V rámci bezpečnosti práce, jako hlavní součásti pracovního a životního prostředí, je nutno v oblasti technické a pracovně-hygienické vytvořit účinné systémy prevence
Bezpečnost a ochrana zdraví ve stavebnictví
V rámci bezpečnosti práce, jako hlavní součásti pracovního a životního prostředí, je nutno v oblasti technické a pracovně-hygienické vytvořit účinné systémy prevence k ochraně před poškozováním lidského zdraví, vznikem pracovních úrazů, případně nemocí z povolání.
Obzvlášť rozsáhlé jsou bezpečnostní požadavky v oblasti stavebnictví, a to pro výrazná specifika, spojená s přípravou, organizací a zejména vlastním provozováním a prováděním stavebních a souvisejících prací.
Legislativní předpoklady
K výraznému posunu došlo po novele zákona č. 65/1965 Sb. (zákoníku práce), platné od 1. 1. 2001. Byla již koncipována na základech platných směrnic Evropské unie pro zvýšení úrovně bezpečné a zdraví neohrožující práce nejenom v oboru stavebnictví. Dalším významným mezníkem je vstup naší republiky do společenství států Evropské unie.
V souvislosti s citovanou novelou zákoníku práce (ZP) se předpokládá vydání prováděcího vládního nařízení k § 134 e) ZP, které má upravit zásady a bezpečnostní požadavky pro organizaci práce a pracovních postupů při provádění stavebních prací.
Jedná se zejména o zpracování těch bezpečnostních požadavků, které bude potřebné sjednotit s legislativou v Evropském společenství (Směrnice 92/57/EHS), tzv. zákon o koordinátorovi ve stavebnictví. Tento předpis však dosud neexistuje, resp. návrh zákona nebyl zatím přijat.
Základním právním předpisem, upravujícím zásady a pravidla bezpečné práce pro oblast stavebnictví, je dosud stále platná vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.
Odpovědnost zaměstnavatele
Před započetím prací si musí každý zhotovitel stavebních prací ověřit, respektive zajistit, aby:
pracovníci měli k výkonu dané práce potřebnou odbornou a zdravotní způsobilost, měli příslušné instrukce k činnostem, které mají provádět, a byli seznámeni s případnými riziky práce na pracovišti;
k činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat, byli vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, odpovídajícími ohrožení, jež vyplývá z prováděných prací, popř. rizika pracoviště, dále vhodnými pracovními pomůckami a prostředky (nářadí);
pracoviště, na kterém se mají práce provádět, bylo předáno a byly splněny požadavky z hlediska jejich zabezpečení;
mezi účastníky výstavby (investor, odběratel, jiný zhotovitel) byly dohodnuty předem a písemnou formou stvrzeny vzájemné vztahy, závazky, povinnosti a odpovědnost v oblasti bezpečnosti práce na předaném pracovišti, případně při souběhu prací více zhotovitelů;
ostatní zhotovitelé a investor byli informováni o rozsahu a způsobu zabezpečení prací, při nichž z dodavatelské činnosti vznikají rizika, případně ohrožení stavby;
pracovníci zhotovitele byli seznámeni se způsobem chování a s případným zdrojem nebezpečí na pracovištích, kde se stavební práce odbývají za provozu odběratele;
řídící pracovníci měli k dispozici bezpečnostní předpisy, jakož i podklady (návody k obsluze, technologické a pracovní postupy apod.), podle nichž jsou řešeny a upřesňovány bezpečné postupy práce;
k provádění stavebních prací byla včas a v potřebném rozsahu zajištěna technická vybavenost, nutná k bezpečnému provádění prací dle stanovených technologických postupů.
Nutnost koordinace
Charakteristickým znakem stavebnictví je dočasnost stavebních prací vždy na různých pracovištích za současné přítomnosti a činnosti více subjektů. Z tohoto důvodu zde musí být zajištěna koordinace tak, aby jeden subjekt neohrožoval svojí činností druhý.
Jak to jednoznačně vyplývá z platných ustanovení zákoníku práce (§ 132/4), je nezbytné, aby se zaměstnavatelé více firem na jedné stavbě navzájem písemně informovali o rizikách a spolupracovali při zajišťování BOZP.
Důležitou a velmi často opomíjenou povinností je, že vztahy mezi objednavatelem a zhotovitelem prací musí být jednoznačně vymezeny, ať již smluvně, dohodou či jinou písemnou formou.
Pokud nejsou tyto vztahy řešeny obchodně-právními normami, mělo by k jejich vyjasnění mezi objednavatelem a zhotovitelem dojít před započetím stavební činnosti písemnou formou, nejlépe zápisem do stavebního deníku. Zápis musí obsahovat dohodu o předání a převzetí staveniště a podle způsobu předání i vymezení konkrétních povinností zejména pro zhotovitele stavebních prací, což hraje velmi zásadní roli při případných pozdějších sporech o to, kdo a v jaké míře nese odpovědnost za vznik mimořádné události, jakou je třeba pracovní úraz nebo i náhrada škody na majetku.
Písemný doklad
Po stránce obsahové by předání a převzetí staveniště (pracoviště), vyhotovené vždy v písemné podobě, mělo obsahovat zejména:
předpokládané zahájení a dokončení prací podle předmětu smlouvy nebo dohody;vymezení pracovních ploch a prostor, přístupových a příjezdových komunikací;
potřebné plochy pro zařízení staveniště a skladování materiálu;
rizika vyplývající ze stavební činnosti ostatních zhotovitelů nebo ohrožení pracovníků při současném provozu výrobního nebo technologického zařízení odběratele;
způsob horizontální a vertikální dopravy pracovníků a materiálu na stavbu; místa napojení potřebných příkonů energie (elektrický proud, stlačený vzduch, voda atd.);
druhy inženýrských sítí, jejich trasy, hloubky uložení, ochranná pásma;
způsob zajištění první pomoci (lékařské ošetření) a telefonní spojení na policii, záchrannou službu, hasiče, provozovatele inženýrských sítí (plyn, elektro, voda apod.).
Kde je nejvíce úrazů
Stavebnictví zůstává odvětvím s nejvyšším počtem evidovaných pracovních úrazů a zároveň nejčastějším výskytem pracovních úrazů se smrtelnými následky.
Nejfrekventovaněji zastoupenou skupinou při vzniku úrazů jsou práce ve výškách, nad volnou hloubkou, na nezajištěných konstrukcích a ve výkopech při zavalení pracovníků zeminou. Právě tyto kategorie byly nejčastější příčinou smrtelných úrazů v roce 2003. Z celkového počtu 6291 úrazů ve stavebnictví jich bylo 51 smrtelných, z toho 18 pádem z výšky, volných okrajů a propadnutím a 9 pádem zeminy ve výkopech. Pouze tyto dvě kategorie činí téměř 53 % z uvedeného počtu smrtelných úrazů.
V drtivé většině zaznamenaných úrazů se jedná o jednoznačnou nedbalost zaměstnavatelů při stanovování správných pracovních postupů, včetně zanedbání povinností při zajišťování kolektivní či osobní ochrany zaměstnanců. V neposlední řadě je to též porušování pravidel bezpečné práce samotnými zaměstnanci.
Povinnosti při práci ve výškách
Co se považuje za práci ve výškách?
Tento charakter mají činnosti, při nichž jsou pracovníci ohroženi pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím. Ochrana pracovníků proti pádům z výšky musí být zajištěna jednak na pracovištích nezávisle na výšce, kde jsou práce vykonávány, pokud jsou vykonávány nad vodou nebo jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, jednak při pracích na ostatních pracovištích od výšky 1,5 m (počítáno od výšky chodidel nad úrovní okolní podlahy). Při pracích, vykonávaných ze žebříků a obdobných zařízení, musí být zajištěna ochrana pracovníků proti pádu od výšky 5 m (opět počítáno od výšky chodidel nad okolní podlahou).
Obecné povinnosti jsou zaměstnavatelům uloženy v zákoníku práce, základními konkrétními povinnostmi při výškových pracích se zabývá již zmiňovaná vyhl. č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce při stavebních pracích.
Způsob ochrany
Ochrana pracovníků se provádí buď kolektivním, nebo osobním zajištěním.
Kolektivním zajištěním se rozumí různé ochranné a záchytné konstrukce, jejichž technické provedení musí odpovídat požadavkům normových předpisů v závislosti na zvoleném technologickém postupu. Mezi druhy kolektivního zajištění počítáme ochranná zábradlí, ohrazení, lešení, záchytná ohrazení, záchytné sítě apod.
Osobním zajištěním se rozumí zajištění pracovníků prostředky osobního zajištění (POZ), mezi které patří zejména bezpečnostní pásy, bezpečnostní postroje, zachycovače a tlumiče pádu a další příslušenství, jako např. lana, bezpečnostní brzdy, karabiny.
POZ se poskytují zejména tam, kde ne-lze použít kolektivní zajištění, nebo tam, kde je způsob kolektivního zajištění nedostatečný.
Oba dva druhy zajištění smějí být použity pouze v souladu s předpisy. U kolektivního zajištění může např. montáž lešení provádět jenom pracovník odborně způsobilý; pracovník používající POZ musí být řádně a odborně vyškolený z jeho správného používání. Další odbornější školení musí absolvovat i vedoucí pracovník, který práce ve výšce řídí a organizuje a který zároveň stanovuje správné a bezpečné pracovní postupy. Zaměstnavatelé by neměli zapomínat také na nutnou zdravotní způsobilost pracovníků provádějících výškové práce, danou zvláštním právním předpisem (sm. mzd. č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti).
Používat se smějí pouze POZ schválených a výrobcem deklarovaných typů, na které se vztahuje provádění pravidelných kontrol a revizí dle pokynů výrobce. Mimořádná revize POZ se musí provést také v případě, že došlo k zachycení pádu pracovníka.
Prevence a dodržování předpisů
Zaměstnavatelé si musí uvědomit, že následky při vzniku nejrůznějších mimořádných událostí ve stavebnictví, zejména pracovních úrazů, jsou velmi závažné a vyšetřování vzniku jejich příčin, zkoumání porušování předpisů až po sankce a postihy znamená pouze samé nepříjemnosti.
Proto by mělo být snahou každého z nich působit proti výskytu těchto událostí, eliminovat možnost jejich vzniku důsledným respektováním všech platných předpisů v daném oboru, školením zaměstnanců, vyhledáváním rizik, poskytováním osobních ochranných pracovních prostředků, aplikací dalších preventivních opatření na ochranu pracovníků. V neposlední řadě nelze opomenout ani kontrolu důsledného dodržování předpisů BOZP, stanovených pracovních a technologických postupů všemi pracovníky na stavbě.
AUTOR: Petr Němec
Tusan, s.r.o.
Obzvlášť rozsáhlé jsou bezpečnostní požadavky v oblasti stavebnictví, a to pro výrazná specifika, spojená s přípravou, organizací a zejména vlastním provozováním a prováděním stavebních a souvisejících prací.
Legislativní předpoklady
K výraznému posunu došlo po novele zákona č. 65/1965 Sb. (zákoníku práce), platné od 1. 1. 2001. Byla již koncipována na základech platných směrnic Evropské unie pro zvýšení úrovně bezpečné a zdraví neohrožující práce nejenom v oboru stavebnictví. Dalším významným mezníkem je vstup naší republiky do společenství států Evropské unie.
V souvislosti s citovanou novelou zákoníku práce (ZP) se předpokládá vydání prováděcího vládního nařízení k § 134 e) ZP, které má upravit zásady a bezpečnostní požadavky pro organizaci práce a pracovních postupů při provádění stavebních prací.
Jedná se zejména o zpracování těch bezpečnostních požadavků, které bude potřebné sjednotit s legislativou v Evropském společenství (Směrnice 92/57/EHS), tzv. zákon o koordinátorovi ve stavebnictví. Tento předpis však dosud neexistuje, resp. návrh zákona nebyl zatím přijat.
Základním právním předpisem, upravujícím zásady a pravidla bezpečné práce pro oblast stavebnictví, je dosud stále platná vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.
Odpovědnost zaměstnavatele
Před započetím prací si musí každý zhotovitel stavebních prací ověřit, respektive zajistit, aby:
pracovníci měli k výkonu dané práce potřebnou odbornou a zdravotní způsobilost, měli příslušné instrukce k činnostem, které mají provádět, a byli seznámeni s případnými riziky práce na pracovišti;
k činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat, byli vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, odpovídajícími ohrožení, jež vyplývá z prováděných prací, popř. rizika pracoviště, dále vhodnými pracovními pomůckami a prostředky (nářadí);
pracoviště, na kterém se mají práce provádět, bylo předáno a byly splněny požadavky z hlediska jejich zabezpečení;
mezi účastníky výstavby (investor, odběratel, jiný zhotovitel) byly dohodnuty předem a písemnou formou stvrzeny vzájemné vztahy, závazky, povinnosti a odpovědnost v oblasti bezpečnosti práce na předaném pracovišti, případně při souběhu prací více zhotovitelů;
ostatní zhotovitelé a investor byli informováni o rozsahu a způsobu zabezpečení prací, při nichž z dodavatelské činnosti vznikají rizika, případně ohrožení stavby;
pracovníci zhotovitele byli seznámeni se způsobem chování a s případným zdrojem nebezpečí na pracovištích, kde se stavební práce odbývají za provozu odběratele;
řídící pracovníci měli k dispozici bezpečnostní předpisy, jakož i podklady (návody k obsluze, technologické a pracovní postupy apod.), podle nichž jsou řešeny a upřesňovány bezpečné postupy práce;
k provádění stavebních prací byla včas a v potřebném rozsahu zajištěna technická vybavenost, nutná k bezpečnému provádění prací dle stanovených technologických postupů.
Nutnost koordinace
Charakteristickým znakem stavebnictví je dočasnost stavebních prací vždy na různých pracovištích za současné přítomnosti a činnosti více subjektů. Z tohoto důvodu zde musí být zajištěna koordinace tak, aby jeden subjekt neohrožoval svojí činností druhý.
Jak to jednoznačně vyplývá z platných ustanovení zákoníku práce (§ 132/4), je nezbytné, aby se zaměstnavatelé více firem na jedné stavbě navzájem písemně informovali o rizikách a spolupracovali při zajišťování BOZP.
Důležitou a velmi často opomíjenou povinností je, že vztahy mezi objednavatelem a zhotovitelem prací musí být jednoznačně vymezeny, ať již smluvně, dohodou či jinou písemnou formou.
Pokud nejsou tyto vztahy řešeny obchodně-právními normami, mělo by k jejich vyjasnění mezi objednavatelem a zhotovitelem dojít před započetím stavební činnosti písemnou formou, nejlépe zápisem do stavebního deníku. Zápis musí obsahovat dohodu o předání a převzetí staveniště a podle způsobu předání i vymezení konkrétních povinností zejména pro zhotovitele stavebních prací, což hraje velmi zásadní roli při případných pozdějších sporech o to, kdo a v jaké míře nese odpovědnost za vznik mimořádné události, jakou je třeba pracovní úraz nebo i náhrada škody na majetku.
Písemný doklad
Po stránce obsahové by předání a převzetí staveniště (pracoviště), vyhotovené vždy v písemné podobě, mělo obsahovat zejména:
předpokládané zahájení a dokončení prací podle předmětu smlouvy nebo dohody;vymezení pracovních ploch a prostor, přístupových a příjezdových komunikací;
potřebné plochy pro zařízení staveniště a skladování materiálu;
rizika vyplývající ze stavební činnosti ostatních zhotovitelů nebo ohrožení pracovníků při současném provozu výrobního nebo technologického zařízení odběratele;
způsob horizontální a vertikální dopravy pracovníků a materiálu na stavbu; místa napojení potřebných příkonů energie (elektrický proud, stlačený vzduch, voda atd.);
druhy inženýrských sítí, jejich trasy, hloubky uložení, ochranná pásma;
způsob zajištění první pomoci (lékařské ošetření) a telefonní spojení na policii, záchrannou službu, hasiče, provozovatele inženýrských sítí (plyn, elektro, voda apod.).
Kde je nejvíce úrazů
Stavebnictví zůstává odvětvím s nejvyšším počtem evidovaných pracovních úrazů a zároveň nejčastějším výskytem pracovních úrazů se smrtelnými následky.
Nejfrekventovaněji zastoupenou skupinou při vzniku úrazů jsou práce ve výškách, nad volnou hloubkou, na nezajištěných konstrukcích a ve výkopech při zavalení pracovníků zeminou. Právě tyto kategorie byly nejčastější příčinou smrtelných úrazů v roce 2003. Z celkového počtu 6291 úrazů ve stavebnictví jich bylo 51 smrtelných, z toho 18 pádem z výšky, volných okrajů a propadnutím a 9 pádem zeminy ve výkopech. Pouze tyto dvě kategorie činí téměř 53 % z uvedeného počtu smrtelných úrazů.
V drtivé většině zaznamenaných úrazů se jedná o jednoznačnou nedbalost zaměstnavatelů při stanovování správných pracovních postupů, včetně zanedbání povinností při zajišťování kolektivní či osobní ochrany zaměstnanců. V neposlední řadě je to též porušování pravidel bezpečné práce samotnými zaměstnanci.
Povinnosti při práci ve výškách
Co se považuje za práci ve výškách?
Tento charakter mají činnosti, při nichž jsou pracovníci ohroženi pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím. Ochrana pracovníků proti pádům z výšky musí být zajištěna jednak na pracovištích nezávisle na výšce, kde jsou práce vykonávány, pokud jsou vykonávány nad vodou nebo jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, jednak při pracích na ostatních pracovištích od výšky 1,5 m (počítáno od výšky chodidel nad úrovní okolní podlahy). Při pracích, vykonávaných ze žebříků a obdobných zařízení, musí být zajištěna ochrana pracovníků proti pádu od výšky 5 m (opět počítáno od výšky chodidel nad okolní podlahou).
Obecné povinnosti jsou zaměstnavatelům uloženy v zákoníku práce, základními konkrétními povinnostmi při výškových pracích se zabývá již zmiňovaná vyhl. č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce při stavebních pracích.
Způsob ochrany
Ochrana pracovníků se provádí buď kolektivním, nebo osobním zajištěním.
Kolektivním zajištěním se rozumí různé ochranné a záchytné konstrukce, jejichž technické provedení musí odpovídat požadavkům normových předpisů v závislosti na zvoleném technologickém postupu. Mezi druhy kolektivního zajištění počítáme ochranná zábradlí, ohrazení, lešení, záchytná ohrazení, záchytné sítě apod.
Osobním zajištěním se rozumí zajištění pracovníků prostředky osobního zajištění (POZ), mezi které patří zejména bezpečnostní pásy, bezpečnostní postroje, zachycovače a tlumiče pádu a další příslušenství, jako např. lana, bezpečnostní brzdy, karabiny.
POZ se poskytují zejména tam, kde ne-lze použít kolektivní zajištění, nebo tam, kde je způsob kolektivního zajištění nedostatečný.
Oba dva druhy zajištění smějí být použity pouze v souladu s předpisy. U kolektivního zajištění může např. montáž lešení provádět jenom pracovník odborně způsobilý; pracovník používající POZ musí být řádně a odborně vyškolený z jeho správného používání. Další odbornější školení musí absolvovat i vedoucí pracovník, který práce ve výšce řídí a organizuje a který zároveň stanovuje správné a bezpečné pracovní postupy. Zaměstnavatelé by neměli zapomínat také na nutnou zdravotní způsobilost pracovníků provádějících výškové práce, danou zvláštním právním předpisem (sm. mzd. č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti).
Používat se smějí pouze POZ schválených a výrobcem deklarovaných typů, na které se vztahuje provádění pravidelných kontrol a revizí dle pokynů výrobce. Mimořádná revize POZ se musí provést také v případě, že došlo k zachycení pádu pracovníka.
Prevence a dodržování předpisů
Zaměstnavatelé si musí uvědomit, že následky při vzniku nejrůznějších mimořádných událostí ve stavebnictví, zejména pracovních úrazů, jsou velmi závažné a vyšetřování vzniku jejich příčin, zkoumání porušování předpisů až po sankce a postihy znamená pouze samé nepříjemnosti.
Proto by mělo být snahou každého z nich působit proti výskytu těchto událostí, eliminovat možnost jejich vzniku důsledným respektováním všech platných předpisů v daném oboru, školením zaměstnanců, vyhledáváním rizik, poskytováním osobních ochranných pracovních prostředků, aplikací dalších preventivních opatření na ochranu pracovníků. V neposlední řadě nelze opomenout ani kontrolu důsledného dodržování předpisů BOZP, stanovených pracovních a technologických postupů všemi pracovníky na stavbě.
AUTOR: Petr Němec
Tusan, s.r.o.
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
