Problém úložiště se jen odložil - a vrátí se, říká starosta
Blatno, Lubenec - Vláda pozastavila práce na hledání lokality pro hlubinné
úložiště jaderného odpadu. Jen se tím má uklidnit rozbouřené veřejné mínění,
jinak tato zpráva pro nás nemá zásadní význam, říkají lidé z lokality
Lubenec-Blatno. Ta je jedna ze šesti, které odborníci a Správa úložišť
radioaktivních odpadů vytipovali.
Kabinet rozhodl o přerušení geologických průzkumů pro vyhledání skladu do roku
2009 s tím, že na letošek naplánované práce ještě proběhnou. Podle ekologických
hnutí Duha a sdružení Calla, jež proti vládní koncepci protestují, si tak mohou
vybrané obce oddechnout.
\"To můžeme, ale je to oddechnutí v uvozovkách. Problém, co s odpadem, je tu
dál. A jestli se v příštích pěti letech přijde na jiné řešení, o tom bych
pochyboval,\" reagoval Vladimír Bouda, starosta Blatna. Podle jeho kolegy,
Františka Bulíka, z oblíbené chatařské a chalupářské lokality v nedalekém Tisu,
nejistota trvá už řadu let a nyní se období ještě prodlouží.
Pět let působení na lidi
Příštích pět let chce SÚRAO využít k přesvědčování obyvatel ve vytipovaných
lokalitách, že je úložiště bezpečné. Podle RNDr. Františka Wollera, vedoucího
projektu, je úložiště radioaktivního odpadu bezpečnější než skládka obyčejného
komunálního.
Informace o vytipovaných lokalitách působí různě. Někteří lidé jsou zásadně
proti, další spatřují v budování skladu možnost, jak získat zaměstnání i vytěžit
z něj spoustu peněz pro danou obec. Názorové rozdíly jsou i přímo v místech,
jejichž katastrů by se hlubinné úložiště dotýkalo. Nejde o pravidlo, že často je
to otázka generace - starší se obávají, mladší ročníky méně či vůbec. \"Zatím
jsem ale neslyšel, že by někdo kvůli záměru stavět úložiště chtěl odejít. Lámat
se bude pomyslný chleba až v době, kdy se rozhodne,\" doplnil V. Bouda. Tiský
starosta Bulík ale už špatné zkušenosti má. Potvrdil, že se pozastavil prodej
pozemků pro rekreační účely. Z rekreantů má malá víska i ekonomické výhody.
Čas využijí i ekologové
Čas chtějí využít ale i oponenti vlády a SÚRAO. Chtějí mimo jiné v souvislosti s
obcemi tzv. atomovém zákoně prosadit, aby mohly rozhodnutí o výstavbě úložiště
vetovat. Snaží se také, aby kompetentní úřady předestřely alternativní řešení
výroby elektřiny a neupřednostňovaly jadernou produkci. Odpad z elektráren, ale
i výzkumů a lékařství však existuje a zatím ani ekologické iniciativy nedokázaly
říci, co s ním.
V posledních dnech probleskla zpráva, že evropské společenství se zabývá
myšlenkou vybudovat pro EU jedno centrální úložiště. Tato myšlenka už napadla i
protesující obyvatele z Blatna a Lubence, pro které je tato hrozba jedním z
hlavních důvodů, proč úložiště odmítají. Svého času se přemýšlelo o skladování
materiálu v Rusku. Ani to není tak jednoduché. \"Odvoz vyhořelého paliva do
Ruska by byl po všech stránkách hazardem. SÚRAO se tak stejně bude muset vrátit
k hledání úložiště na našem území,\" myslí si Edvard Sequens ze Sdružení Calla.
Blatno, Lubenec - Vláda pozastavila práce na hledání lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Jen se tím má uklidnit rozbouřené veřejné mínění, jinak tato zpráva pro nás nemá zásadní význam, říkají lidé z lokality Lubenec-Blatno. Ta je jedna ze šesti, které odborníci a Správa úložišť radioaktivních odpadů vytipovali.
Kabinet rozhodl o přerušení geologických průzkumů pro vyhledání skladu do roku 2009 s tím, že na letošek naplánované práce ještě proběhnou. Podle ekologických hnutí Duha a sdružení Calla, jež proti vládní koncepci protestují, si tak mohou vybrané obce oddechnout.
\"To můžeme, ale je to oddechnutí v uvozovkách. Problém, co s odpadem, je tu dál. A jestli se v příštích pěti letech přijde na jiné řešení, o tom bych pochyboval,\" reagoval Vladimír Bouda, starosta Blatna. Podle jeho kolegy, Františka Bulíka, z oblíbené chatařské a chalupářské lokality v nedalekém Tisu, nejistota trvá už řadu let a nyní se období ještě prodlouží.
Pět let působení na lidi
Příštích pět let chce SÚRAO využít k přesvědčování obyvatel ve vytipovaných lokalitách, že je úložiště bezpečné. Podle RNDr. Františka Wollera, vedoucího projektu, je úložiště radioaktivního odpadu bezpečnější než skládka obyčejného komunálního.
