Elektrárna Pelamis nežádá palivo, vystačí s houpáním hladiny moře

Ambiciózní Skotové si troufají: Do roku 2020 chtějí získávat dvě pětiny veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Také proto si tolik slibují od projektu Pelamis - elektrárny na širém moři připojené k rozvodné síti.
AUTOR: Bořek Otava

Z letadla to bude připomínat dietní párky pohupující se na mořské hladině. Konstrukce elektrárny Pelamis totiž sestává z dlouhých válcových dílů pospojovaných mezi sebou kloubovými mechanismy.
Princip je velmi jednoduchý. Pro BBC to vysvětlil Max Carcas ze skotské společnosti Ocean Power Delivery, která zařízení šest let vyvíjela: \"Když bude stát člověk u břehu s rozpaženýma rukama a přijde velká vlna, tak nejspíš skončí na zádech v polovině pláže. Pokud se ovšem před příchodem vlny ponoří, projde jí skrz a vynoří se na stejném místě. V tom je celý ten vtip - naše zařízení klade vlně minimální čelní odpor.\"
Mořská hladina se vzdouvá a propadá pod jednotlivými plováky. Do pohybu se tak uvádějí jejich kloubové spoje, které pod vysokým tlakem ženou olej pohánějící hydraulické motory. Ty svůj otáčivý pohyb přenášejí na generátory, jež vyrábějí elektřinu odváděnou jediným podmořským kabelem na pevninu.
Tak alespoň vypadá projekt, který má od konce letošního roku procházet zkušebním provozem u pobřeží souostroví Orkneje v Evropském středisku mořské energie EMEC. Ověřovací provoz by měl získat investory pro komerční elektrárny tohoto typu.
Celé zařízení má na Orkneje dodávat 750 kilowattů výkonu, rozloženého na tři samostatné jednotky o průměru 3,5 metru dlouhé 120 metrů. Důležité je udržet elektrárnu při velmi silném vlnobití typickém pro Severní moře na jednom místě. Umožňuje to patentovaný kotvicí systém sestavený z plováků a zátěží, který na jedné straně zabraňuje přílišnému namáhání kotvicích lan, na druhé straně neznemožňuje volný pohyb konstrukce.
Výrobce počítá se stavbou svých elektráren ve vodách hlubokých zhruba 50 až 60 metrů, vzdálených od pobřeží pět až deset kilometrů. Lze tak využít potenciál mohutných vln na širém moři, ale vycházejí přitom únosné náklady na podmořský energetický kabel.
Ve Velké Británii už pracuje komerční elektrárna využívající energie mořských vln, která zásobuje 400 domácností na ostrově Islay. Využívá však zcela jiného principu: Vlny za přílivu pronikají do pobřežní komory a stlačují v ní vzduch, který pohání elektrogenerátory. Při vyprazdňování komory se děje totéž, ale obráceně, neboť voda vzduch odsává.
Nová elektrárna Pelamis je i při svém kotvení do dna stavebně podstatně jednodušší a nenarušuje životní prostředí. Pokud bude fungovat podle očekávání, má před sebou světlou budoucnost. Společnost Wavegen Wave Turbine, která postavila elektrárnu na ostrově Islay, odhaduje, že do roku 2050 budou stroje využívající energie vln pokrývat čtvrtinu až pětinu celkové energetické spotřeby Britského souostroví.
[*]

Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha

Pelamis využívá houpání hladiny
Předprodejní prototyp poloponořené elektro-hydraulické elektrárny, která získává energii z pohybu vln na širém moři, má tyto parametry:
Celkový výkon tří jednotek 750 kW
Parametry jednotky
Výkon 250 kW
Délka/průměr 120 m/3,5 m
Optimální hloubka moře 50 až 60 m
Vzdálenost od pobřeží 5 až 10 km
Zahájení zkušebního provozu druhá polovina roku 2004
Lokalita Evropské středisko mořské energie EMEC u pobřeží Orknejí