zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rájem cyklistů se stává i střední Evropa

14.07.2004
Obecné
Rájem cyklistů se stává i střední Evropa
Národní plán cyklistiky Německa si klade za cíl, aby celostátní průměr podílu cyklistů na celkové dělbě přepravní práce vzrostl na 27 procent. Tento cíl je doprovázen státní finanční podporou.

O tom, že Nizozemsko a Dánsko jsou rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. Ale jak vypadá situace u našich sousedů - v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku, případně v Maďarsku?

Pro nezasvěcené bude asi největším překvapením Německo. Kdo by řekl, že se tam na kole vykoná 12 procent všech cest? Ve městech přátelských k cyklistům, jako jsou například Brémy, Münster, Freiburg nebo Borken, dosahuje podíl cyklistů na celkové dělbě přepravní práce 30 až 40 procent, zatímco ve velkoměstech jako Berlín či Stuttgart je pouze mezi 5 až 10 procenty. Národní plán cyklistiky Německa si klade za cíl, aby celostátní průměr vzrostl na úctyhodných 27 procent. Tento cíl je doprovázen státní finanční podporou.

Jen pro srovnání: V českých cyklistických městech stěží dosahuje podíl 20 procent (Prostějov, Uherské Hradiště či Pardubice), ve velkých městech pak podíl činí od jednoho (Praha) do pěti procent (Ostrava).

Když se řekne Rakousko, každému se asi vybaví Dunajská cyklostezka. Ale kdo byl v Rakousku, ví, že takových stezek kolem řek či jezer je tam daleko více. Odhaduje se, že jen Dunajskou cyklostezku využije v sezóně více než 15 tisíc turistů. A nejen to. I samotná města mají husté a kvalitní sítě samostatných cyklistických stezek (Graz, Linz, Salzburg či Wien), díky nimž se stala cyklistika v Rakousku rovnocenným dopravním prostředkem.

V Maďarsku nastal rozvoj cyklistické dopravy po roce 1992, kdy Ministerstvo dopravy přijalo plán na rozvoj této šetrné dopravy. Během 10 let se podařilo v zemi vybudovat přes 1350 kilometrů samostatných cyklistických stezek. Stát se na jejich výstavbě spolupodílel 50 až 80 procenty. Dalších 250 kilometrů cyklotras vede po hrázích řek a podél Balatonu. Propojením těchto komunikací byla vytvořena velmi bezpečná a kvalitní síť cyklistických tras, která jen zřídkakdy využívá některou z méně frekventovaných silnic. Tato síť je tak využívána nejen pro cykloturistiku, ale především pro cesty za prací, do škol, za nákupy apod. Síť je hustší zvláště v západní části Maďarska, v Budapešti a kolem Balatonu. Můžeme říci, že Maďarsko je v této oblasti nejvyspělejší zemí střední a východní Evropy.

Naproti tomu v Polsku je situace naprosto odlišná. Rozvoj cyklistické dopravy leží na \"bedrech\" jen místní samosprávy a neziskového sektoru. Z tohoto důvodu není cyklistická doprava nikterak centrálně monitorována, a proto i chybí základní přehled o situaci v polských městech. Z česko-polské spolupráce tak vnímáme Polsko především v rovině přeshraničních cykloturistických projektů.

Na Slovensku je situace přece jen o něco příznivější. Vláda schválila Akční plán pro oblast dopravy a životního prostředí, ve kterém deklaruje jistou pomoc i pro cyklistickou dopravu. Nicméně přímá podpora obcím na výstavbu samostatných cyklistických stezek tak, jak je tomu třeba u nás či v Maďarsku, není. Na evropské scéně je nejvíce vidět východoslovenský Prešov. V oblasti cykloturistiky je na Slovensku definována základní síť cyklistických tras, která se snaží především využívat stávajících hrází podél řek (Dunaj, Váh).

AUTOR: JAROSLAV MARTÍNEK

Centrum dopravního výzkumu
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí