Vzhledem ke geografické poloze ČR bude velmi významné, jakou podobu získají zesílené toky surovin, osob a zboží přes naše území.
Podnikání a životní prostředí
Vstup naší země do EU znamená, jak věřím, především pozitivní možnosti. Na druhou stranu přináší i nové povinnosti. Plné začlenění bude pro nás znamenat řadu změn s různým dopadem na životní prostředí.
Vzhledem ke geografické poloze ČR bude velmi významné, jakou podobu získají zesílené toky surovin, osob a zboží přes naše území.
Českou republiku dosud část obyvatel západní Evropy považovala za stát, který pokulhává za demokraticky i technologicky vyspělejšími stály. Prvního května se podmínky vyrovnaly a je jen na nás, abychom dokázali, že se vypořádáme se všemi nároky, které na nás EU klade. A to i v oblasti ochrany životního prostředí. Platí to pro stát, soukromé firmy i občany. A nejde jen o dodržování právních předpisů. Jde i o normy chování, které již v Evropě platí, a které se budou muset etablovat i u nás.
Typickým příkladem je vztah podnikatelských subjektů i běžných obyvatel k životnímu prostředí. Pojem životní prostředí v mnohých z nás evokuje především přírodu. Je však třeba je chápat především jako prostředí, ve kterém my lidé žijeme, a tak k němu také přistupovat.
Odpovědný přístup k ochraně životního prostředí je důležitým faktorem jakékoli činnosti firem a je nutné, aby se stal součástí jejich firemní kultury. Firmy na jakékoli úrovni, regionální, národní, evropské či světové, musí svým odpovědným přístupem chránit a podporovat prostředí pro život.
Za minulého režimu si s životním prostředím nikdo hlavu příliš nelámal, za posledních 15 let se situace výrazně zlepšila, oblast ochrany životního prostředí však stále není naší prioritou.
Výsledkem nezodpovědného přístupu k přírodě jsou dnes staré ekologické zátěže, jejichž odstranění přijde stát či vlastníky pozemků na miliardy. Abychom zabránili opakování stejných chyb, je nezbytné přijmout zodpovědnost za své jednání a důsledně dodržovat platné právní normy.
Dodržování norem platných v EU by mělo být samozřejmostí, ale pokud nepochopíme hodnotu životního prostředí a nebudeme si ho vážit, zůstáváme stále v pozici toho, koho pronásledují úředníci a nutí jej naplňovat bezduchou literu zákona. Přitom dokonalé zvládnutí předpisů v oblasti ochrany přírody znamená kromě eliminace sankcí hrozících od kontrolních úřadů pro podnikatelské subjekty také konkurenční výhodu. Ukazuje totiž veřejnosti moderní firemní tvář.
Znečišťování životního prostředí se rychle zařazuje mezi hlavní faktory ovlivňující podnikání. Zájem veřejnosti se promítá do legislativy i preferencí spotřebitelů a tedy také do profitu firem. Ekologicky odpovědné společnosti získávají větší důvěru zákazníků i svého okolí. Navíc statistická srovnání ukázala, že podniky s odpovědným vztahem k životnímu prostředí mívají rovněž lepší hospodářské výsledky.
Ještě stále se nepodařilo překonat zažitou tendenci vnímat ochranu životního prostředí jako záležitost resortu Ministerstva životního prostředí. Ještě stále se nevžilo, co by mělo být samozřejmosti, že žádný předmět podnikání a žádný způsob uspokojování lidských potřeb nemůže být založen na principech poškozujících přírodu a životní prostředí nad míru jejich regenerační schopnosti. Přispívá k tomu i nedostatečná \"ekologická gramotnost\".
Logistická firma se snaží o co nejefektivnější a nejhospodárnější toky zboží a materiálu. Vedení firmy se ale musí vypořádat také s podpůrnými činnostmi, které netvoří hlavní zaměření společnosti a nepřináší zisk. Jejich vykonávání ukládá zákon a jsou nezbytné pro hladké fungování celého podniku. Specializovat určité organizační jednotky firmy pro vykonáváni podpůrných činností nebývá příliš hospodárné. Výhodnější a operativnější bývá najmout si na tyto práce externí firmu, která je pro ně odborně i technicky vybavená. K outsourcingu začíná stále častěji patřit i ochrana životního prostředí a s ní spojená agenda a administrativa. Těžko lze zpochybnit, že natolik specifické a závažné úkoly by neměl dělat na půl úvazku zběžně zaškolený pracovník firmy, ale profesionální firma.
Činnost logistické firmy je spjata s dopravou, která patří mezi nejrychleji rostoucí zdroje znečištění. Počet automobilů na ulicích českých měst se v letech 1990 - 2000 zvýšil o více než 50 %. Nárůst dopravy rozhodně znamená negativní vliv na životní prostředí - vhodně zvolené a promyšlené logistické plánování tyto negativní vlivy zmírní a omezí na nejmenší míru. K tomu rozhodně patří racionální environmentálně orientovaná, kvalitně fungující dopravní a technická infrastruktura a obsluha území a osídlení, vhodně navazující na kontinentální dopravní a infrastrukturní koridory a sítě.
Chtěl bych uvést pár bodů, jejichž kombinací omezíme negativní vlivy na životní prostředí:
modernizace systému veřejné i nákladní dopravy užitím ekologicky šetrných dopravních prostředků,
snížení přepravní náročnosti národního hospodářství,
zásadní posílení oprav silnic a železnic minimálně v rozsahu zachování provozuschopné silniční a železniční sítě,
podpora systémů kombinované kontejnerové nákladní dopravy s těžištěm v modernizované železnici,
budováni nový páteřních dopravních systémů, navázaných na evropské dopravní koridory jen v případě nepřekročení únosnosti negativních vlivů na životní prostředí,
minimalizace živelných záborů půdy, které způsobují fragmentaci krajiny a ohrožují životodárné funkce ekosystémů,
Při výběru projektů dopravně-logistických center pro nákladní dopravu je potřeba zvláště důkladně posoudit výběr lokality s ohledem na ochranu přírody a na preventivní opatření pro případ povodní. Možné negativní vlivy konkrétních projektů je třeba eliminovat případně minimalizovat již při jejich výběru. S ohledem na riziko dalšího zhoršování životního prostředí je třeba ještě před rozhodnutím o provedení konkrétního projektu provést komplexní posouzení jeho potenciálních (kumulativních, synergických) vlivů. Při výběru projektů je třeba zajistit, aby provozy nebyly umístěny v rezidenčních částech měst a obcí, aby se pro umístěni projektů využívalo potenciálu \"brownfields\", aby projekty nebyly realizovány na zemědělské nebo lesní půdě a nově budovaná dopravní napojení center (příjezdové trasy) byla situována tak, aby nedocházelo k další fragmentaci krajiny.
Při přípravě ploch a dalších objektů pro podnikání by měl být důraz kladen především na revitalizaci a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů a objektů a také opuštěných vojenských objektů; jde tedy zejména o přednostní využívání tzv. \"brownfields\".
Negativními vlivy na životní prostředí jsou u těchto projektů emise do ovzduší, hluk, vibrace, nehody a havárie s ekologickými důsledky související s nárůstem dopravy do nově vybudovaných nebo rekonstruovaných center a nárůst vyvolané obslužné nákladní dopravy.
Outsourcing služeb
Doporučení mnoha konzultačních firem míří k využití tohoto moderního nástroje ke zvyšování výkonnosti podniku.
Outsourcing - vyčlenění některých služeb mimo rámec podniku a jejich zajištění externí firmou - může být používán v celém spektru činnosti firmy od zajištění služeb až po zajišťování téměř celého procesu výroby. V praxi českých podniků je v dnešní době běžně vyhledáván outsourcing zejména v oblasti počítačových a informačních technologií, zajištění ostrahy, úklidu, vybavení a údržby objektů, vedení účetnictví, hledání lidských zdrojů a dalších. V těchto oblastech je již známo mnoho příkladů jeho úspěšné aplikace.
Outsourcing je však také zajímavou alternativou ve službách v oblasti životního prostředí - například provoz vodního a odpadového hospodářství podniků či oblast likvidace ekologických škod; v ČR je v této oblasti služeb zatím málo rozšířen, přestože může znamenat pro mnohé podniky zajištění stabilních podmínek fungování. Uvolnění kapacit pro \"core business\", zvýšení konkurenceschopnosti, přenos zodpovědnosti za podpůrné činnosti na externí subjekt - to jsou hlavní důvody pro to, aby se firmy blíže zajímaly o tuto oblast. Pro management firmy znamená využití outsourcingu přechod z řízení podpůrných procesů výroby na řízení smluvních vztahů a současně možnost věnovat se důkladněji činnostem, které vytvářejí hodnotu a naplňují smysl podnikání.
Výhody, které outsourcing přináší:
Pro servisní firmu, na rozdíl od firmy, která outsourcing využívá, je daný sektor služby hlavní specializací, je tedy specializovaná na tuto činnost; některé činnosti spojené se zajišťováním služeb dokáže zajistit pouze úzce specializovaná firma.
Servisní firma využívá i nejnovější poznatky a technologie, které se v daném oboru používají, navrhovaná řešení tak reflektují aktuální míru poznání dané problematiky.
Zjednodušení manažerské práce a zploštění organizační struktury podniku umožňuje vyšší specializaci podniku a soustředění na hlavní činnost podnikání.
Identifikaci všech nákladů na danou činnost, včetně nákladů skrytých ve struktuře společnosti.
Tvorba úspor z organizačních opatření.
Možnost soustředění zdrojů potřebných pro rozvoj hlavní činnosti společnosti.
Náklady spojené s danou službou jsou rozloženy do pravidelných a velmi snadno plánovatelných položek.
Personální zajištěnost - většinou se jedná o vysoce specializované odborníky, které lze velmi obtížně ve struktuře vlastního podniku vychovat, popřípadě rychle nahradit, běžné bývá i převedení stávajících zaměstnanců k novému poskytovateli služeb.
Větší jistota a operativnost při zajišťování opatření, která reagují na legislativní změny v daném sektoru služeb.
K úspěchu je třeba splnit dvě podmínky:
Doba trvání kontraktu - je třeba počítat s dlouhodobým kontraktem v trvání alespoň 3 let, v závislosti na druhu poskytované služby.
Smluvní vztah musí jasně definovat rozsah a popis služeb, musí jasně a vyváženě definovat práva a povinnosti smluvních stran a musí obsahovat účinnou kontrolu.
Brownfields
\"Brownfields\" jsou staré, většinou opuštěné budovy, průmyslové areály a pozemky uvnitř měst, chátrající městské části i nevyužívané zemědělské či průmyslové objekty ve volné krajině, které zčásti nebo úplně ztratily svoji funkci. Ve většině případů jsou zdevastované a mají pravděpodobně ekologickou zátěž. Ze strany majitelů jim není věnována náležitá péče a možnost jejich opětovného využití za stávajících podmínek není příliš velká. Navíc esteticky znehodnocují své okolí.
Vzhledem ke své poloze mají tato území většinou strategickou polohu a velký potenciál pro zajištění základních městských funkcí. Jejich efektivnímu využití a znovuzapojení do organizmu města brání především náklady na odstranění následků předchozích průmyslových aktivit (včetně kontaminace), často složité majetkoprávní vztahy a především absence ekonomicky proveditelných projektů, atraktivních pro potenciální investory.
Přestože se jedná o znehodnocené plochy, nabízí regenerace \"brownfields\" množství výhod. Především opětovné využití zastavěného nebo již nevyužívaného území, zabránění záboru nových ploch, většinou dobrá dopravní přístupnost, napojení na stávající inženýrské sítě a využití zkušené pracovní síly v místě bydliště. Staré a nefunkční objekty, které často hyzdí města i volnou krajinu, by se tak během příštích let mohly změnit v prosperující multifunkční centra a výrobní areály. Jejich rozvoj není jediným klíčem k ekonomickému růstu, ale spíše složkou, která by měla být vnímána jako perspektivní a prioritní.
Čím mohou \"brownfields\" zaujmout v ČR:
Jsou potenciálně atraktivními lokalitami pro rozvoj, protože leží často v blízkosti městských center a páteřních komunikací, kde již jinak nebývá volných pozemků nazbyt.
Mají velký potenciál v budoucím využití a pokud je jejich přestavba navržena citlivě vzhledem k potřebám krajiny i obyvatel, mohou být kraji velikým přínosem.
Revitalizace těchto lokalit povyšuje výrazně celkovou kvalitu a estetické hodnoty městských center.
Mohou být ekonomicky zajímavou nabídkou atraktivních lokalit pro investory namísto výstavby na \"zelené louce\" při okrajích měst.
Jejich revitalizace přináší nabídku nových pracovních příležitostí a představuje budoucí zdroje obcí a měst.
Projekty na regeneraci poškozených a nevyužívaných ploch mají z hlediska ochrany životního prostředí výrazně pozitivní dopad. Takovéto projekty omezuji využití \"greenfields\", zelených ploch, při kterém dochází k nevratnému záboru zemědělské a lesní půdy, podpoří přeměnu často devastovaných areálů v území s novou funkcí a napomůže odstranění starých ekologických zátěží v dotčených areálech.
Je vhodné investovat velké prostředky do zastaralých podniků, či do regenerace starých průmyslových areálů, nebo je optimální nabízet investorům jen zelené louky?
Investice na zelené louce přináší pro investora řadu výhod. Není vystaven složitým jednáním o tom, jak budou odstraněny staré ekologické zátěže, nemusí se potýkat s odstraňováním starých budov, čištěním půdy a podzemní vody. Problém zelené louky není jen v ochraně zemědělského půdního fondu, je nutné si uvědomit, že budování nových areálů na zelených loukách může v budoucnu vést ke vzniku nových ekologických zátěží, nových \"brownfields\" a požadavku opětovné likvidace ekologických škod.
V ČR se touto problematikou zabývá projekt Strategie regenerace \"brownfields\", je hrazen z prostředků EU spolupracují na něm Ministerstvo financí a CzechInvest. Zatím je tento projekt zaměřen na Ústecký a Moravskoslezský kraj. Investoři, kteří by chtěli oživit staré průmyslové objekty, tak mohou požádat stát o dotaci. Zanedbaných a nefunkčních areálů jsou v ČR desítky tisíc. Pro léta 2004 až 2006 má Ministerstvo průmyslu a obchodu na jejich regeneraci asi 80 mil. eur. Bez dotací o ně nemají investoři zájem.
V našich městech je však i spousta mnohem menších areálů, které také čekají na svoji obnovu a revitalizaci. Jde o pozemky, které se dnes nacházejí v centrech našich měst, ale i o pozemky, které byly využity na jejich okrajích za účelem zajištění městské infrastruktury - garáže pro městskou a meziměstskou dopravu, areály komunálních služeb, bývalé strojní traktorové stanice, jednotná zemědělská družstva, areály státních statků, městské prádelny a čistírny atd. I tyto areály mají z hlediska budoucího využití významný ekonomický potenciál. Regenerace i těchto postižených území zlepší kvalitu všech složek životního prostředí v obcích a regionech zlepší kvalitu ovzduší, zásobování vodou, čištění odpadních vod, nakládání s odpady v místním a regionálním měřítku. Všechny tyto úkoly budeme muset naplnit.
AUTOR: Mgr. Petr Dosoudil,
ředitel společnosti MERCED a.s.
Podle vystoupení na IX. mezinárodní konferenci ČLA
Vzhledem ke geografické poloze ČR bude velmi významné, jakou podobu získají zesílené toky surovin, osob a zboží přes naše území.
Českou republiku dosud část obyvatel západní Evropy považovala za stát, který pokulhává za demokraticky i technologicky vyspělejšími stály. Prvního května se podmínky vyrovnaly a je jen na nás, abychom dokázali, že se vypořádáme se všemi nároky, které na nás EU klade. A to i v oblasti ochrany životního prostředí. Platí to pro stát, soukromé firmy i občany. A nejde jen o dodržování právních předpisů. Jde i o normy chování, které již v Evropě platí, a které se budou muset etablovat i u nás.
Typickým příkladem je vztah podnikatelských subjektů i běžných obyvatel k životnímu prostředí. Pojem životní prostředí v mnohých z nás evokuje především přírodu. Je však třeba je chápat především jako prostředí, ve kterém my lidé žijeme, a tak k němu také přistupovat.
Odpovědný přístup k ochraně životního prostředí je důležitým faktorem jakékoli činnosti firem a je nutné, aby se stal součástí jejich firemní kultury. Firmy na jakékoli úrovni, regionální, národní, evropské či světové, musí svým odpovědným přístupem chránit a podporovat prostředí pro život.
Za minulého režimu si s životním prostředím nikdo hlavu příliš nelámal, za posledních 15 let se situace výrazně zlepšila, oblast ochrany životního prostředí však stále není naší prioritou.
Výsledkem nezodpovědného přístupu k přírodě jsou dnes staré ekologické zátěže, jejichž odstranění přijde stát či vlastníky pozemků na miliardy. Abychom zabránili opakování stejných chyb, je nezbytné přijmout zodpovědnost za své jednání a důsledně dodržovat platné právní normy.
Dodržování norem platných v EU by mělo být samozřejmostí, ale pokud nepochopíme hodnotu životního prostředí a nebudeme si ho vážit, zůstáváme stále v pozici toho, koho pronásledují úředníci a nutí jej naplňovat bezduchou literu zákona. Přitom dokonalé zvládnutí předpisů v oblasti ochrany přírody znamená kromě eliminace sankcí hrozících od kontrolních úřadů pro podnikatelské subjekty také konkurenční výhodu. Ukazuje totiž veřejnosti moderní firemní tvář.
Znečišťování životního prostředí se rychle zařazuje mezi hlavní faktory ovlivňující podnikání. Zájem veřejnosti se promítá do legislativy i preferencí spotřebitelů a tedy také do profitu firem. Ekologicky odpovědné společnosti získávají větší důvěru zákazníků i svého okolí. Navíc statistická srovnání ukázala, že podniky s odpovědným vztahem k životnímu prostředí mívají rovněž lepší hospodářské výsledky.
Ještě stále se nepodařilo překonat zažitou tendenci vnímat ochranu životního prostředí jako záležitost resortu Ministerstva životního prostředí. Ještě stále se nevžilo, co by mělo být samozřejmosti, že žádný předmět podnikání a žádný způsob uspokojování lidských potřeb nemůže být založen na principech poškozujících přírodu a životní prostředí nad míru jejich regenerační schopnosti. Přispívá k tomu i nedostatečná \"ekologická gramotnost\".
Logistická firma se snaží o co nejefektivnější a nejhospodárnější toky zboží a materiálu. Vedení firmy se ale musí vypořádat také s podpůrnými činnostmi, které netvoří hlavní zaměření společnosti a nepřináší zisk. Jejich vykonávání ukládá zákon a jsou nezbytné pro hladké fungování celého podniku. Specializovat určité organizační jednotky firmy pro vykonáváni podpůrných činností nebývá příliš hospodárné. Výhodnější a operativnější bývá najmout si na tyto práce externí firmu, která je pro ně odborně i technicky vybavená. K outsourcingu začíná stále častěji patřit i ochrana životního prostředí a s ní spojená agenda a administrativa. Těžko lze zpochybnit, že natolik specifické a závažné úkoly by neměl dělat na půl úvazku zběžně zaškolený pracovník firmy, ale profesionální firma.
