Kokořínsko aneb Polomené hory
Zkuste si na mapě na pomezí středních a severních Čech propojit Mělník, Mšeno,
Mladou Boleslav až k Máchovu jezeru u Doks a zpět přes Kravaře a Úštěk k Labi do
Liběchova a do Mělníka. Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či
Dubské Švýcarsko - podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná
krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.
Nevysokou pahorkatinu brázdí desítky údolí, kterým se tady říká doly. Strmé
zářezy v krajině ohraničují světle šedivé pískovcové skály. V závěru se údolí
zužuje, skály sbíhají a nakonec vystoupáte úzkou stezičkou vzhůru, možná
objevíte i schůdky, které si předkové vytesali ve skále. Srnec v úzkém dolu před
poutníkem rozčileně prchá s poštěkáváním, neboť nemá kam utéct. Z rozpálených
kamenů v létě sálá žár, vzduch se tetelí a z kmenů borovic (je jich tady tolik!)
voní silice. Po deštích z dolů stoupají cáry mlh.
Během několika hodin projdete podhorskou krajinou se skalami romantických tvarů
i názvů. Připočítejme malebné hrady a zříceniny či pískovcové sochy u cest.
Zkuste si na mapě na pomezí středních a severních Čech propojit Mělník, Mšeno, Mladou Boleslav až k Máchovu jezeru u Doks a zpět přes Kravaře a Úštěk k Labi do Liběchova a do Mělníka. Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko - podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.
Nevysokou pahorkatinu brázdí desítky údolí, kterým se tady říká doly. Strmé zářezy v krajině ohraničují světle šedivé pískovcové skály. V závěru se údolí zužuje, skály sbíhají a nakonec vystoupáte úzkou stezičkou vzhůru, možná objevíte i schůdky, které si předkové vytesali ve skále. Srnec v úzkém dolu před poutníkem rozčileně prchá s poštěkáváním, neboť nemá kam utéct. Z rozpálených kamenů v létě sálá žár, vzduch se tetelí a z kmenů borovic (je jich tady tolik!) voní silice. Po deštích z dolů stoupají cáry mlh.
Během několika hodin projdete podhorskou krajinou se skalami romantických tvarů i názvů. Připočítejme malebné hrady a zříceniny či pískovcové sochy u cest.
MEZITITULEK: Sochy ve skále
Před půldruhým stoletím údolí z Liběchova do Dubé vypadalo zcela jinak. Chyběl vzrostlý les a na svazích se tyčila skaliska s jeskyní s legendárními postavami českých dějin. Na dalším vrchu se vypínaly šestimetrové obří hlavy. Jsou zde dodnes - ukryté v lese.
Může za to sochař Václav Levý. Tento samouk byl od mládí posedlý plastickou a skulpturální tvorbou a ve skalách vytvořil geniální, žel díky podnebí poněkud pomíjivé dílo. V letech 1841 - 1845 vytesal Harfenici, Obří hlavy, jeskyně s ještěry, spoustu historických i pohádkových postav. Nejmonumentálnější jsou Čertovy hlavy u Želíz. Sochař později odjel studovat do světa a vrátil se jako uznávaný umělec, kterého přijal k audienci i papež Pius IX. Ale získané zkušenosti ubily přirozený talent. Přesto patří k legendám českého sochařství. Jeho dílem je i portál karlínského kostela,sv. Cyrila a Metoděje. K jeho žákům patřil Myslbek. Zemřel padesátiletý v roce 1870.
Od liběchovského zámku s expozicí Náprstkova muzea vás dovede ke skalám turistický okruh.
MEZITITULEK: Severní část: Husa a Čáp
Pokračujeme-li do Dubé, máme po levé ruce divočejší a romantičtější severní část území. Ohraničuje je nápadný, osamělý a strmý trachytový kužel Ronova (533 m) u Kravař, předzvěst kopců Českého Středohoří.
Z Blíževedel lze dojet až do vesničky Hvězda s rázovitými domky, ale dejme přednost pěší cestě. Odsud vás čeká nejméně desítka kilometrů bez silnic, borovicovými lesy a romantickými skalami.
Za přírodní útvary mohou železité příměsi v pískovci. Tvrdší části horniny odolávaly lépe \"modelujícím\" vlivům deště, větru či poletujícího písku. Vrcholek Husa leží téměř uprostřed cesty. Ve vrcholovém skalisku je skalní mísa s pozvednutým kamenným okrajem, vytvarovaným železitými inkrustacemi. S dostatečně velkou invencí lze spatřit tělo ptáka s pozdviženými křídly.
Mineme nápadnou skalní stěnu Tisícového kamene, která poskytovala už v době bronzové úkryt předkům i později lidem prchajícím před náboženskou nesvobodou, dnes také pravověrným trampům.
Na Čapské palici je poslední zastavení, pak pohoří klesá do Pavliček. Na okraji skalní plošiny nad prudkým srázem stojí kamenný několikametrový kyj. Podle pověstí odolal pokusům odstranění střelným prachem.
MEZITITULEK: Kokořín dnes
Jeden z nejznámějších českých hradů, Kokořín, byl poprvé doložen k roku 1320. Z úzké silničky klikatící se mezi skalami do Kokořína jsou na hrad pěkné pohledy. Návštěvníkům nabídne dva okruhy k prohlídce. Bez průvodce na vysokou věž, s průvodcem i interiér. Hrad lze obejít po ochozu. Interiéry nabízejí romantizující ukázku bydlení. Parkovat lze pod hradem - 50 Kč za den.
MEZITITULEK: Na Housku
Hrad Housku najdeme na východním konci Kokořínského údolí, nad vesničkou Ráj. Podle České kroniky Václava Hájka z Libočan byl založen roku 878 Slaviborem, knížetem pšovským, mužem význačným, a to pro syna krásného vzrůstu a mužné postavy, kterého otec velmi miloval, jménem Houska. Nebyl to rod ledajaký, dceru Slavibor ovšem pojmenoval už řádně česky - Ludmila. Dotáhla to až na svatořečení...
Místo nebylo vybráno nejlépe. Kus od hradu nalezena jest díra, kterou množství rozličných duchuov obývalo a lidi natolik lekali, že hrad byl opuštěn. Hájek z Libočan má ovšem příliš beletristických ambicí. Přesto by bylo škoda bráti ta slova nevážně...
V roce 1615 se konečně stovkami fůr podařilo díru zasypat a nad místem postavili kostelík. Název Díra či Brána do pekel, resp. do jiných světů však Housce zůstal.
Invence prázdní historikové tvrdí, že hrad na skále ve 13. století založil Přemysl Otakar II. jako důležitý opěrný bod. Houska se tak před mladším Bezdězem stala nakrátko cen-trem kraje. V roce 1622 až do násilné smrti zámek i panství získal vévoda Albrecht z Valdštejna.
Po třicetileté válce se právě hradby staly Housce osudné. Z obav, aby příliš pevný hrad neposkytl útočiště nepřátelům, měl být zbourán. Nakonec byly strženy pouze hradby a vysoká gotická věž.
Hrad byl později přestaven na zámek, a v roce 1930 rekonstruován, za války patřil komandatuře SS. Dnes soukromý hrad náleží mezi nejlépe zachované a je přístupný.
MEZITITULEK: Cesta romantiků
Dávná vesnička Nedvězí se krčí pod stejnojmenným vrcholem s dalekým rozhledem. Dostaneme se sem třeba ze Zakšína, kolem skal a dávného Pustého zámku. Spousta roubených chalup je chráněná památkáři. Kdysi tu nebyl snadný život, studánka sloužila nejen Nedvězí ale i nedalekému Dražejovu. Domorodce muselo uživit pole či chmelnice.
Z vrcholku stejnojmenné hory za náležitého počasí prý spatříte žižkovskou věž v Praze, České středohoří, Kozákov i Orlické hory. Možná i o kus dál. Také Olešno nedaleko Ráje tvoří malebný shluk typických chalup. Na kruhové návsi stojí dvě lípy, kaštan, dřevěná zvonička, nejjednodušší typ zvaný zouvák a křížek. Obě vesnice dělí na deset kilometrů a spojuje romantická turistická značená stezky vedoucí Skalním městem. Hned za Nedvězím pod silnicí spatříme ve skále tři malá okénka, předzvěst toho, co čeká poutníky na další cestě. Další okno ve skále vedle silnice už sice vytvořil člověk, neboť v pískovci se dalo i bydlet, a dodnes jsou zde sklípky, v létě je uvnitř chlad, v zimě tepleji.
Před Střezivojicemi odbočíme do Skalního města. Deset patnáct metrů vysoké věže mají romantické názvy Marunka, Prosincová, Křeček, Kardinálka. Pro cyklisty cesta ovšem není, úzká stezka vede přes kořeny. Před cílem mineme údolí Bílých skal, kde stávala trampská osada.
MEZITITULEK: Lobeč
Nevelká vesnička ve stráni pod Vrátenskou horou má v dějinách archeologie pevné místo. Poprvé se tady podařilo doložit osídlení krajiny našimi předky. Mezi těmi, kdo se o to zasloužil, je i Eduard Štorch, archeolog a spisovatel, jak zní epitaf na náhrobku na lobečském hřbitově. Bydlel v dřevěné vile pod kopcem, kam umístil děj Minehavy, jedné z historických knih pro děti.
MEZITITULEK: Pověsti a loupežníci
Romantický a tajemný kraj má samozřejmě i množství pověstí a povídaček.
Po třicetileté válce sídlili na Housce i z pohádek známí loupeživí rytíři Petrovští. Přepadli mlýn v jelenici, ale mlynář se ubránil. V přestrojení se vrátil rytíř Petrovský a žádal o ruku jediné dcery Ludmily. Když šli spolu lesem, přiběhli kumpáni a Ludmilu zajali. Otci mlynáři měla být vrácena zneuctěna a bez ruky. Ale stařenka, která u loupežníků posluhovala, jí ukázala cestu zpátky. Mlynář nalezl hrad pomocí cestičky z hrášku, který chytrá dcera sypala, a vše odplatil.
V hlavní místnosti hradu Houska je třeba si dát pozor na Ofronta. Bývalý velitel hordy loupeživých Švédů, kteří se zde usídlili po smrti Albrechta z Valdštejna, prý aby získal nesmrtelnost, obcoval s černou slepicí a zabýval se magií. Na jeho hlavu sužovaní Mělničtí vypsali odměnu. Dva myslivci si nechali odlít zázračné kule, které Ofronta zasáhly.
MEZITITULEK: Svatý na mostě
V Liběchovském dole, kterým prochází silnice Mělník - Česká Lípa, stojí na mostě u Medonos sv. Jan Nepomucký. Podle tradice projíždějící řidič u sochy zatroubí. Dnes je socha opravená, ale tradice zaniká. -
AUTOR: RICHARD GRÉGR
JAK SE TAM DOSTAT-
Železniční tratě se oblasti dotýkají jen okrajově: Mělník - Štětí - Liběchov, Mělník - Mladá Boleslav (vhodné zastávky: Lhota u Mělníka do Kokořínského Dolu, resp. Mšeno), Lovosice - Česká Lípa (z Kravař není daleko na Vlhošť v severní části Polomených hor).
- Autobusy: Kokořín, Mšeno, Liběchov, Dubá, Zakšín, Blíževedly mají pravidelné autobusové spojení s Prahou. Cesta trvá zhruba hodinu a půl, cena cca 70 Kč.
- Do severní části se dostaneme z míst ležících na silnici Zakšín - Kravaře (autobus Praha - Děčín). Auto lze zanechat i v Blíževedlech, Obroku, kde je malé parkoviště, Tuhanci, či Pavličkách, kde vedou turistické značky.
ZAJÍMAVOST
MEZITITULEK: o stopách Karla Hynka Máchy
Karel Hynek Mácha si s krajinou tak poutavou padnout do oka musel. Navštívil ji nejednou, v létě 1833 šel tudy do Krkonoš. Z Prahy se vydal 20. srpna ve čtyři ráno přes Líbeň, Prosík do Mělníka. Červená značka z Mělníka Kokořínským dolem kolem Pšovky bývá sice nazývána Máchovou, ale Hynek šel od sv. Jana na Vysokou a na Kokořín. Hrad tehdy pustl už druhé století. Teprve o století později - 1911 - 1918, ho opravil do dnešní podoby pro rodinu průmyslníka Jana Špačka architekt Sochor. Mácha přespal v podzemí hradu a získal impuls k psaní Cikánů.
Kilometr a půl od Dubé 7. května 1774 zabil Ignátz Schiffner otce svého na chmelnici Saugraben. Nepozorovaně se přiblíživ, několika ranami do spánku zlolajné dílo dokonal. Mrtvolu hodil do skalní rozsedliny. Na druhý den otce, který byl v Dubé konšelem, hledali sousedé. Podezření padlo na syna, který se přiznal. Devatenáctého července 1774 byl v Mladé Boleslavi popraven lámáním v kole. Byla to jedna z posledních drastických poprav u nás, které josefinské zákony později zakázaly. Důvod vraždy? Prý synova sympatie k chudé dívce, resp. dceři městského soudce, čemuž otec nepřál. Nebo otec projevoval dívce sympatie sám. Ani legendy se vždy neshodnou. Děvče se prý utopilo v Černém rybníku v Nedamově, který dnes téměř souvisí s Dubou. Inspirativní příběh se o šedesát let později dozvěděl od dokského hostinského Johana Nepomuka Kampeho, vzdáleného příbuzného Schiffnerových, Mácha, když hledal inspirace k Máji...
U místa vraždy stojí socha sv. Prokopa. Za originálem ale musíme do Doks před muzeum. A u rybníka v Nedamově se lze na koupališti příjemně vykoupat.
JÍDLO A UBYTOVÁNÍ
Mšeno
Restaurace U Zlatého Lva (náměstí Míru 19, 277 35 Mšeno, tel.: 315 693118) cena 220 - 250 Kč za osobu na noc, najíst se lze cca od 45 Kč.
Stadión sportovního klubu v ubytovně (tel.: 315 693 214).
Cukrárnu u Živných a Měštáků na náměstí proslavuje dobrá zmrzlina.V cukrárně u Ludmily mimo sezónních zmrzlinových pohárů celoročně výběr polosuchých vín.
RÁJ
Penzión V Ráji (Ráj 07, Mšeno 277 35, tel.: 315 693 866, 605 803 003, e-mail: hanauer@volny.cz), ubytování od 350 Kč.
Hospoda V ráji má přes letní sezónu otevřeno denně, od října do února jen pátek až neděle.
Penzión V údolí
(tel.: 605 775 612)
Penzión Milča
(tel.: 603 461 723)
Rekreační zařízení pod Houskou (tel.: 487 876 197).
Lobeč
Ubytovna na zámku (Lobeč 1, 277 36 Lobeč. Tel.: 606 406 308, 602 331 344, 315 693 321, e-mail: dvur.lobec@mnet.cz)
maximálně 35 osob, 220 - 240 Kč za noc.
www.dvur - lobec.cz
Penzión Zakšín (471 41 Dubá, tel.: 487 870 521, 602 172 306) od 290 Kč za dvojlůžkový pokoj se snídaní, 630 Kč za čtyřlůžkový i se snídaní. Přesnídávky, obědy.
Občerstvení je též možné U Šálků (Jestřebice), otevřeno denně.
SPORT
Do sedel na koně
Farma Laka rodiny Němečkových nedaleko Ráje (tel.: 315 693 189) nabízí vyjížďky i turistiku v sedle s průvodcem a ubytování. Kůň 200 Kč/h celoročně.
www.volny.farmalaka.cz
Půjčovna kol je v Kokořínském Dolu proti koupališti.
INFORMACE
www.kokorin.cz
www.mseno.cz
www.nosalov.cz
www.volny.cz/hrad - houska
www.mujweb.cz
Nevysokou pahorkatinu brázdí desítky údolí, kterým se tady říká doly. Strmé zářezy v krajině ohraničují světle šedivé pískovcové skály. V závěru se údolí zužuje, skály sbíhají a nakonec vystoupáte úzkou stezičkou vzhůru, možná objevíte i schůdky, které si předkové vytesali ve skále. Srnec v úzkém dolu před poutníkem rozčileně prchá s poštěkáváním, neboť nemá kam utéct. Z rozpálených kamenů v létě sálá žár, vzduch se tetelí a z kmenů borovic (je jich tady tolik!) voní silice. Po deštích z dolů stoupají cáry mlh.
Během několika hodin projdete podhorskou krajinou se skalami romantických tvarů i názvů. Připočítejme malebné hrady a zříceniny či pískovcové sochy u cest.
MEZITITULEK: Sochy ve skále
Před půldruhým stoletím údolí z Liběchova do Dubé vypadalo zcela jinak. Chyběl vzrostlý les a na svazích se tyčila skaliska s jeskyní s legendárními postavami českých dějin. Na dalším vrchu se vypínaly šestimetrové obří hlavy. Jsou zde dodnes - ukryté v lese.
Může za to sochař Václav Levý. Tento samouk byl od mládí posedlý plastickou a skulpturální tvorbou a ve skalách vytvořil geniální, žel díky podnebí poněkud pomíjivé dílo. V letech 1841 - 1845 vytesal Harfenici, Obří hlavy, jeskyně s ještěry, spoustu historických i pohádkových postav. Nejmonumentálnější jsou Čertovy hlavy u Želíz. Sochař později odjel studovat do světa a vrátil se jako uznávaný umělec, kterého přijal k audienci i papež Pius IX. Ale získané zkušenosti ubily přirozený talent. Přesto patří k legendám českého sochařství. Jeho dílem je i portál karlínského kostela,sv. Cyrila a Metoděje. K jeho žákům patřil Myslbek. Zemřel padesátiletý v roce 1870.
Od liběchovského zámku s expozicí Náprstkova muzea vás dovede ke skalám turistický okruh.
MEZITITULEK: Severní část: Husa a Čáp
Pokračujeme-li do Dubé, máme po levé ruce divočejší a romantičtější severní část území. Ohraničuje je nápadný, osamělý a strmý trachytový kužel Ronova (533 m) u Kravař, předzvěst kopců Českého Středohoří.
Z Blíževedel lze dojet až do vesničky Hvězda s rázovitými domky, ale dejme přednost pěší cestě. Odsud vás čeká nejméně desítka kilometrů bez silnic, borovicovými lesy a romantickými skalami.
Za přírodní útvary mohou železité příměsi v pískovci. Tvrdší části horniny odolávaly lépe \"modelujícím\" vlivům deště, větru či poletujícího písku. Vrcholek Husa leží téměř uprostřed cesty. Ve vrcholovém skalisku je skalní mísa s pozvednutým kamenným okrajem, vytvarovaným železitými inkrustacemi. S dostatečně velkou invencí lze spatřit tělo ptáka s pozdviženými křídly.
Mineme nápadnou skalní stěnu Tisícového kamene, která poskytovala už v době bronzové úkryt předkům i později lidem prchajícím před náboženskou nesvobodou, dnes také pravověrným trampům.
Na Čapské palici je poslední zastavení, pak pohoří klesá do Pavliček. Na okraji skalní plošiny nad prudkým srázem stojí kamenný několikametrový kyj. Podle pověstí odolal pokusům odstranění střelným prachem.
MEZITITULEK: Kokořín dnes
Jeden z nejznámějších českých hradů, Kokořín, byl poprvé doložen k roku 1320. Z úzké silničky klikatící se mezi skalami do Kokořína jsou na hrad pěkné pohledy. Návštěvníkům nabídne dva okruhy k prohlídce. Bez průvodce na vysokou věž, s průvodcem i interiér. Hrad lze obejít po ochozu. Interiéry nabízejí romantizující ukázku bydlení. Parkovat lze pod hradem - 50 Kč za den.
MEZITITULEK: Na Housku
Hrad Housku najdeme na východním konci Kokořínského údolí, nad vesničkou Ráj. Podle České kroniky Václava Hájka z Libočan byl založen roku 878 Slaviborem, knížetem pšovským, mužem význačným, a to pro syna krásného vzrůstu a mužné postavy, kterého otec velmi miloval, jménem Houska. Nebyl to rod ledajaký, dceru Slavibor ovšem pojmenoval už řádně česky - Ludmila. Dotáhla to až na svatořečení...
Místo nebylo vybráno nejlépe. Kus od hradu nalezena jest díra, kterou množství rozličných duchuov obývalo a lidi natolik lekali, že hrad byl opuštěn. Hájek z Libočan má ovšem příliš beletristických ambicí. Přesto by bylo škoda bráti ta slova nevážně...
V roce 1615 se konečně stovkami fůr podařilo díru zasypat a nad místem postavili kostelík. Název Díra či Brána do pekel, resp. do jiných světů však Housce zůstal.
Invence prázdní historikové tvrdí, že hrad na skále ve 13. století založil Přemysl Otakar II. jako důležitý opěrný bod. Houska se tak před mladším Bezdězem stala nakrátko cen-trem kraje. V roce 1622 až do násilné smrti zámek i panství získal vévoda Albrecht z Valdštejna.
Po třicetileté válce se právě hradby staly Housce osudné. Z obav, aby příliš pevný hrad neposkytl útočiště nepřátelům, měl být zbourán. Nakonec byly strženy pouze hradby a vysoká gotická věž.
Hrad byl později přestaven na zámek, a v roce 1930 rekonstruován, za války patřil komandatuře SS. Dnes soukromý hrad náleží mezi nejlépe zachované a je přístupný.
MEZITITULEK: Cesta romantiků
Dávná vesnička Nedvězí se krčí pod stejnojmenným vrcholem s dalekým rozhledem. Dostaneme se sem třeba ze Zakšína, kolem skal a dávného Pustého zámku. Spousta roubených chalup je chráněná památkáři. Kdysi tu nebyl snadný život, studánka sloužila nejen Nedvězí ale i nedalekému Dražejovu. Domorodce muselo uživit pole či chmelnice.
Z vrcholku stejnojmenné hory za náležitého počasí prý spatříte žižkovskou věž v Praze, České středohoří, Kozákov i Orlické hory. Možná i o kus dál. Také Olešno nedaleko Ráje tvoří malebný shluk typických chalup. Na kruhové návsi stojí dvě lípy, kaštan, dřevěná zvonička, nejjednodušší typ zvaný zouvák a křížek. Obě vesnice dělí na deset kilometrů a spojuje romantická turistická značená stezky vedoucí Skalním městem. Hned za Nedvězím pod silnicí spatříme ve skále tři malá okénka, předzvěst toho, co čeká poutníky na další cestě. Další okno ve skále vedle silnice už sice vytvořil člověk, neboť v pískovci se dalo i bydlet, a dodnes jsou zde sklípky, v létě je uvnitř chlad, v zimě tepleji.
Před Střezivojicemi odbočíme do Skalního města. Deset patnáct metrů vysoké věže mají romantické názvy Marunka, Prosincová, Křeček, Kardinálka. Pro cyklisty cesta ovšem není, úzká stezka vede přes kořeny. Před cílem mineme údolí Bílých skal, kde stávala trampská osada.
MEZITITULEK: Lobeč
Nevelká vesnička ve stráni pod Vrátenskou horou má v dějinách archeologie pevné místo. Poprvé se tady podařilo doložit osídlení krajiny našimi předky. Mezi těmi, kdo se o to zasloužil, je i Eduard Štorch, archeolog a spisovatel, jak zní epitaf na náhrobku na lobečském hřbitově. Bydlel v dřevěné vile pod kopcem, kam umístil děj Minehavy, jedné z historických knih pro děti.
MEZITITULEK: Pověsti a loupežníci
Romantický a tajemný kraj má samozřejmě i množství pověstí a povídaček.
Po třicetileté válce sídlili na Housce i z pohádek známí loupeživí rytíři Petrovští. Přepadli mlýn v jelenici, ale mlynář se ubránil. V přestrojení se vrátil rytíř Petrovský a žádal o ruku jediné dcery Ludmily. Když šli spolu lesem, přiběhli kumpáni a Ludmilu zajali. Otci mlynáři měla být vrácena zneuctěna a bez ruky. Ale stařenka, která u loupežníků posluhovala, jí ukázala cestu zpátky. Mlynář nalezl hrad pomocí cestičky z hrášku, který chytrá dcera sypala, a vše odplatil.
V hlavní místnosti hradu Houska je třeba si dát pozor na Ofronta. Bývalý velitel hordy loupeživých Švédů, kteří se zde usídlili po smrti Albrechta z Valdštejna, prý aby získal nesmrtelnost, obcoval s černou slepicí a zabýval se magií. Na jeho hlavu sužovaní Mělničtí vypsali odměnu. Dva myslivci si nechali odlít zázračné kule, které Ofronta zasáhly.
MEZITITULEK: Svatý na mostě
V Liběchovském dole, kterým prochází silnice Mělník - Česká Lípa, stojí na mostě u Medonos sv. Jan Nepomucký. Podle tradice projíždějící řidič u sochy zatroubí. Dnes je socha opravená, ale tradice zaniká. -
AUTOR: RICHARD GRÉGR
JAK SE TAM DOSTAT-
Železniční tratě se oblasti dotýkají jen okrajově: Mělník - Štětí - Liběchov, Mělník - Mladá Boleslav (vhodné zastávky: Lhota u Mělníka do Kokořínského Dolu, resp. Mšeno), Lovosice - Česká Lípa (z Kravař není daleko na Vlhošť v severní části Polomených hor).
- Autobusy: Kokořín, Mšeno, Liběchov, Dubá, Zakšín, Blíževedly mají pravidelné autobusové spojení s Prahou. Cesta trvá zhruba hodinu a půl, cena cca 70 Kč.
- Do severní části se dostaneme z míst ležících na silnici Zakšín - Kravaře (autobus Praha - Děčín). Auto lze zanechat i v Blíževedlech, Obroku, kde je malé parkoviště, Tuhanci, či Pavličkách, kde vedou turistické značky.
ZAJÍMAVOST
MEZITITULEK: o stopách Karla Hynka Máchy
Karel Hynek Mácha si s krajinou tak poutavou padnout do oka musel. Navštívil ji nejednou, v létě 1833 šel tudy do Krkonoš. Z Prahy se vydal 20. srpna ve čtyři ráno přes Líbeň, Prosík do Mělníka. Červená značka z Mělníka Kokořínským dolem kolem Pšovky bývá sice nazývána Máchovou, ale Hynek šel od sv. Jana na Vysokou a na Kokořín. Hrad tehdy pustl už druhé století. Teprve o století později - 1911 - 1918, ho opravil do dnešní podoby pro rodinu průmyslníka Jana Špačka architekt Sochor. Mácha přespal v podzemí hradu a získal impuls k psaní Cikánů.
Kilometr a půl od Dubé 7. května 1774 zabil Ignátz Schiffner otce svého na chmelnici Saugraben. Nepozorovaně se přiblíživ, několika ranami do spánku zlolajné dílo dokonal. Mrtvolu hodil do skalní rozsedliny. Na druhý den otce, který byl v Dubé konšelem, hledali sousedé. Podezření padlo na syna, který se přiznal. Devatenáctého července 1774 byl v Mladé Boleslavi popraven lámáním v kole. Byla to jedna z posledních drastických poprav u nás, které josefinské zákony později zakázaly. Důvod vraždy? Prý synova sympatie k chudé dívce, resp. dceři městského soudce, čemuž otec nepřál. Nebo otec projevoval dívce sympatie sám. Ani legendy se vždy neshodnou. Děvče se prý utopilo v Černém rybníku v Nedamově, který dnes téměř souvisí s Dubou. Inspirativní příběh se o šedesát let později dozvěděl od dokského hostinského Johana Nepomuka Kampeho, vzdáleného příbuzného Schiffnerových, Mácha, když hledal inspirace k Máji...
U místa vraždy stojí socha sv. Prokopa. Za originálem ale musíme do Doks před muzeum. A u rybníka v Nedamově se lze na koupališti příjemně vykoupat.
JÍDLO A UBYTOVÁNÍ
Mšeno
Restaurace U Zlatého Lva (náměstí Míru 19, 277 35 Mšeno, tel.: 315 693118) cena 220 - 250 Kč za osobu na noc, najíst se lze cca od 45 Kč.
Stadión sportovního klubu v ubytovně (tel.: 315 693 214).
Cukrárnu u Živných a Měštáků na náměstí proslavuje dobrá zmrzlina.V cukrárně u Ludmily mimo sezónních zmrzlinových pohárů celoročně výběr polosuchých vín.
RÁJ
Penzión V Ráji (Ráj 07, Mšeno 277 35, tel.: 315 693 866, 605 803 003, e-mail: hanauer@volny.cz), ubytování od 350 Kč.
Hospoda V ráji má přes letní sezónu otevřeno denně, od října do února jen pátek až neděle.
Penzión V údolí
(tel.: 605 775 612)
Penzión Milča
(tel.: 603 461 723)
Rekreační zařízení pod Houskou (tel.: 487 876 197).
Lobeč
Ubytovna na zámku (Lobeč 1, 277 36 Lobeč. Tel.: 606 406 308, 602 331 344, 315 693 321, e-mail: dvur.lobec@mnet.cz)
maximálně 35 osob, 220 - 240 Kč za noc.
www.dvur - lobec.cz
Penzión Zakšín (471 41 Dubá, tel.: 487 870 521, 602 172 306) od 290 Kč za dvojlůžkový pokoj se snídaní, 630 Kč za čtyřlůžkový i se snídaní. Přesnídávky, obědy.
Občerstvení je též možné U Šálků (Jestřebice), otevřeno denně.
SPORT
Do sedel na koně
Farma Laka rodiny Němečkových nedaleko Ráje (tel.: 315 693 189) nabízí vyjížďky i turistiku v sedle s průvodcem a ubytování. Kůň 200 Kč/h celoročně.
www.volny.farmalaka.cz
Půjčovna kol je v Kokořínském Dolu proti koupališti.
INFORMACE
www.kokorin.cz
www.mseno.cz
www.nosalov.cz
www.volny.cz/hrad - houska
www.mujweb.cz
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
