Biopotraviny neoslovují tolik lidí, jak si ekozemědělci přejí

Ostrava \" V roce 2010 by podíl ekologicky obhospodařované půdy měl podle plánu ministerstva zemědělství dosáhnout deseti procent. V současnosti se podíl ekologicky obhospodařované půdy u nás blíží šesti procentům. Je ale třeba vidět, že jej tvoří z velké části trvalé travní porosty a pastviny. Cílem tak bude určitě zvýšení podpory pěstování plodin v ekologickém režimu,\" míní ekologický zemědělec z Kateřinic na Novojičínsku Josef Folta. Ten předpokládá, že tento trend budou podporovat i dotace. \" Cílem je určitě šetrné hospodaření na půdě a obohacení trhu o zdravé potraviny. Tím šetrným hospodařením myslím rozumný přístup k půdě a hospodaření vůbec. Proto bych asi nebyl ani příznivcem přehnaně tvrdých podmínek pro ekologické pěstitele. Z toho, jak se náhled na ekologii v zemích EU vyvíjí, mám dojem, že tento rozumný směr převládá,\" dodává Folta. Podle něj ale naši ekozemědělci budou muset dobře zvládnout i postup, jak dosáhnout na všechny možné dotace, které EU nabízí například i při údržbě a tvorbě krajiny. Zdeňka Szmeková z Návsí na Frýdecku - Místecku, která chová v ekologickém systému skot, zatím ani po přistoupení k EU žádné viditelné zlepšení podmínek pro ekozemědělce nevidí. \" Slibovali vyšší dotace. Abychom ale přežili dobu, než začneme letos prodávat telata, museli jsme si dokonce vzít už i půjčku u banky. Mám trochu obavy, že ty dotace budou nastaveny tak, že více budou vyhovovat zemědělcům v úrodných nížinách, a ne těm, kteří třeba i ekologicky hospodaří v horských oblastech,\" obává se Szmeková. Podle ní je zatím pro ekologického chovatele v podhůří Beskyd jedinou jistotou jen dřina. \" Opravdu si nemůžeme dovolit nakoupit novou mechanizaci, potřebovali bychom třeba traktor, takže ani zatím neuvažujeme o tom, jak bychom mohli třeba ekologický chov hovězího, případně agroturistiku, rozšířit o další činnost,\" dodala Szmeková. O tom, že by ekologické zemědělství v poslední době zažívalo rozmach, není přesvědčena ani Lenka Malinovská z ekofarmy v Albrechtičkách na Novojičínsku. \" V ekologickém chovu máme dvě krávy, které nám dávají mléko. To prodáváme, případně z něj vyrábíme i tvaroh, máslo, sýry a jogurty. Vzhledem k zájmu, který o naše ekologické produkty je, moc velkým optimistou nejsem. Když totiž obě krávy dojí naplno, pak produkci v naší obci neuplatníme. Občas si sice přijede někdo z Ostravy, ale jde o výjimky. To přitom prodáváme ekologické mléko po deseti korunách za litr,\" posteskla si Malinovská.
Podle ní by rozvoji ekologického zemědělství prospělo, kdyby se lidé více začali zabývat tím, co jedí a pijí. \" Když si uvědomí, že potraviny vypěstované bez chemie jsou jednoznačně zdravější, tak se bude rozvíjet i ekologické zemědělství. Já jsem přesvědčena, že to tak je. Proto se také ekologickému zemědělství na malé farmě věnuji. Nadšenců, kteří obdobný styl vyznávají, je ale zatím pořád dost málo. Samozřejmě to souvisí s cenami, nabídkou, dostupností i šíří sortimentu ekologických potravin i dalšími věcmi, které s tím souvisejí,\" dodala majitelka malé ekofarmy.

Autor: Břetislav Lapisz