Činnost logistické firmy je spjata s dopravou, která patří mezi nejrychleji rostoucí zdroje znečištění. Počet automobilů na ulicích českých měst se v letech 1990 - 2000 zvýšil o více než 50 %. Nárůst dopravy rozhodně znamená negativní vliv na životní prostředí - vhodně zvolené a promyšlené logistické plánování tyto negativní vlivy zmírní a omezí na nejmenší míru. K tomu rozhodně patří racionální environmentálně orientovaná, kvalitně fungující dopravní a technická infrastruktura a obsluha území a osídlení, vhodně navazující na kontinentální dopravní a infrastrukturní koridory a sítě.
Chtěl bych uvést pár bodů, jejichž kombinací omezíme negativní vlivy na životní prostředí:
modernizace systému veřejné i nákladní dopravy užitím ekologicky šetrných dopravních prostředků,
snížení přepravní náročnosti národního hospodářství,
zásadní posílení oprav silnic a železnic minimálně v rozsahu zachování provozuschopné silniční a železniční sítě,
podpora systémů kombinované kontejnerové nákladní dopravy s těžištěm v modernizované železnici,
budováni nový páteřních dopravních systémů, navázaných na evropské dopravní koridory jen v případě nepřekročení únosnosti negativních vlivů na životní prostředí,
minimalizace živelných záborů půdy, které způsobují fragmentaci krajiny a ohrožují životodárné funkce ekosystémů,
Při výběru projektů dopravně-logistických center pro nákladní dopravu je potřeba zvláště důkladně posoudit výběr lokality s ohledem na ochranu přírody a na preventivní opatření pro případ povodní. Možné negativní vlivy konkrétních projektů je třeba eliminovat případně minimalizovat již při jejich výběru. S ohledem na riziko dalšího zhoršování životního prostředí je třeba ještě před rozhodnutím o provedení konkrétního projektu provést komplexní posouzení jeho potenciálních (kumulativních, synergických) vlivů. Při výběru projektů je třeba zajistit, aby provozy nebyly umístěny v rezidenčních částech měst a obcí, aby se pro umístěni projektů využívalo potenciálu \"brownfields\", aby projekty nebyly realizovány na zemědělské nebo lesní půdě a nově budovaná dopravní napojení center (příjezdové trasy) byla situována tak, aby nedocházelo k další fragmentaci krajiny.
Při přípravě ploch a dalších objektů pro podnikání by měl být důraz kladen především na revitalizaci a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů a objektů a také opuštěných vojenských objektů; jde tedy zejména o přednostní využívání tzv. \"brownfields\".
Negativními vlivy na životní prostředí jsou u těchto projektů emise do ovzduší, hluk, vibrace, nehody a havárie s ekologickými důsledky související s nárůstem dopravy do nově vybudovaných nebo rekonstruovaných center a nárůst vyvolané obslužné nákladní dopravy.
Outsourcing služeb
Doporučení mnoha konzultačních firem míří k využití tohoto moderního nástroje ke zvyšování výkonnosti podniku.
Outsourcing - vyčlenění některých služeb mimo rámec podniku a jejich zajištění externí firmou - může být používán v celém spektru činnosti firmy od zajištění služeb až po zajišťování téměř celého procesu výroby. V praxi českých podniků je v dnešní době běžně vyhledáván outsourcing zejména v oblasti počítačových a informačních technologií, zajištění ostrahy, úklidu, vybavení a údržby objektů, vedení účetnictví, hledání lidských zdrojů a dalších. V těchto oblastech je již známo mnoho příkladů jeho úspěšné aplikace.
Outsourcing je však také zajímavou alternativou ve službách v oblasti životního prostředí - například provoz vodního a odpadového hospodářství podniků či oblast likvidace ekologických škod; v ČR je v této oblasti služeb zatím málo rozšířen, přestože může znamenat pro mnohé podniky zajištění stabilních podmínek fungování. Uvolnění kapacit pro \"core business\", zvýšení konkurenceschopnosti, přenos zodpovědnosti za podpůrné činnosti na externí subjekt - to jsou hlavní důvody pro to, aby se firmy blíže zajímaly o tuto oblast. Pro management firmy znamená využití outsourcingu přechod z řízení podpůrných procesů výroby na řízení smluvních vztahů a současně možnost věnovat se důkladněji činnostem, které vytvářejí hodnotu a naplňují smysl podnikání.
Výhody, které outsourcing přináší:
Pro servisní firmu, na rozdíl od firmy, která outsourcing využívá, je daný sektor služby hlavní specializací, je tedy specializovaná na tuto činnost; některé činnosti spojené se zajišťováním služeb dokáže zajistit pouze úzce specializovaná firma.
Servisní firma využívá i nejnovější poznatky a technologie, které se v daném oboru používají, navrhovaná řešení tak reflektují aktuální míru poznání dané problematiky.
Zjednodušení manažerské práce a zploštění organizační struktury podniku umožňuje vyšší specializaci podniku a soustředění na hlavní činnost podnikání.
Identifikaci všech nákladů na danou činnost, včetně nákladů skrytých ve struktuře společnosti.
Tvorba úspor z organizačních opatření.
Možnost soustředění zdrojů potřebných pro rozvoj hlavní činnosti společnosti.
Náklady spojené s danou službou jsou rozloženy do pravidelných a velmi snadno plánovatelných položek.
Personální zajištěnost - většinou se jedná o vysoce specializované odborníky, které lze velmi obtížně ve struktuře vlastního podniku vychovat, popřípadě rychle nahradit, běžné bývá i převedení stávajících zaměstnanců k novému poskytovateli služeb.
Větší jistota a operativnost při zajišťování opatření, která reagují na legislativní změny v daném sektoru služeb.
K úspěchu je třeba splnit dvě podmínky:
Doba trvání kontraktu - je třeba počítat s dlouhodobým kontraktem v trvání alespoň 3 let, v závislosti na druhu poskytované služby.
Smluvní vztah musí jasně definovat rozsah a popis služeb, musí jasně a vyváženě definovat práva a povinnosti smluvních stran a musí obsahovat účinnou kontrolu.
Brownfields
\"Brownfields\" jsou staré, většinou opuštěné budovy, průmyslové areály a pozemky uvnitř měst, chátrající městské části i nevyužívané zemědělské či průmyslové objekty ve volné krajině, které zčásti nebo úplně ztratily svoji funkci. Ve většině případů jsou zdevastované a mají pravděpodobně ekologickou zátěž. Ze strany majitelů jim není věnována náležitá péče a možnost jejich opětovného využití za stávajících podmínek není příliš velká. Navíc esteticky znehodnocují své okolí.
Vzhledem ke své poloze mají tato území většinou strategickou polohu a velký potenciál pro zajištění základních městských funkcí. Jejich efektivnímu využití a znovuzapojení do organizmu města brání především náklady na odstranění následků předchozích průmyslových aktivit (včetně kontaminace), často složité majetkoprávní vztahy a především absence ekonomicky proveditelných projektů, atraktivních pro potenciální investory.
Přestože se jedná o znehodnocené plochy, nabízí regenerace \"brownfields\" množství výhod. Především opětovné využití zastavěného nebo již nevyužívaného území, zabránění záboru nových ploch, většinou dobrá dopravní přístupnost, napojení na stávající inženýrské sítě a využití zkušené pracovní síly v místě bydliště. Staré a nefunkční objekty, které často hyzdí města i volnou krajinu, by se tak během příštích let mohly změnit v prosperující multifunkční centra a výrobní areály. Jejich rozvoj není jediným klíčem k ekonomickému růstu, ale spíše složkou, která by měla být vnímána jako perspektivní a prioritní.
Čím mohou \"brownfields\" zaujmout v ČR:
Jsou potenciálně atraktivními lokalitami pro rozvoj, protože leží často v blízkosti městských center a páteřních komunikací, kde již jinak nebývá volných pozemků nazbyt.
Mají velký potenciál v budoucím využití a pokud je jejich přestavba navržena citlivě vzhledem k potřebám krajiny i obyvatel, mohou být kraji velikým přínosem.
Revitalizace těchto lokalit povyšuje výrazně celkovou kvalitu a estetické hodnoty městských center.
Mohou být ekonomicky zajímavou nabídkou atraktivních lokalit pro investory namísto výstavby na \"zelené louce\" při okrajích měst.
Jejich revitalizace přináší nabídku nových pracovních příležitostí a představuje budoucí zdroje obcí a měst.
Projekty na regeneraci poškozených a nevyužívaných ploch mají z hlediska ochrany životního prostředí výrazně pozitivní dopad. Takovéto projekty omezuji využití \"greenfields\", zelených ploch, při kterém dochází k nevratnému záboru zemědělské a lesní půdy, podpoří přeměnu často devastovaných areálů v území s novou funkcí a napomůže odstranění starých ekologických zátěží v dotčených areálech.
Je vhodné investovat velké prostředky do zastaralých podniků, či do regenerace starých průmyslových areálů, nebo je optimální nabízet investorům jen zelené louky?
Investice na zelené louce přináší pro investora řadu výhod. Není vystaven složitým jednáním o tom, jak budou odstraněny staré ekologické zátěže, nemusí se potýkat s odstraňováním starých budov, čištěním půdy a podzemní vody. Problém zelené louky není jen v ochraně zemědělského půdního fondu, je nutné si uvědomit, že budování nových areálů na zelených loukách může v budoucnu vést ke vzniku nových ekologických zátěží, nových \"brownfields\" a požadavku opětovné likvidace ekologických škod.
V ČR se touto problematikou zabývá projekt Strategie regenerace \"brownfields\", je hrazen z prostředků EU spolupracují na něm Ministerstvo financí a CzechInvest. Zatím je tento projekt zaměřen na Ústecký a Moravskoslezský kraj. Investoři, kteří by chtěli oživit staré průmyslové objekty, tak mohou požádat stát o dotaci. Zanedbaných a nefunkčních areálů jsou v ČR desítky tisíc. Pro léta 2004 až 2006 má Ministerstvo průmyslu a obchodu na jejich regeneraci asi 80 mil. eur. Bez dotací o ně nemají investoři zájem.
V našich městech je však i spousta mnohem menších areálů, které také čekají na svoji obnovu a revitalizaci. Jde o pozemky, které se dnes nacházejí v centrech našich měst, ale i o pozemky, které byly využity na jejich okrajích za účelem zajištění městské infrastruktury - garáže pro městskou a meziměstskou dopravu, areály komunálních služeb, bývalé strojní traktorové stanice, jednotná zemědělská družstva, areály státních statků, městské prádelny a čistírny atd. I tyto areály mají z hlediska budoucího využití významný ekonomický potenciál. Regenerace i těchto postižených území zlepší kvalitu všech složek životního prostředí v obcích a regionech zlepší kvalitu ovzduší, zásobování vodou, čištění odpadních vod, nakládání s odpady v místním a regionálním měřítku. Všechny tyto úkoly budeme muset naplnit.
AUTOR: Mgr. Petr Dosoudil,
ředitel společnosti MERCED a.s.
Podle vystoupení na IX. mezinárodní konferenci ČLA
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích
