Po euforii z informačních technologií a internetu se zájem hledačů perspektivních oborů soustřeďuje na další segment: v centru pozornosti jsou nyní hlavně biotechnologie.
Technologie inspirované přírodou
Z výsledků výhledové studie, kterou zpracovala společnost Ernst & Young vyplývá, že budou i v roce 2004 nejslibnějším sektorem, kam směřují svůj zájem i významní investoři v oblasti rizikového kapitálu, kteří hledají uplatnění pro své peníze ve financování perspektivních firem. Také výsledky průzkumu společnosti Marketocracy, který pravidelně uveřejňuje magazín Forbes jako tipy na nejvýhodnější investice uvádějí mezi společnosti zaměřené na oblast biotechnologií. V ČR poptávka po vhodných projektech nadále převyšuje nabídku.
Třetina respondentů považuje za nejslibnější investiční sektor roku 2004 zdravotnictví a farmacii, zejména biotechnologie, a zhruba stejná část to 34 % investorů hodlá letos zvýšít investice do společností zabývajících se zdravotnictvím, biotechnologií a zdravotnickou technikou (59 % bude investovat stejně jako loni). Populární zůstávají však i informační technologie: 60 % firem hodlá udržet úroveň investic do IT a 28 % zvýší své investice do této oblasti.
O významu, jaký je přikládán biotechnologiím v moderním světě svědčí i to, že do tohoto oboru vstoupil Bill Gates, a to je člověk, který rozhodně neinvestuje své peníze zbytečně. Podle jeho vlastních slov jej přitahuje především počítačová analýza lidského genomu a možnosti využití genetického inženýrství při boji s chorobami a stárnutím. Je členem správní rady dvou biotechnologických firem, z nichž jedna využívá počítačů a počítačových sítí v projektu mapování lidského genomu. Do vývoje produktů, které by měly pomáhat vědcům v biotechnologických výzkumech hodlá podle informací News.com investovat 100 milionů dolarů a následovat tak další firmy jako HP nebo Sun, které podobně štědré investice už učinily. IBM nicméně už dříve investovalo do do superpočítače Blue Gene určeného pro výzkum proteinů a vytvořilo i speciální obchodní jednotku pro výkonné počítače a služby určené biotechnologii, farmacii, genetice apod. dalším podobným vědeckým odvětvím.
Kde jsou peníze?
Kromě zmíněného financování firem se zaměřením na biotechnologie z fondů rizikového kapitálu existuje však i řada dalších možností, jak v této sféře získat peníze. Jednou z možností jsou různé soutěže a projekty vypisované institucemi a mezinárodními organizacemi.
V polovině června 2004 byla např. vyhlášena 3. výzva k předkládání projektů \"Life sciences, genomics and biotechnology for health\". Evaluace bude jednostupňová, rozpočet výzvy je 540 miliónů eur, a uzávěrka je plánována na 16. listopad 2004. Informace k výzvě lze najít na adrese:
fp6.cordis.lu
Dalším projektem je Best of Biotech 2004 (BOB) - soutěž o nejlepší business plán v oblasti Life Science. Do této oblasti patří farmaceutické, zemědělské a průmyslové aplikace biotechnologií spolu se souvisejícím vybavením, včetně medicínských zařízení. Soutěž je zaměřená na pracovníky v oblasti výzkumu a vývoje ve veřejných i privátních institucích, kteří chtějí své nápady přenést do praxe. BOB je organizován rakouskou \"Life Science Austria\" (LISA), která je podporována rakouským ministerstvem ekonomie a práce a řízena \"Austria Wirtschaftsservice\". Soutěž již dvakrát proběhla v předchozích letech (2000, 2002) a pomohla k vytvoření 15 nových společností. V první fázi účastníci předkládají krátký podnikatelský záměru, druhá předpokládá předložení kompletního business plánu. Během celého procesu vyhodnocení je účastníkům k dispozici koučování a zpětná vazba od vybraných odborníků v oboru biotechnologií a businessu (patentové právo, daňové poradenství, firemní fina! nce). Vyhodnocení soutěže zajišťuje mezinárodní porota, která se skládá z manažerů mezinárodních společností, renomovaných vědeckých pracovníků, venture kapitalistů. Součástí odměny pro vítěze jsou finanční prostředky (v minulých letech bylo celkem vyplaceno 70.000 EUR). Přínosem pro účastníky je však, kromě uvedené finanční odměny, i možnost získání zpětné vazby a setkání s mezinárodními odborníky, kteří mohou pomoci s rozvojem projektu nebo založením společnosti.
Uzávěrka pro první fázi (zaslání podnikatelského záměru) v ČR je 17. prosince 2004, druhá fáze (zaslání business plánů) pak probíhá do15. dubna 2005. Informace lze získat i na http://www.bestofbiotech.at.
Svět ve znamení bio
Moderní biotechnologie představují jednu z nejperspektivnějších oblastí aplikovaného výzkumu. V zahraničí už nabral rozvoj biotechnologií rychlé tempo, v ČR zatím patří mezi exotické obory.
Nicméně také v ČR už fungují moderní biotechnologická pracoviště, jako např. Centrum pro genovou a molekulární biotechnologii AV ČR. Bylo založeno před čtyřmi roky s cílem vybudovat specializované pracoviště zaměřené na rozvoj moderních biotechnologií. Hlavním úkolem Centra je rychlé rozvinutí molekulárně-genetických postupů pro praktické využití v biotechnologické a farmaceutické výrobě a jejich předání koncovým domácím realizátorům. Kromě toho Centrum slouží i jako školící pracoviště v oblastech transgenních a rekombinantních metodik. Na činnosti Centra participují vybrané laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR, Ústavu molekulární genetiky AV ČR,Vysoké školy chemicko-technologické a pět domácích biotechnologických a farmaceutických firem: Biopharm - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, akciové společnosti Envisan-GEM, a Immunotech a s.r.o. Vidia.
V Jihomoravském kraji v rámci spolupráce Jihomoravského inovačního centra s Masarykovou univerzitou v Brně vzniká projekt MEDIPARK, který by měl vyústit v roce 2006 spuštěním biotechnologického inkubátoru v Univerzitním kampusu v Brně - Bohunicích.
Dalším významným centrem biotechnologií by se měl stát projekt jihočeského biotechnického parku Nové Hrady na Českobudějovicku. V areálu Akademického a univerzitního centra už působí Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity a letos v říjnu zde začala výstavba Centra biologických technologií, které v sobě má sdružovat středoškolskou a vysokoškolskou výuku, výzkum, technologický inkubátor pro biologické přístrojové techniky a infrastrukturu pro další rozvoj technologických firem na úrovni srovnatelné s výzkumnými centry v členských státech EU. Kromě toho by měl projekt umožnit širší spolupráci s výrobním sektorem při zavádění autotrofních a solárních technologií, a sehrát úlohu rozvojového a přípravného aplikačního střediska pro biotechnologie, fyzikální, solární, environmentální technologie a příslušné podpůrné technologie (centrum pro urychlenou přípravu prototypů). Centrum, které se v budoucnu stane součástí biotechnického parku, bude zřejmě na dlouhou dobu jediným zař! ízením svého druhu v České republice - nejbližší podobné zařízení existuje ve Vídni. Bionkubátor vzniká za podpory česko-rakouského projektu přeshraniční spolupráce v rámci evropského programu Phare. Na rakouské straně hranice se připravuje zrcadlový projekt v rámci iniciativy INTERREG IIIA.
šance pro průmysl
Biotechnologie však nejsou jen geneticky upravované potraviny a léčiva, s nimiž jsou biotechnologie asi nejvíce spojovány. Významné uplatnění mají v průmyslové výrobě, kde mohou významně přispět k rozvoji efektivnějších průmyslových postupů při zpracování surovin, a detoxikace nebezpečných odpadů. V této oblasti jsou nasazovány hlavně při čištění a ošetřování speciálních průmyslových odpadních vod a tekutin, uplatňují se při omezování tvorby kalů. Využívají se při odsiřování hnědého uhlí, nebo v podobě tzv. biometalurgie, založené na principu kumulace těžkých kovů - jde v podstatě o mikrobní extrakci řady důležitých kovů i nekovů z chudých rud.
Průmyslové a tradiční postupy se doplňují, obě mají další návaznosti - pro biotechnologie je obvykle potřeba celá řada pomocných látek, které dodává chemický průmysl, na druhou stranu je možné některé syntetické produkty biotechnologicky dotvářet.
Ve prospěch biotechnologií hovoří mj. jejich relativní nenáročnost na zdroje surovin a, nízké energetické nároky. Zatímco chemické výroby často vyžadují vysoké teploty a tlaky, biotechnologické výroby probíhají obvykle za \"pokojových\" teplot 25 - 35 °C, s výjimkou procesů, které vyžadují tepelnou sterilizaci velkého objemu materiálu.
Na druhou stranu však je potřeba vzít v úvahu i další faktory, jako např. poměrně značné počáteční náklady na potřebné vybavení, a vysoké výdaje na výzkum a vývoj, nebo rizika možných průvodních škodlivých efektů
Uplatnění se najde téměř všude
Hlavní oblasti použití biotechnologií představují medicína a farmaceutický průmysl (zajímavým segmentem jsou např. bisenzory), zemědělství a potravinářský průmysl, ale i chemický průmysl, kde se biotechnolgie uplatňují např. ve výrobě alkoholů aj. organických rozpouštědel a organických kyselin, vyrábějí emulgační, zahušťovací a suspenzní činidla. Zajímavý je např. lineární polymer maltotriosy produkovaný plísní Pollularia pullulans na odpadech škrobu, který lze formovat do folií i vláken. Tyto produkty pak mohou sloužit jako ekologický bezodpadový obalový materiál, který se po čase sám zlikviduje.
Samostatnou kapitolou je využití biotechnologí při výrobě surovin a energie. Pracuje se např. na jejich nasazení při výrobě alkoholů, které by mohly sloužit jako alternativa klasických paliv. Tzv. Gasohol - směs ethanolu a benzínu - má vyšší oktanovém číslo, výhodnější kompresní poměr, a vyšší energetický výkon než samotný benzín. Biotechnolgie pomáhají i při zvyšování výtěžnosti ropných ložisek, které se injektují bakteriemi produkujícími CO2, což snižuje viskozitu ropy a usnadňuje tím její těžbu.
Proteiny ze špenátu jsou zase základem nově vyvinutých solárních článků. Tým výzkumníků z Massachusettského technického institutu (MIT) využil vlastností zelených rostlin, které vlastně nejsou ničím jiným než přirozenými solárními články a soudí, že levná energie ze špenátu by jednou mohla najít uplatnění v přenosných počítačích a jiných elektrických přístrojích. Články s obsahem bílkovin špenátu dokáží zatím dodávat energii po tři týdny a první prototypy těchto baterií zatím umí na elektřinu proměnit 12 % světla, už brzy by to ale prý mohlo být 20 % jako u křemíkových článků.
Nejmladším oborem, kde se uvažuje o možném využití biotechnologií je informatika, a přenos dat. Biotechnologie se jako jedno z klíčových témat se proto objevila i na posledním ročníku mezinárodního veletrhu INVEX, kde se konalo speciální odborné setkání (zřejmě první svého druhu v ČR) \"Možnosti využití biotechnologií a bioinformatiky\". Aplikace nových možností IT na živé systémy, které nesou mnohonásobně více informace než sofistikované technické provozy, v posledních letech otevřela netušené možnosti. Struktury přenášející informace na molekulárních principech, které jsou hluboko pod současnou miniaturizací výpočetní techniky, jsou inspirující pro rozvoj informatiky.
u dupontů Studují rostliny a pavouky
Na biotechnologie se logicky zaměřují i velcí hráči ve sféře chemického průmyslu a farmacie, jako např. DuPont. V minulém roce přinesla jeho nová divize Life Science DuPont už 15 % celoročního obratu společnosti. Využití biotechnologií se prosazuje např. ve zpracování polymerů (zaměřené zejména na automobilový průmysl), kde staré katalytické metody nahrazují katalyzátory získané z biotechnologií. Zatímco dříve se podíl plastů na konstrukci automobilu pohyboval kolem 5 kg, dnes už představuje zhruba 30 kg, a je silně zaměřen na možnost recyklace materiálů. Mezi pozoruhodné produkty patří např. látka, kterou produkují pavouci při budovní svých sítí. Tento materiálu vykazuje pozoruhodné vlastnosti - lano o síle pouhého 1 cm by podle výzkumníků bylo díky své mimořádné odolnosti dokázalo odolat tahu, jaký představuje výkon motorů velkého dopravního letounu.
Sojové boby zase poskytují olej, jenž vydrží mnohem delší tepelné namáhání, ale pracuje se i na dalších zajímavých projektech. Další zajímavou rostlinou je z pohledu biotechnologií i konopí (http://www. konopa.cz). Lze z něj vyrábět průmyslové textilie a oděvy, které lze bez problémů prát v automatických pračkách a oproti jiným materiálům ( 40 - 60 %) zadržují z 95 - 100 % UV záření. Z konopných stonků se dají vyrábět stavební materiály pevné prakticky jako beton, ale lehčí, a řada průmyslových produktů. V kombinaci s pryskyřičnými pojidly je konopné lýko velmi pevné, a použitelvé pro výrobu průmyslových materiálu o velké hustotě (karoserie u dopravních prostředků, stavební desky, nábytek...).
kde je problém
Setkání First Tuesday konané na počátku června se pokusilo odpovědět na otázku: Co brání rozvoji biotechnologických firem v ČR?
I když se různé organizace jako např. Agentura Czech Invest snaží pomáhat českým biotechnologickým firmám s propagací v zahraničí (např. úhrada výstavní plochy apod.), a využít prostředky z různých fondů (bruselské strukturální fondy apod.) či investiční pobídky pro technologická centra, jejich rozvoj ve srovnání se světem vázne.
Podle Vladimíra Viklického z Rady vlády ČR pro vědu a výzkum jsou překážky pro rozvoj biotechnologií zčásti politického typu (chybí jasná koncepce hospodářské politiky, speciální programy, i dobře připravené návrhy se v procesu schvalování obvykle beznadějně rozmělní. Problémem je i to, že čeští vědečtí pracovníci i začínající podnikatelé často nejsou schopni dokončovat řešení až k realizaci, i malá ochota riskovat a zkusit rozjet firmu za vlastní peníze. Rizikového kapitálu je kupodivu dost, ale scházejí inkubátory a \"první kapitál\", který by pomáhal lidem při přechodu z akademického prostředí k podnikání. Zde je problémem hlavně malá ochota riskovat a zkusit rozjet firmu za vlastní peníze. V současných \"parcích\" proto nenajdeme high-tech firmy, ale spíše \"prodejní\" pobočky zahraničních společností, konstatuje Vladimír Viklický.
Leoš Rajbr (u IBM) charakterizoval situaci ve světě. I zde se objevují některé překážky. Malé biochemické firmy vznikly především jako odezva na nepružnost farmaceutických koncernů, ty se však k jejich patentům a technologiím obvykle dostanou tak, že malou firmu jednoduše koupí, a následně ji zařadí do své struktury, kdy často následně inovativní firma ztratí svoji dynamiku, takže by bylo výhodnější neprodávat firmu, ale technologie. Biotechnologie však kupodivu nejsou jen výsadou technologické elity moderního světa - výzkumná centra průmyslových biotechnologií fungují např. i v Íránu.
Zdroje informací o biotechnologiích lze najít v hojném počtu zejména na internetu. Zde jsou příklady některých z nich:
Pharmacy and Biotechnology in the Czech Republic (www.jic.cz)
Life Science Portale(www.hd-innovation.de/en/company/links/)- odkazy na zajímavé stránky z oblasti biotechnologií
CABI (www.cabi.org) - portál se zaměřením na biotechnologie. Jeho součástí je rovněž bibliografická databáze (derivát známé zemědělské databáze CAB Abstracts), kterou tvoří 130 tisíc záznamů článků, konferenčních příspěvků, knih a výzkumných zpráv s desetiletou retrospektivou. Každoročně přibývá 12 tisíc záznamů. K dispozici jsou dále oborové zpravodajství (aktualizovanáno dvakrát za měsíc), vybrané knihy vydané CABI Publishing, zprávy NABC, ISAAA, IPFRI a dalších institucí, články a konferenční příspěvky.
Biotechnologie je obvykle charakterizována jako jakákoli metoda, která využívá organismů nebo jejich částí ve prospěch člověka a zároveň umožňuje vlastnosti těchto organismů pozměňovat tak, aby byly pro člověka co nejlépe využitelné. V současností je biotechnologie většinou definována jako integrace přírodních a inženýrských věd za účelem dosáhnout aplikace organismů, buněk, jejich částí a molekulárních analogů na produkty a služby. Jde proto o interdisciplinární oblast zahrnující přístupy vědecké i aplikované. Dnes tak moderní biotechnologie však zdaleka nejsou žádnou novinkou. V tradiční podobě (výroba piva, vína kvašení atd.) je lidstvo zná a využívá už tisíce let. Skutečný rozmach nové éry biotecnologií však začal až po II. světové válce, kdy začala průmyslová výroba antibiotik, a využití biotechnologií ve farmaceutickém oboru. Současný boom je spojen hlavně s technologiemi genového inženýrství a molekulární genetiky.
