zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Švýcarsko: kam s radioaktivním odpadem?

11.06.2004
Odpady
Švýcarsko: kam s radioaktivním odpadem?
Švýcaři stejně jako Češi či Němci hledají místo, kde by mohli vybudovat hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo. Jedním z největších problémů přitom je přesvědčit místní obyvatele, že se vysoce radioaktivního odpadu nemusí bát, protože podzemní bunkr bude bezpečný.
Švýcarům přitom první velká zkouška nevyšla. Jaderní experti chtěli v kantonu Nidwalden postavit podzemní úložiště pro radioaktivní odpad z nemocnic či vědeckých ústavů, který není tak nebezpečný jako vyhořelé palivo z elektráren. Ačkoli místní lidé souhlasili, mírná většina obyvatel celého kantonu byla proti. A to hned dvakrát: nejprve v roce 1995 a pak ještě vloni.
\"Musíme hledat jinde,\" říká smířlivě Wolfgang Kickmaier z organizace Nagra, kterou založila švýcarská vláda spolu s energetickými společnostmi, aby se postarala o veškerý radioaktivní odpad.
Kromě hledání místa pro nízkoaktivní odpad čeká Nagru ještě obtížnější úkol: najít vhodnou oblast pro uložení zhruba tří tisíc tun vysoce radioaktivního vyhořelého jaderného paliva z pěti švýcarských reaktorů. Zatímco nízko a středněaktivní odpady z nemocnic, průmyslu či zemědělství přestanou být nebezpečné \"už\" za několik stovek let, vyhořelé jaderné palivo chladne desítky tisíc let.
\"Kamkoli přijedeme, opakuje se to samé: pozor, Nagra, nebezpečí!\" přibližuje atmosféru mezi místními lidmi Wolfgang Kickmaier. Dodává, že časem se pracovníci Nagry vždycky s tamními obyvateli dohodnou. Když například chtěli odborníci v jedné z vytipovaných oblastí na severu Švýcarska provést seizmické měření, z 3,5 tisíce majitelů pozemků jim zakázalo vstup na své parcely jenom asi deset vlastníků.
\"Máme dobré vztahy ve všech místech, kde působíme,\" tvrdí Kickmaier. Nagra vybrala tři oblasti, kde by hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo mohlo být. Bude ale trvat ještě několik desítek let, než se podzemní bunkr postaví. \"Je na to dost času,\" dodává Kickmaier.
Lidé z Nagry se však už dvacet let na stavbu hlubinného úložiště připravují. V Alpách, ve výšce 1730 metrů nad mořem a 450 metrů pod vrcholem hory Juchlistock je od počátku osmdesátých let minulého století podzemní laboratoř Grimsel na výzkum úložiště vyhořelého jaderného paliva.
\"Sbíráme tu veškeré vědecké poznatky, abychom pak mohli vybudovat bezpečné úložiště radioaktivního odpadu,\" říká Kickmaier. V laboratoři se prověřuje kupříkladu stabilita horniny.
Při hledání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva se Nagra může opřít o loňská referenda o jaderné energetice, v nichž jí Švýcaři vyjádřili podporu. Odmítli, aby se elektřina přestala vyrábět v jaderných reaktorech a více energie se dováželo ze zahraničí. Nesouhlasili ani s omezením provozu jaderných reaktorů na čtyřicet let.
\"Za jadernou energetiku nemáme náhradu,\" říká Ludmila Kroulik z informačního střediska jedné švýcarské elektrárenské společnosti. Energie z jádra pokrývá v alpské zemi čtyřicet procent veškeré spotřeby elektřiny, za což se mimo jiné platí i vysoce radioaktivním odpadem.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí