Říhající dobytek ohřívá zeměkouli

Říhnutí na veřejnosti není zrovna známkou slušného vychování. Když ovšem říhají ovce a krávy, mohlo by se zdát, že o moc nejde. V Austrálii to však neplatí.

Potíž je v tom, že vzduch vycházející při říhnutí z tlamy hospodářských zvířat obsahuje metan. A to je významný skleníkový plyn - v atmosféře jím procházejí sluneční paprsky, které ohřívají zemský povrch, ale pak zachycuje teplo, jež zemský povrch vyzařuje a které by jinak uniklo do vesmíru. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt. Mezi skleníkové plyny patří kromě metanu také vodní pára, oxid uhličitý, chlorované uhlovodíky a další. A protože skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, ale i metanu přibývá, mluví vědci o novém rozložení energie na Zemi, které způsobuje globální oteplování, jež postupně mění celosvětové podnebí.

Skleníkový plyn z trávení krmiva
Jak uvádí britský časopis Economist, metan tvoří třináct procent australských emisí skleníkových plynů. Kdyby se tedy podařilo jeho množství snížit, tato země by snáze plnila závazky Kjótského protokolu - mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Samozřejmě, Austrálie nijak nechce omezit chov hospodářských zvířat, protože by tím ovlivnila blahobyt svých obyvatel. Stejně tak jiné státy jen nerady uvažují o snížení oxidu uhličitého, který vzniká při spalování uhlí a ropy v tepelných elektrárnách a v továrnách, protože by narušily současné fungování svých ekonomik.
Řešení pro protinožce navrhuje André-Denis Wright, vědec z výzkumného ústavu v Perthu. Připomíná, že metan vzniká při trávení potravy. Vytvářejí jej mikroorganismy v žaludku hospodářských zvířat. Ty by ostatně měly ležet v žaludku i farmářům, protože tyto mikroorganismy snědí přes desetinu potravy, kterou ovce a krávy dostávají, takže je vlastně okrádají o živiny a zvyšují náklady na chov dobytka.
Wright tedy říká - pokud se podaří odstranit mikroorganismy ze žaludku hospodářských zvířat, sníží Austrálie emise metanu, a ještě ušetří na krmivu, protože jej dobytek pro svůj růst bude potřebovat méně.

Očkováním proti říhnutí
Většina mikroskopických organismů, které v žaludku produkují metan, jsou takzvané archebaktérie, označované i jako archaea. Věda je jako samostatnou skupinu klasifikovala teprve v minulých letech.
Archebaktérie jsou anaerobní, takže místo kyslíku dýchají oxid uhličitý, který přetvářejí na metan při stravování organických látek - například z potravy v žaludcích přežvýkavců. Kráva kvůli nim z těla říháním vypustí asi 200 litrů metanu denně.
Jak André-Denis Wright se svými kolegy popsal v odborném časopise Vaccine, snaží se nyní najít očkování, jež by archebaktérie odstranilo. Potíž je v tom, že tyto mikroby věda pořádně nezná, už proto, že se jen obtížně dají kultivovat v laboratoři. Pak je ovšem těžké je zkoumat, natož proti nim vyvíjet vhodné očkování.
Australští vědci proto využívají nejnovějších postupů v genetice. Snaží se je nacházet a analyzovat podobným postupem, jaký sloužil vědcům vedeným Američanem Craigem Venterem při sestavování mapy lidských genů. Rozebírají tedy DNA (deoxyribonukleovou kyselinu, stavební hmotu genů) z ovčích žaludků. Takto objevili několik dosud neznámých mikroorganismů produkujících metan. A vystopovali i podobnost s jinými mikroby, které se už laboratorně dají zkoumat snáze.
Wrightův tým díky tomu vytvořil vakcínu, jíž očkoval ovce, a snížil tak produkci metanu v jejich žaludku o osm procent.
Pro začátek to není špatné. Vědci chtějí ve výzkumu dále pokračovat a rozšířit jej i na hovězí dobytek.
Pokud se jim podaří vytvořit vysoce účinnou vakcínu, jež z žaludků hospodářských zvířat odstraní archebaktérie, potěší najednou hned dvě skupiny - ekology i chovatele dobytka. Ti první se budou radovat z omezení emisí metanu, a ti druzí ze snížení dávek krmiva nutného pro jejich zvířata.

AUTOR: Josef Tuček