Třetina respondentů považuje za nejslibnější investiční sektor roku 2004 zdravotnictví a farmacii, zejména biotechnologie, a zhruba stejná část to 34 % investorů hodlá letos zvýšít investice do společností zabývajících se zdravotnictvím, biotechnologií a zdravotnickou technikou (59 % bude investovat stejně jako loni). Populární zůstávají však i informační technologie: 60 % firem hodlá udržet úroveň investic do IT a 28 % zvýší své investice do této oblasti.
O významu, jaký je přikládán biotechnologiím v moderním světě svědčí i to, že do tohoto oboru vstoupil Bill Gates, a to je člověk, který rozhodně neinvestuje své peníze zbytečně. Podle jeho vlastních slov jej přitahuje především počítačová analýza lidského genomu a možnosti využití genetického inženýrství při boji s chorobami a stárnutím. Je členem správní rady dvou biotechnologických firem, z nichž jedna využívá počítačů a počítačových sítí v projektu mapování lidského genomu. Do vývoje produktů, které by měly pomáhat vědcům v biotechnologických výzkumech hodlá podle informací News.com investovat 100 milionů dolarů a následovat tak další firmy jako HP nebo Sun, které podobně štědré investice už učinily. IBM nicméně už dříve investovalo do do superpočítače Blue Gene určeného pro výzkum proteinů a vytvořilo i speciální obchodní jednotku pro výkonné počítače a služby určené biotechnologii, farmacii, genetice apod. dalším podobným vědeckým odvětvím.
Kde jsou peníze?
Kromě zmíněného financování firem se zaměřením na biotechnologie z fondů rizikového kapitálu existuje však i řada dalších možností, jak v této sféře získat peníze. Jednou z možností jsou různé soutěže a projekty vypisované institucemi a mezinárodními organizacemi.
V polovině června 2004 byla např. vyhlášena 3. výzva k předkládání projektů \"Life sciences, genomics and biotechnology for health\". Evaluace bude jednostupňová, rozpočet výzvy je 540 miliónů eur, a uzávěrka je plánována na 16. listopad 2004. Informace k výzvě lze najít na adrese:
fp6.cordis.lu
Dalším projektem je Best of Biotech 2004 (BOB) - soutěž o nejlepší business plán v oblasti Life Science. Do této oblasti patří farmaceutické, zemědělské a průmyslové aplikace biotechnologií spolu se souvisejícím vybavením, včetně medicínských zařízení. Soutěž je zaměřená na pracovníky v oblasti výzkumu a vývoje ve veřejných i privátních institucích, kteří chtějí své nápady přenést do praxe. BOB je organizován rakouskou \"Life Science Austria\" (LISA), která je podporována rakouským ministerstvem ekonomie a práce a řízena \"Austria Wirtschaftsservice\". Soutěž již dvakrát proběhla v předchozích letech (2000, 2002) a pomohla k vytvoření 15 nových společností. V první fázi účastníci předkládají krátký podnikatelský záměru, druhá předpokládá předložení kompletního business plánu. Během celého procesu vyhodnocení je účastníkům k dispozici koučování a zpětná vazba od vybraných odborníků v oboru biotechnologií a businessu (patentové právo, daňové poradenství, firemní fina! nce). Vyhodnocení soutěže zajišťuje mezinárodní porota, která se skládá z manažerů mezinárodních společností, renomovaných vědeckých pracovníků, venture kapitalistů. Součástí odměny pro vítěze jsou finanční prostředky (v minulých letech bylo celkem vyplaceno 70.000 EUR). Přínosem pro účastníky je však, kromě uvedené finanční odměny, i možnost získání zpětné vazby a setkání s mezinárodními odborníky, kteří mohou pomoci s rozvojem projektu nebo založením společnosti.
Uzávěrka pro první fázi (zaslání podnikatelského záměru) v ČR je 17. prosince 2004, druhá fáze (zaslání business plánů) pak probíhá do15. dubna 2005. Informace lze získat i na http://www.bestofbiotech.at.
