Nakládání s odpady není žádná nahodilá záležitost
Životní prostředí je jen jedno a záleží jenom na nás, jaké bude zítra, pozítří,
za padesát i za sto let. Při naší činnosti se neobejdeme bez odpadů; od rána do
večera vyhazujeme nepotřebné věci - prázdné lahve, staré noviny, zbytky z
kuchyně, staré ledničky, pračky. Vše odkládáme mnohdy bezmyšlenkovitě tam, kam
to nepatří.
Životní prostředí je jen jedno a záleží jenom na nás, jaké bude zítra, pozítří, za padesát i za sto let. Při naší činnosti se neobejdeme bez odpadů; od rána do večera vyhazujeme nepotřebné věci - prázdné lahve, staré noviny, zbytky z kuchyně, staré ledničky, pračky. Vše odkládáme mnohdy bezmyšlenkovitě tam, kam to nepatří.
Zůstává po nás směs odpadů
Podle fyzikálních vlastností se odpad dělí na kapalný a pevný, podle chemického pojetí na nebezpečný a ostatní. Některý odpad lze recyklovat, jiný ne; můžeme ho buď spálit, nebo uložit na skládku. Přemýšlíme nad tím, co vyhazujeme, a kam? Zaobíráme se tím, co se s odpadem stane poté, co opustí naši popelnici nebo kontejneřiště? Moc ne. Nejsme totiž motivováni. Finančně zaplatíme za odvoz odpadu z naší domácnosti stejně jako náš soused, který nedává zvlášť papír, sklo a plasty, jak to děláme třeba my. Vymývat zbytky z lahví a kelímků vodou? Ale vždyť to něco stojí! Taška s prázdnými PET lahvemi, krabice se skleničkami a přepravka s papírem v bytě navíc jen zabírá místo! A roční paušál je stejný pro všechny - ať separuje, nebo ne.
Finanční zvýhodnění už je stimulem
Situace v zahraničí, například pro Jihočechy v nejbližším Rakousku, je jiná. Zástupce firmy, která sváží odpad, navštíví domácnost a jejím obyvatelům nabídne dvě možnosti: Buď na ulici postavíme kontejner, anebo vám dáme barevně odlišené menší kontejnery a koše, kam budete odpad třídit. Rozhodneteli se pro druhou variantu, za odvoz budete platit méně, třeba o třetinu. Finanční zvýhodnění už je stimulem, aby se lidé nad nakládání s odpadem zamýšleli. Tím, že separují, jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. Pakliže vše odhodí do odpadkového koše, jeho obsah skončí na skládce. Občané mají stejnou zodpovědnost jako úředníci, politici a firmy zabývající se svozem odpadu.
Stav nakládání s odpady na území našeho kraje posuzovala společnost ECO trend, která zpracovávala Plán odpadového hospodářství (POH) Jihočeského kraje. Vychází z koncepčních záměrů přijatých v 90. letech a završených v dokumentech, jako je Integrovaný systém odpadového hospodářství (2000) či Krajská koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje (2002). Informace ověřovala na základě průzkumu u některých orgánů státní správy a samosprávy a provozních firem zabývajících se nakládáním s odpady. Rovněž byly využity i poznatky regionálních občanských iniciativ.
Současná situace v nakládání s odpady
Podle popisu uvedené společnosti se současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Současné skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15 až 20 let.
Odpad většinou míří na skládky
Komunální a jemu podobný odpad se v Jihočeském kraji, jako ve většině ostatních částí České republiky, převážně skládkuje. Zelenou mají oddělené sběry využitelných složek, orientované především na sběr skla, papíru, plastů a kovů pro jejich materiálové využití. V menších obcích je papír většinou ze separace vyloučen.
V Jihočeském kraji je evidován následující podíl způsobů nakládání s komunálními a jim podobnými odpady: skládkování 77 %, úprava a využití biologickými metodami 9 %, recyklace a využití jako druhotná surovina 1 %, energetické využití 0 %, jiný způsob (jiné postupy úpravy, jiné zneškodnění, skladování, dovoz, vývoz) 13 %. Tyto údaje popisují situaci v jihočeském regionu v roce 2001, procenta hmotnostní z celkového objemu nakládání s komunálními odpady jsou z databáze Centra pro hospodaření s odpady.
Podle evidence Informačního systému o odpadech nedochází v kraji k žádným skokovým změnám ve vývoji produkce odpadů. Přesto se odpad komunální na rozdíl od průmyslového mírně zvyšuje. Co s tímto odpadem - zda ho stále ukládat hlavně na skládku - by mělo být jasno už do konce tohoto roku.
Způsoby nakládání s komunálními a jim podobnými odpady v Jihočeském kraji
- skládkování 77 %
- úprava a využití biologickými metodami 9 %
- recyklace a využití jako druhotná surovina 1 %
- energetické využití 0 %
- jiný způsob (jiné postupy úpravy, jiné zneškodnění, skladování, dovoz, vývoz) 13 %.
Zůstává po nás směs odpadů
Podle fyzikálních vlastností se odpad dělí na kapalný a pevný, podle chemického pojetí na nebezpečný a ostatní. Některý odpad lze recyklovat, jiný ne; můžeme ho buď spálit, nebo uložit na skládku. Přemýšlíme nad tím, co vyhazujeme, a kam? Zaobíráme se tím, co se s odpadem stane poté, co opustí naši popelnici nebo kontejneřiště? Moc ne. Nejsme totiž motivováni. Finančně zaplatíme za odvoz odpadu z naší domácnosti stejně jako náš soused, který nedává zvlášť papír, sklo a plasty, jak to děláme třeba my. Vymývat zbytky z lahví a kelímků vodou? Ale vždyť to něco stojí! Taška s prázdnými PET lahvemi, krabice se skleničkami a přepravka s papírem v bytě navíc jen zabírá místo! A roční paušál je stejný pro všechny - ať separuje, nebo ne.
Finanční zvýhodnění už je stimulem
Situace v zahraničí, například pro Jihočechy v nejbližším Rakousku, je jiná. Zástupce firmy, která sváží odpad, navštíví domácnost a jejím obyvatelům nabídne dvě možnosti: Buď na ulici postavíme kontejner, anebo vám dáme barevně odlišené menší kontejnery a koše, kam budete odpad třídit. Rozhodneteli se pro druhou variantu, za odvoz budete platit méně, třeba o třetinu. Finanční zvýhodnění už je stimulem, aby se lidé nad nakládání s odpadem zamýšleli. Tím, že separují, jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. Pakliže vše odhodí do odpadkového koše, jeho obsah skončí na skládce. Občané mají stejnou zodpovědnost jako úředníci, politici a firmy zabývající se svozem odpadu.
Stav nakládání s odpady na území našeho kraje posuzovala společnost ECO trend, která zpracovávala Plán odpadového hospodářství (POH) Jihočeského kraje. Vychází z koncepčních záměrů přijatých v 90. letech a završených v dokumentech, jako je Integrovaný systém odpadového hospodářství (2000) či Krajská koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje (2002). Informace ověřovala na základě průzkumu u některých orgánů státní správy a samosprávy a provozních firem zabývajících se nakládáním s odpady. Rovněž byly využity i poznatky regionálních občanských iniciativ.
Současná situace v nakládání s odpady
Podle popisu uvedené společnosti se současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Současné skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15 až 20 let.
Odpad většinou míří na skládky
Komunální a jemu podobný odpad se v Jihočeském kraji, jako ve většině ostatních částí České republiky, převážně skládkuje. Zelenou mají oddělené sběry využitelných složek, orientované především na sběr skla, papíru, plastů a kovů pro jejich materiálové využití. V menších obcích je papír většinou ze separace vyloučen.
V Jihočeském kraji je evidován následující podíl způsobů nakládání s komunálními a jim podobnými odpady: skládkování 77 %, úprava a využití biologickými metodami 9 %, recyklace a využití jako druhotná surovina 1 %, energetické využití 0 %, jiný způsob (jiné postupy úpravy, jiné zneškodnění, skladování, dovoz, vývoz) 13 %. Tyto údaje popisují situaci v jihočeském regionu v roce 2001, procenta hmotnostní z celkového objemu nakládání s komunálními odpady jsou z databáze Centra pro hospodaření s odpady.
Podle evidence Informačního systému o odpadech nedochází v kraji k žádným skokovým změnám ve vývoji produkce odpadů. Přesto se odpad komunální na rozdíl od průmyslového mírně zvyšuje. Co s tímto odpadem - zda ho stále ukládat hlavně na skládku - by mělo být jasno už do konce tohoto roku.
Způsoby nakládání s komunálními a jim podobnými odpady v Jihočeském kraji
- skládkování 77 %
- úprava a využití biologickými metodami 9 %
- recyklace a využití jako druhotná surovina 1 %
- energetické využití 0 %
- jiný způsob (jiné postupy úpravy, jiné zneškodnění, skladování, dovoz, vývoz) 13 %.
Zdroj:Českobudějovický deník
Sdílet článek na sociálních sítích