Informace o vytipovaných lokalitách působí různě. Někteří lidé jsou zásadně proti, další spatřují v budování skladu možnost, jak získat zaměstnání i vytěžit z něj spoustu peněz pro danou obec. Názorové rozdíly jsou i přímo v místech, jejichž katastrů by se hlubinné úložiště dotýkalo. Nejde o pravidlo, že často je to otázka generace - starší se obávají, mladší ročníky méně či vůbec. \"Zatím jsem ale neslyšel, že by někdo kvůli záměru stavět úložiště chtěl odejít. Lámat se bude pomyslný chleba až v době, kdy se rozhodne,\" doplnil V. Bouda. Tiský starosta Bulík ale už špatné zkušenosti má. Potvrdil, že se pozastavil prodej pozemků pro rekreační účely. Z rekreantů má malá víska i ekonomické výhody.
Čas využijí i ekologové
Čas chtějí využít ale i oponenti vlády a SÚRAO. Chtějí mimo jiné v souvislosti s obcemi tzv. atomovém zákoně prosadit, aby mohly rozhodnutí o výstavbě úložiště vetovat. Snaží se také, aby kompetentní úřady předestřely alternativní řešení výroby elektřiny a neupřednostňovaly jadernou produkci. Odpad z elektráren, ale i výzkumů a lékařství však existuje a zatím ani ekologické iniciativy nedokázaly říci, co s ním.
V posledních dnech probleskla zpráva, že evropské společenství se zabývá myšlenkou vybudovat pro EU jedno centrální úložiště. Tato myšlenka už napadla i protesující obyvatele z Blatna a Lubence, pro které je tato hrozba jedním z hlavních důvodů, proč úložiště odmítají. Svého času se přemýšlelo o skladování materiálu v Rusku. Ani to není tak jednoduché. \"Odvoz vyhořelého paliva do Ruska by byl po všech stránkách hazardem. SÚRAO se tak stejně bude muset vrátit k hledání úložiště na našem území,\" myslí si Edvard Sequens ze Sdružení Calla.
Kabinet rozhodl o přerušení geologických průzkumů pro vyhledání skladu do roku 2009 s tím, že na letošek naplánované práce ještě proběhnou. Podle ekologických hnutí Duha a sdružení Calla, jež proti vládní koncepci protestují, si tak mohou vybrané obce oddechnout.
\"To můžeme, ale je to oddechnutí v uvozovkách. Problém, co s odpadem, je tu dál. A jestli se v příštích pěti letech přijde na jiné řešení, o tom bych pochyboval,\" reagoval Vladimír Bouda, starosta Blatna. Podle jeho kolegy, Františka Bulíka, z oblíbené chatařské a chalupářské lokality v nedalekém Tisu, nejistota trvá už řadu let a nyní se období ještě prodlouží.
Pět let působení na lidi
Příštích pět let chce SÚRAO využít k přesvědčování obyvatel ve vytipovaných lokalitách, že je úložiště bezpečné. Podle RNDr. Františka Wollera, vedoucího projektu, je úložiště radioaktivního odpadu bezpečnější než skládka obyčejného komunálního.
Informace o vytipovaných lokalitách působí různě. Někteří lidé jsou zásadně proti, další spatřují v budování skladu možnost, jak získat zaměstnání i vytěžit z něj spoustu peněz pro danou obec. Názorové rozdíly jsou i přímo v místech, jejichž katastrů by se hlubinné úložiště dotýkalo. Nejde o pravidlo, že často je to otázka generace - starší se obávají, mladší ročníky méně či vůbec. \"Zatím jsem ale neslyšel, že by někdo kvůli záměru stavět úložiště chtěl odejít. Lámat se bude pomyslný chleba až v době, kdy se rozhodne,\" doplnil V. Bouda. Tiský starosta Bulík ale už špatné zkušenosti má. Potvrdil, že se pozastavil prodej pozemků pro rekreační účely. Z rekreantů má malá víska i ekonomické výhody.
Čas využijí i ekologové
Čas chtějí využít ale i oponenti vlády a SÚRAO. Chtějí mimo jiné v souvislosti s obcemi tzv. atomovém zákoně prosadit, aby mohly rozhodnutí o výstavbě úložiště vetovat. Snaží se také, aby kompetentní úřady předestřely alternativní řešení výroby elektřiny a neupřednostňovaly jadernou produkci. Odpad z elektráren, ale i výzkumů a lékařství však existuje a zatím ani ekologické iniciativy nedokázaly říci, co s ním.
V posledních dnech probleskla zpráva, že evropské společenství se zabývá myšlenkou vybudovat pro EU jedno centrální úložiště. Tato myšlenka už napadla i protesující obyvatele z Blatna a Lubence, pro které je tato hrozba jedním z hlavních důvodů, proč úložiště odmítají. Svého času se přemýšlelo o skladování materiálu v Rusku. Ani to není tak jednoduché. \"Odvoz vyhořelého paliva do Ruska by byl po všech stránkách hazardem. SÚRAO se tak stejně bude muset vrátit k hledání úložiště na našem území,\" myslí si Edvard Sequens ze Sdružení Calla.
Sdílet článek na sociálních sítích