Šesté evropské sčítání čápů se letos koná koná i na Mělnicku

Letos se koná šesté celoevropské sčítání čápů bílých. Jeho cílem je zmapovat hnízdící populaci těchto brodivých ptáků v zemích, kde čápi hnízdí. V posledních 50 letech nastal nápadný úbytek jejich počentosti a zmenšování oblasti rošíření. To platí zejména pro západní a v poslední době i střední Evropu. V České republice je nyní obsazeno přes 800 čapích hnízd. Počet hnízd, kde jsou vyváděna mláďata, je však nižší. Na Slovensku hnízdí přes 1200 párů bílých. Nejsilnější čapí populace je v Polsku, kde se odhaduje, že hnízdí na 30 tisíc párů čápů bílých.

Čápi bílí od nás odlétají v září, zimují hlavně v jižní, částečně ve východní a v malé míře v západní Africe. K nám se vrací nejdříve koncem března, většinou však během dubna. Ptáci dosahují hmotnosti od 2,6 do 4,4 kilogramu, samečkové jsou těžší. Rozpětí čapích křídel je až dva metry. Hnízdo staví hlavně z větví a drnů, v průměru má od 80 do 200 centimetrů a může vážit až několik metráků. Snůška je 2 až 4 bílá vejce, výjimečně 5. V sezení na vejcích se měsíc střídají oba rodiče. Mláďata krmí na hnízdě 8 týdnů. Při vylétnutí z hnízda dochází k velkým ztrátém mláďat. Často zahynou při nárazu do drátů elektrického vedení či pádem do komína, hlavně při tahových cestách.

V roce 1994 bylo zorganizováno první celostátní sčítání čápů černých a stav populace v České republice byl odhadnut na 330 hnízdících párů. Letos probíhá druhé celostátní sčítání tohoto druhu, které přispěje k poznání vývoje naší populace v posledních 10 letech.

Na monitoringu výskytu a hnízdění čápů bílých a černých i výzkumu se podílejí členové Stanice ekologické výchovy Ciconia Českoho svazu ochránců přírody v Roudnici nad Labem. Jejich činnost je nejobsáhlejší v Česku i na Slovensku. Letos sledují čápy bílé ve 149 lokalitách 13 okresů v Čechách a na 125 místech v 8 okresech Slovenska. Čápy černé monitorují na 13 místech v severních a západních Čechách. V časném jaru instalovali ochranáři 3 umělé hnízdní podložky a opravili a upravili 20 hnízd. Průběžně konají fenologická pozorování a od poloviny června do začátku července prováděli kroužkování mláďat na hnízdech. V Čechách letos roudničtí ornitologové a ochranáři okroužkovali 101 mláďat čápů bílých, na Slovensku 77. Chladné jarní počasí způsobilo, že v některých regionech zůstala určitá hnízda neobsazena nebo mláďata uhynula. Tak tomu bylo například na Písecku a Prachaticku.

Na Mělnicku hnízdil v minulosti čáp bílý na mohutné vrba na močálovité louce a u přívozu u Vrbna. Čapí hnízdo bývalo i v lužním lese v Obříství. Poslední, jediné čapí hnízdo na Mělnicku bylo do roku 2002 na betonovém sloupu na louce u Vltavy u Bukole. Při srpnových záplavách byl však sloup vyvrácen. Na lokalitu byl umístěn nižší dřevěný sloup s nepatrnou hnízdní podložkou a několika větvemi. To je však pro ptáky nevhodné a od roku 2003 tam už čápi nehnízdí. Bude nutné umístit na louku betonový sloup vysoký 8 metrů s dokonalou, větší umělou hnízdní podložkou vypletenou větvemi a drny.

Kroužkování čápů je namáhavá a mnohdy i nebezpečná práce. Je to však důležitá metoda vědeckého výzkumu délky jejich života, tahových cest či populačních vazeb. Mláďata se kroužkují od poloviny června do začátku července. Přitom jsou mnohdy zachraňováni i handicapovaní jedinci. Staří čápi totiž přináší na hnízdo neustále rozmanitý materiál, především větve a drny, ale i jiné věci, které najdou v krajině. Jsou to i jutové a igelitové pytle, ale bohužel i provázky a rybářské vlasce, které neukáznění lidé nechají v krajině. Občas se stane, že si mládě omotá motouz kolem běháku a ten se utáhne tak, že může dojít k odumření nohy. Pokud se to zjistí při kroužkování včas, odstraní se, noha se ošetří a mládě je zachráněno. Letos tak roudničtí ochranáři zahránili dvě čapí mláďata v Čechách a jedno na Slovensku. Bohužel na hnízdě v Počátkách na Pelhřimovksku mělo mladé čápě běhák již upadlý.

Až do začátku srpna budou roudničtí ornitologové objíždět všechny lokality znovu, aby se pokusili odečíst údaje na kroužcích označených dospělých čápů. To se provádí pomocí silně zvětšujícího stativového dalekohledu a je časově značně náročné. Po odečtení údajů na kroužku se zjistí z archivovaných materiálů původ ptáka, jeho stáří, vzdálenost od hnízda, kde se narodil a kde byl okroužkován.

Ekocentrum Ciconia má řadu zpětných hlášení nálezů mrtvých čápů nejen z evropských zemí, ale i ze Zimbabwe či Jihoafrické republiky.

Průměrná délka života čápů byla zjištěna kroužkováním 8 až 10 let. Roudničtí ornitologové mají i v tomto směru rekord. Čáp, který byl kroužkován jako mládě v Třebohosticích na Strakonicku dne 1. 7. 1984, byl letos již potřetí odečítán jako hnízdící v obci Lanžhout v okrese Břeclav. Jedná se tedy o ptáka starého již 21 let! Je to druhý nejstarší čáp bílý v České republice, u něhož byl věk prokázán kroužkováním.

Dlouhodobý systematický výzkum čápů objasnil i biologické údaje z jejich života.Roudničtí pracovníci zjistili, že mláďata na hnízdech krmí rodiče nejen živočišnou potravou, jak bylo dříve všeobecně uváděno v literatuře, ale v malé míře i rostlinnou. Tradiční potrava čápů - žáby je také již většinou minulostí. Nadměrná a škodlivá chemizace v zemědělství snížila i stavy čápů. Museli se proto přeorientovat na jiný zdroj potravy, odolnější vůči chemikáliím, jako je hraboš polní. Zjistilo se, že jeden hnízdící čáp uloví za den až 44 hrabošů. Když si uvědomíme, že jeden hraboš spotřebuje za rok minimálně 2 kila obilí, mnoho řepy, brambor a zeleniny, zjistíme, jak velký ekologický a tím i ekonomický význam čápi mají.

Členové stanice ekologické výchovy Ciconia provádějí též monitoring výskytu a hnízdění čápů černých. Hledání jejich hnízd je však velmi obtížné, neboť tito čápi umísťují svá hnízda většinou do hustého listoví vysokých stromů ve špatně přístupných lesích. Životnost hnízd čápů černých je jen asi 6 až 7 let, zatímco u čápů bílých mohou být obsazována i sto let.

Stanislav Chvapil