Svět ve znamení bio
Moderní biotechnologie představují jednu z nejperspektivnějších oblastí aplikovaného výzkumu. V zahraničí už nabral rozvoj biotechnologií rychlé tempo, v ČR zatím patří mezi exotické obory.
Nicméně také v ČR už fungují moderní biotechnologická pracoviště, jako např. Centrum pro genovou a molekulární biotechnologii AV ČR. Bylo založeno před čtyřmi roky s cílem vybudovat specializované pracoviště zaměřené na rozvoj moderních biotechnologií. Hlavním úkolem Centra je rychlé rozvinutí molekulárně-genetických postupů pro praktické využití v biotechnologické a farmaceutické výrobě a jejich předání koncovým domácím realizátorům. Kromě toho Centrum slouží i jako školící pracoviště v oblastech transgenních a rekombinantních metodik. Na činnosti Centra participují vybrané laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR, Ústavu molekulární genetiky AV ČR,Vysoké školy chemicko-technologické a pět domácích biotechnologických a farmaceutických firem: Biopharm - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, akciové společnosti Envisan-GEM, a Immunotech a s.r.o. Vidia.
V Jihomoravském kraji v rámci spolupráce Jihomoravského inovačního centra s Masarykovou univerzitou v Brně vzniká projekt MEDIPARK, který by měl vyústit v roce 2006 spuštěním biotechnologického inkubátoru v Univerzitním kampusu v Brně - Bohunicích.
Dalším významným centrem biotechnologií by se měl stát projekt jihočeského biotechnického parku Nové Hrady na Českobudějovicku. V areálu Akademického a univerzitního centra už působí Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity a letos v říjnu zde začala výstavba Centra biologických technologií, které v sobě má sdružovat středoškolskou a vysokoškolskou výuku, výzkum, technologický inkubátor pro biologické přístrojové techniky a infrastrukturu pro další rozvoj technologických firem na úrovni srovnatelné s výzkumnými centry v členských státech EU. Kromě toho by měl projekt umožnit širší spolupráci s výrobním sektorem při zavádění autotrofních a solárních technologií, a sehrát úlohu rozvojového a přípravného aplikačního střediska pro biotechnologie, fyzikální, solární, environmentální technologie a příslušné podpůrné technologie (centrum pro urychlenou přípravu prototypů). Centrum, které se v budoucnu stane součástí biotechnického parku, bude zřejmě na dlouhou dobu jediným zař! ízením svého druhu v České republice - nejbližší podobné zařízení existuje ve Vídni. Bionkubátor vzniká za podpory česko-rakouského projektu přeshraniční spolupráce v rámci evropského programu Phare. Na rakouské straně hranice se připravuje zrcadlový projekt v rámci iniciativy INTERREG IIIA.
šance pro průmysl
Biotechnologie však nejsou jen geneticky upravované potraviny a léčiva, s nimiž jsou biotechnologie asi nejvíce spojovány. Významné uplatnění mají v průmyslové výrobě, kde mohou významně přispět k rozvoji efektivnějších průmyslových postupů při zpracování surovin, a detoxikace nebezpečných odpadů. V této oblasti jsou nasazovány hlavně při čištění a ošetřování speciálních průmyslových odpadních vod a tekutin, uplatňují se při omezování tvorby kalů. Využívají se při odsiřování hnědého uhlí, nebo v podobě tzv. biometalurgie, založené na principu kumulace těžkých kovů - jde v podstatě o mikrobní extrakci řady důležitých kovů i nekovů z chudých rud.
Průmyslové a tradiční postupy se doplňují, obě mají další návaznosti - pro biotechnologie je obvykle potřeba celá řada pomocných látek, které dodává chemický průmysl, na druhou stranu je možné některé syntetické produkty biotechnologicky dotvářet.
Ve prospěch biotechnologií hovoří mj. jejich relativní nenáročnost na zdroje surovin a, nízké energetické nároky. Zatímco chemické výroby často vyžadují vysoké teploty a tlaky, biotechnologické výroby probíhají obvykle za \"pokojových\" teplot 25 - 35 °C, s výjimkou procesů, které vyžadují tepelnou sterilizaci velkého objemu materiálu.
Na druhou stranu však je potřeba vzít v úvahu i další faktory, jako např. poměrně značné počáteční náklady na potřebné vybavení, a vysoké výdaje na výzkum a vývoj, nebo rizika možných průvodních škodlivých efektů
Uplatnění se najde téměř všude
Hlavní oblasti použití biotechnologií představují medicína a farmaceutický průmysl (zajímavým segmentem jsou např. bisenzory), zemědělství a potravinářský průmysl, ale i chemický průmysl, kde se biotechnolgie uplatňují např. ve výrobě alkoholů aj. organických rozpouštědel a organických kyselin, vyrábějí emulgační, zahušťovací a suspenzní činidla. Zajímavý je např. lineární polymer maltotriosy produkovaný plísní Pollularia pullulans na odpadech škrobu, který lze formovat do folií i vláken. Tyto produkty pak mohou sloužit jako ekologický bezodpadový obalový materiál, který se po čase sám zlikviduje.
Samostatnou kapitolou je využití biotechnologí při výrobě surovin a energie. Pracuje se např. na jejich nasazení při výrobě alkoholů, které by mohly sloužit jako alternativa klasických paliv. Tzv. Gasohol - směs ethanolu a benzínu - má vyšší oktanovém číslo, výhodnější kompresní poměr, a vyšší energetický výkon než samotný benzín. Biotechnolgie pomáhají i při zvyšování výtěžnosti ropných ložisek, které se injektují bakteriemi produkujícími CO2, což snižuje viskozitu ropy a usnadňuje tím její těžbu.
Proteiny ze špenátu jsou zase základem nově vyvinutých solárních článků. Tým výzkumníků z Massachusettského technického institutu (MIT) využil vlastností zelených rostlin, které vlastně nejsou ničím jiným než přirozenými solárními články a soudí, že levná energie ze špenátu by jednou mohla najít uplatnění v přenosných počítačích a jiných elektrických přístrojích. Články s obsahem bílkovin špenátu dokáží zatím dodávat energii po tři týdny a první prototypy těchto baterií zatím umí na elektřinu proměnit 12 % světla, už brzy by to ale prý mohlo být 20 % jako u křemíkových článků.
Nejmladším oborem, kde se uvažuje o možném využití biotechnologií je informatika, a přenos dat. Biotechnologie se jako jedno z klíčových témat se proto objevila i na posledním ročníku mezinárodního veletrhu INVEX, kde se konalo speciální odborné setkání (zřejmě první svého druhu v ČR) \"Možnosti využití biotechnologií a bioinformatiky\". Aplikace nových možností IT na živé systémy, které nesou mnohonásobně více informace než sofistikované technické provozy, v posledních letech otevřela netušené možnosti. Struktury přenášející informace na molekulárních principech, které jsou hluboko pod současnou miniaturizací výpočetní techniky, jsou inspirující pro rozvoj informatiky.
u dupontů Studují rostliny a pavouky
Na biotechnologie se logicky zaměřují i velcí hráči ve sféře chemického průmyslu a farmacie, jako např. DuPont. V minulém roce přinesla jeho nová divize Life Science DuPont už 15 % celoročního obratu společnosti. Využití biotechnologií se prosazuje např. ve zpracování polymerů (zaměřené zejména na automobilový průmysl), kde staré katalytické metody nahrazují katalyzátory získané z biotechnologií. Zatímco dříve se podíl plastů na konstrukci automobilu pohyboval kolem 5 kg, dnes už představuje zhruba 30 kg, a je silně zaměřen na možnost recyklace materiálů. Mezi pozoruhodné produkty patří např. látka, kterou produkují pavouci při budovní svých sítí. Tento materiálu vykazuje pozoruhodné vlastnosti - lano o síle pouhého 1 cm by podle výzkumníků bylo díky své mimořádné odolnosti dokázalo odolat tahu, jaký představuje výkon motorů velkého dopravního letounu.
Sojové boby zase poskytují olej, jenž vydrží mnohem delší tepelné namáhání, ale pracuje se i na dalších zajímavých projektech. Další zajímavou rostlinou je z pohledu biotechnologií i konopí (http://www. konopa.cz). Lze z něj vyrábět průmyslové textilie a oděvy, které lze bez problémů prát v automatických pračkách a oproti jiným materiálům ( 40 - 60 %) zadržují z 95 - 100 % UV záření. Z konopných stonků se dají vyrábět stavební materiály pevné prakticky jako beton, ale lehčí, a řada průmyslových produktů. V kombinaci s pryskyřičnými pojidly je konopné lýko velmi pevné, a použitelvé pro výrobu průmyslových materiálu o velké hustotě (karoserie u dopravních prostředků, stavební desky, nábytek...).
kde je problém
Setkání First Tuesday konané na počátku června se pokusilo odpovědět na otázku: Co brání rozvoji biotechnologických firem v ČR?
I když se různé organizace jako např. Agentura Czech Invest snaží pomáhat českým biotechnologickým firmám s propagací v zahraničí (např. úhrada výstavní plochy apod.), a využít prostředky z různých fondů (bruselské strukturální fondy apod.) či investiční pobídky pro technologická centra, jejich rozvoj ve srovnání se světem vázne.
Podle Vladimíra Viklického z Rady vlády ČR pro vědu a výzkum jsou překážky pro rozvoj biotechnologií zčásti politického typu (chybí jasná koncepce hospodářské politiky, speciální programy, i dobře připravené návrhy se v procesu schvalování obvykle beznadějně rozmělní. Problémem je i to, že čeští vědečtí pracovníci i začínající podnikatelé často nejsou schopni dokončovat řešení až k realizaci, i malá ochota riskovat a zkusit rozjet firmu za vlastní peníze. Rizikového kapitálu je kupodivu dost, ale scházejí inkubátory a \"první kapitál\", který by pomáhal lidem při přechodu z akademického prostředí k podnikání. Zde je problémem hlavně malá ochota riskovat a zkusit rozjet firmu za vlastní peníze. V současných \"parcích\" proto nenajdeme high-tech firmy, ale spíše \"prodejní\" pobočky zahraničních společností, konstatuje Vladimír Viklický.
Leoš Rajbr (u IBM) charakterizoval situaci ve světě. I zde se objevují některé překážky. Malé biochemické firmy vznikly především jako odezva na nepružnost farmaceutických koncernů, ty se však k jejich patentům a technologiím obvykle dostanou tak, že malou firmu jednoduše koupí, a následně ji zařadí do své struktury, kdy často následně inovativní firma ztratí svoji dynamiku, takže by bylo výhodnější neprodávat firmu, ale technologie. Biotechnologie však kupodivu nejsou jen výsadou technologické elity moderního světa - výzkumná centra průmyslových biotechnologií fungují např. i v Íránu.
Zdroje informací o biotechnologiích lze najít v hojném počtu zejména na internetu. Zde jsou příklady některých z nich:
Pharmacy and Biotechnology in the Czech Republic (www.jic.cz)
Life Science Portale(www.hd-innovation.de/en/company/links/)- odkazy na zajímavé stránky z oblasti biotechnologií
CABI (www.cabi.org) - portál se zaměřením na biotechnologie. Jeho součástí je rovněž bibliografická databáze (derivát známé zemědělské databáze CAB Abstracts), kterou tvoří 130 tisíc záznamů článků, konferenčních příspěvků, knih a výzkumných zpráv s desetiletou retrospektivou. Každoročně přibývá 12 tisíc záznamů. K dispozici jsou dále oborové zpravodajství (aktualizovanáno dvakrát za měsíc), vybrané knihy vydané CABI Publishing, zprávy NABC, ISAAA, IPFRI a dalších institucí, články a konferenční příspěvky.
Biotechnologie je obvykle charakterizována jako jakákoli metoda, která využívá organismů nebo jejich částí ve prospěch člověka a zároveň umožňuje vlastnosti těchto organismů pozměňovat tak, aby byly pro člověka co nejlépe využitelné. V současností je biotechnologie většinou definována jako integrace přírodních a inženýrských věd za účelem dosáhnout aplikace organismů, buněk, jejich částí a molekulárních analogů na produkty a služby. Jde proto o interdisciplinární oblast zahrnující přístupy vědecké i aplikované. Dnes tak moderní biotechnologie však zdaleka nejsou žádnou novinkou. V tradiční podobě (výroba piva, vína kvašení atd.) je lidstvo zná a využívá už tisíce let. Skutečný rozmach nové éry biotecnologií však začal až po II. světové válce, kdy začala průmyslová výroba antibiotik, a využití biotechnologií ve farmaceutickém oboru. Současný boom je spojen hlavně s technologiemi genového inženýrství a molekulární genetiky.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
