Bt kukuřice: nová, tajná místa
Geneticky upravená Bt kukuřice se už nebude pěstovat pouze na polích
šlechtitelské stanice v Branišovicích na Znojemsku, ale po celé zemi. V rámci
odrůdových zkoušek si ji totiž vysadí zemědělci na 26 místech po celém Česku.
Vypěstovanou Bt kukuřici si navíc budou moci sklidit, dát jako krmivo zvířatům
nebo ji řádně označenou prodat.
Povolení testování Bt kukuřice, která je díky genovým úpravám odolná proti
největšímu škůdci motýlku zavíječi, získala v tuzemsku začátkem letošního roku
od Ministerstva životního prostředí americká biotechnologická firma Monsanto.
\"Zemědělci kukuřici vysadí v rámci tříletých zkoušek, ve kterých se prověřují
výhody geneticky upravené kukuřice,\" uvedl Martin Singer z tuzemské pobočky
společnosti Monsanto. Na konci zkoušek je pak zahájení komerčního pěstování
kukuřice.
Monsanto tají z obav před protesty ekologů, kteří zemědělci a kde geneticky
upravenou plodinu vysadí. Proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí
totiž protestovali jak zástupci ekologického hnutí Greenpeace, tak ekologických
zemědělců. Monsantu dokonce minulý rok pokusné pole v Branišovicích někdo
poničil. \"Nechceme zemědělce vystavovat nějakým problémům. Je to opravdu po
celé zemi, abychom měli informace z různých prostředí,\" řekla mluvčí Monsanta
Miluše Kusendová.
Zemědělce ale rozdělují spory o to, co jim geneticky upravená kukuřice přinese.
Konvenční zemědělci její využití vítají. Od geneticky upravené kukuřice si
slibují větší výnosy a menší náklady na boj proti škůdcům. Motýlek zavíječ totiž
ohrožuje až padesát procent ploch pěstované kukuřice v tuzemsku. Odhady
zveřejněné Monsantem hovoří tom, že zisk při pěstování Bt kukuřice může
dosáhnout přes tři tisíce korun na hektar. \"Ujel by nám vlak, kdybychom se
světovému trendu rozvoje biotechnologií nepřizpůsobili,\" řekl již dříve
tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Proti jsou ekologičtí farmáři. \"Pyl z
mutované kukuřice může zasáhnout i naše pole. Proto nebudeme moci naše zboží
označovat plošně jako geneticky neupravované, ale budeme potřebovat certifikaci.
To biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] prodraží,\" uvedl Jiří
Urban, místopředseda Sdružení ekologických zemědělců Pro-Bio.
V EU komerčně pěstují Bt kukuřici jen ve Španělsku a Německu. Podle studie
Národního centra pro potraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] a
zemědělskou politiku ve Washingtonu může pěstování Bt kukuřice ve státech EU
zvýšit výnosy z této plodiny o téměř dva milióny tun, což je navýšení čistého
zisku zemědělcům o 249 miliónů eur.
Geneticky upravená Bt kukuřice se už nebude pěstovat pouze na polích šlechtitelské stanice v Branišovicích na Znojemsku, ale po celé zemi. V rámci odrůdových zkoušek si ji totiž vysadí zemědělci na 26 místech po celém Česku. Vypěstovanou Bt kukuřici si navíc budou moci sklidit, dát jako krmivo zvířatům nebo ji řádně označenou prodat.
Povolení testování Bt kukuřice, která je díky genovým úpravám odolná proti největšímu škůdci motýlku zavíječi, získala v tuzemsku začátkem letošního roku od Ministerstva životního prostředí americká biotechnologická firma Monsanto. \"Zemědělci kukuřici vysadí v rámci tříletých zkoušek, ve kterých se prověřují výhody geneticky upravené kukuřice,\" uvedl Martin Singer z tuzemské pobočky společnosti Monsanto. Na konci zkoušek je pak zahájení komerčního pěstování kukuřice.
Monsanto tají z obav před protesty ekologů, kteří zemědělci a kde geneticky upravenou plodinu vysadí. Proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí totiž protestovali jak zástupci ekologického hnutí Greenpeace, tak ekologických zemědělců. Monsantu dokonce minulý rok pokusné pole v Branišovicích někdo poničil. \"Nechceme zemědělce vystavovat nějakým problémům. Je to opravdu po celé zemi, abychom měli informace z různých prostředí,\" řekla mluvčí Monsanta Miluše Kusendová.
Zemědělce ale rozdělují spory o to, co jim geneticky upravená kukuřice přinese. Konvenční zemědělci její využití vítají. Od geneticky upravené kukuřice si slibují větší výnosy a menší náklady na boj proti škůdcům. Motýlek zavíječ totiž ohrožuje až padesát procent ploch pěstované kukuřice v tuzemsku. Odhady zveřejněné Monsantem hovoří tom, že zisk při pěstování Bt kukuřice může dosáhnout přes tři tisíce korun na hektar. \"Ujel by nám vlak, kdybychom se světovému trendu rozvoje biotechnologií nepřizpůsobili,\" řekl již dříve tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Proti jsou ekologičtí farmáři. \"Pyl z mutované kukuřice může zasáhnout i naše pole. Proto nebudeme moci naše zboží označovat plošně jako geneticky neupravované, ale budeme potřebovat certifikaci. To biopotraviny prodraží,\" uvedl Jiří Urban, místopředseda Sdružení ekologických zemědělců Pro-Bio.
V EU komerčně pěstují Bt kukuřici jen ve Španělsku a Německu. Podle studie Národního centra pro potraviny a zemědělskou politiku ve Washingtonu může pěstování Bt kukuřice ve státech EU zvýšit výnosy z této plodiny o téměř dva milióny tun, což je navýšení čistého zisku zemědělcům o 249 miliónů eur.
Povolení testování Bt kukuřice, která je díky genovým úpravám odolná proti největšímu škůdci motýlku zavíječi, získala v tuzemsku začátkem letošního roku od Ministerstva životního prostředí americká biotechnologická firma Monsanto. \"Zemědělci kukuřici vysadí v rámci tříletých zkoušek, ve kterých se prověřují výhody geneticky upravené kukuřice,\" uvedl Martin Singer z tuzemské pobočky společnosti Monsanto. Na konci zkoušek je pak zahájení komerčního pěstování kukuřice.
Monsanto tají z obav před protesty ekologů, kteří zemědělci a kde geneticky upravenou plodinu vysadí. Proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí totiž protestovali jak zástupci ekologického hnutí Greenpeace, tak ekologických zemědělců. Monsantu dokonce minulý rok pokusné pole v Branišovicích někdo poničil. \"Nechceme zemědělce vystavovat nějakým problémům. Je to opravdu po celé zemi, abychom měli informace z různých prostředí,\" řekla mluvčí Monsanta Miluše Kusendová.
Zemědělce ale rozdělují spory o to, co jim geneticky upravená kukuřice přinese. Konvenční zemědělci její využití vítají. Od geneticky upravené kukuřice si slibují větší výnosy a menší náklady na boj proti škůdcům. Motýlek zavíječ totiž ohrožuje až padesát procent ploch pěstované kukuřice v tuzemsku. Odhady zveřejněné Monsantem hovoří tom, že zisk při pěstování Bt kukuřice může dosáhnout přes tři tisíce korun na hektar. \"Ujel by nám vlak, kdybychom se světovému trendu rozvoje biotechnologií nepřizpůsobili,\" řekl již dříve tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Proti jsou ekologičtí farmáři. \"Pyl z mutované kukuřice může zasáhnout i naše pole. Proto nebudeme moci naše zboží označovat plošně jako geneticky neupravované, ale budeme potřebovat certifikaci. To biopotraviny prodraží,\" uvedl Jiří Urban, místopředseda Sdružení ekologických zemědělců Pro-Bio.
V EU komerčně pěstují Bt kukuřici jen ve Španělsku a Německu. Podle studie Národního centra pro potraviny a zemědělskou politiku ve Washingtonu může pěstování Bt kukuřice ve státech EU zvýšit výnosy z této plodiny o téměř dva milióny tun, což je navýšení čistého zisku zemědělcům o 249 miliónů eur.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích