Ochranu před vodním živlem města nemají
Severní Čechy - Na protipovodňová opatření čekají lidé na severu Čech stále
marně. Ta jim byla slibována po řádění velké vody před dvěma lety. Přímou
ochranu před nekontrolovatelným vodním živlem dosud nemá, a v blízké době ani
mít nebude, žádné z měst.
Ústí nad Labem očekává stavbu dvou ochranných zdí. Jedna na levém střekovském
břehu by měla být montovaná. Druhá pevná má vyrůst v úseku od železničního mostu
až pod Mariánskou skálu.
Blíže k realizaci je zatím nákladnější hráz na levém břehu. Stavba je ve fázi
projektu, který se začne proměňovat ve skutečnost poté, co Ústí nad Labem
dostane peníze od státu.
\"Náklady se pohybují ve výši 600 milionů korun. O zafinancování jsme jednali se
zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury,\" řekl primátor města Petr
Gandalovič a netajil se přáním získat první peníze už letos.
Plánovaná zeď by i při desetileté až patnáctileté vodě měla zajistit nenarušení
dopravy na rozšířené silnici vedoucí z Děčína do Lovosic.
\"Bylo by nesmyslné vynakládat prostředky na větší ochranu. Při povodni podobné
té před dvěma roky město ochránit nelze. Leda, že bychom jej přestěhovali,\"
řekl Gandalovič.
Střekovská protipovodňová stěna, jejímž cílem je chránit především budovy před
deseti až dvacetiletou vodou, se ještě nedostala ani do fáze projektu.
\"V současné době se provádí hydrogeologický průzkum podloží. Podle jeho
výsledků se bude postupovat dál. Nemůžeme stavět zeď pouze na povrch, nemělo by
to smysl. Musíme zábranu umístit i do země, aby se nám voda neprosákla,\" uvedl
primátor a dodal: \"Odhadované náklady budou asi sedmdesát milionů korun.\"
Severní Čechy - Na protipovodňová opatření čekají lidé na severu Čech stále marně. Ta jim byla slibována po řádění velké vody před dvěma lety. Přímou ochranu před nekontrolovatelným vodním živlem dosud nemá, a v blízké době ani mít nebude, žádné z měst.
Ústí nad Labem očekává stavbu dvou ochranných zdí. Jedna na levém střekovském břehu by měla být montovaná. Druhá pevná má vyrůst v úseku od železničního mostu až pod Mariánskou skálu.
Blíže k realizaci je zatím nákladnější hráz na levém břehu. Stavba je ve fázi projektu, který se začne proměňovat ve skutečnost poté, co Ústí nad Labem dostane peníze od státu.
\"Náklady se pohybují ve výši 600 milionů korun. O zafinancování jsme jednali se zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury,\" řekl primátor města Petr Gandalovič a netajil se přáním získat první peníze už letos.
Plánovaná zeď by i při desetileté až patnáctileté vodě měla zajistit nenarušení dopravy na rozšířené silnici vedoucí z Děčína do Lovosic.
\"Bylo by nesmyslné vynakládat prostředky na větší ochranu. Při povodni podobné té před dvěma roky město ochránit nelze. Leda, že bychom jej přestěhovali,\"
řekl Gandalovič.
Střekovská protipovodňová stěna, jejímž cílem je chránit především budovy před deseti až dvacetiletou vodou, se ještě nedostala ani do fáze projektu.
\"V současné době se provádí hydrogeologický průzkum podloží. Podle jeho výsledků se bude postupovat dál. Nemůžeme stavět zeď pouze na povrch, nemělo by to smysl. Musíme zábranu umístit i do země, aby se nám voda neprosákla,\" uvedl primátor a dodal: \"Odhadované náklady budou asi sedmdesát milionů korun.\"
V Litoměřicích realizaci protipovodňových opatření zbrzdili ochránci přírody, protože měli připomínky ke stavbě nového můstku na koupaliště a úpravám slepého ramene řeky Labe.
\"Celá studie zahrnovala i povodňové zdi. Se všemi plánovanými opatřeními byl odhad nákladů asi 30 milionů korun,\" sdělil litoměřický místostarosta Jiří Landa a dodal, že kvůli odvolání ochranářů nebylo možné žádat na projekt dotaci od Evropské unie a stavba nezačne dříve než v roce 2006.
Děčín ochranné stavby neplánoval a ani o nich neuvažuje s odvoláním na nemožnost zabránit velké vodě proniknout do města.
\"Zdi a podobné záležitosti podle nás nemají smysl. Je to otázka finanční náročnosti a efektivnosti. Víme, že před dvěma roky se voda do města dostávala především kanalizací a u více jak desetimetrové záplavové vlny tomu postavením nějaké stěny nezabráníme,\" oznámil děčínský starosta Vladislav Raška a doplnil, že stav hladiny město monitoruje a je připraveno reagovat na základě zkušeností z minulých let.
Po zkušenostech z povodní před dvěma roky v Terezíně věří, že město zůstane ochráněno.
\"Terezín byl původně postaven jako vodní pevnost. Máme zpracovaný protipovodňový plán a i když dojde k zaplavení Polabské nížiny, velká voda se do města nedostane. Povodni dokážeme zabránit,\" slíbil starosta Jan Horníček.
V povodněmi podstatně méně poškozeném Libereckém kraji lidé neslyšeli příliš mnoho slibů o stavbách protipovodňových opatření. Některé obce na Českolipsku ovšem začaly připravovat opatření za desítky milionů korun a na břehu řeky Jizery mají povodním zabránit hradby z hlíny. V Jablonci nad Nisou se zase chystá velkolepý plán osmdesátimilionové stavby více než půlkilometrové povodňové štoly pod městem, jenž by odváděla vodu z přehrady.
Ústí nad Labem očekává stavbu dvou ochranných zdí. Jedna na levém střekovském břehu by měla být montovaná. Druhá pevná má vyrůst v úseku od železničního mostu až pod Mariánskou skálu.
Blíže k realizaci je zatím nákladnější hráz na levém břehu. Stavba je ve fázi projektu, který se začne proměňovat ve skutečnost poté, co Ústí nad Labem dostane peníze od státu.
\"Náklady se pohybují ve výši 600 milionů korun. O zafinancování jsme jednali se zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury,\" řekl primátor města Petr Gandalovič a netajil se přáním získat první peníze už letos.
Plánovaná zeď by i při desetileté až patnáctileté vodě měla zajistit nenarušení dopravy na rozšířené silnici vedoucí z Děčína do Lovosic.
\"Bylo by nesmyslné vynakládat prostředky na větší ochranu. Při povodni podobné té před dvěma roky město ochránit nelze. Leda, že bychom jej přestěhovali,\"
řekl Gandalovič.
Střekovská protipovodňová stěna, jejímž cílem je chránit především budovy před deseti až dvacetiletou vodou, se ještě nedostala ani do fáze projektu.
\"V současné době se provádí hydrogeologický průzkum podloží. Podle jeho výsledků se bude postupovat dál. Nemůžeme stavět zeď pouze na povrch, nemělo by to smysl. Musíme zábranu umístit i do země, aby se nám voda neprosákla,\" uvedl primátor a dodal: \"Odhadované náklady budou asi sedmdesát milionů korun.\"
V Litoměřicích realizaci protipovodňových opatření zbrzdili ochránci přírody, protože měli připomínky ke stavbě nového můstku na koupaliště a úpravám slepého ramene řeky Labe.
\"Celá studie zahrnovala i povodňové zdi. Se všemi plánovanými opatřeními byl odhad nákladů asi 30 milionů korun,\" sdělil litoměřický místostarosta Jiří Landa a dodal, že kvůli odvolání ochranářů nebylo možné žádat na projekt dotaci od Evropské unie a stavba nezačne dříve než v roce 2006.
Děčín ochranné stavby neplánoval a ani o nich neuvažuje s odvoláním na nemožnost zabránit velké vodě proniknout do města.
\"Zdi a podobné záležitosti podle nás nemají smysl. Je to otázka finanční náročnosti a efektivnosti. Víme, že před dvěma roky se voda do města dostávala především kanalizací a u více jak desetimetrové záplavové vlny tomu postavením nějaké stěny nezabráníme,\" oznámil děčínský starosta Vladislav Raška a doplnil, že stav hladiny město monitoruje a je připraveno reagovat na základě zkušeností z minulých let.
Po zkušenostech z povodní před dvěma roky v Terezíně věří, že město zůstane ochráněno.
\"Terezín byl původně postaven jako vodní pevnost. Máme zpracovaný protipovodňový plán a i když dojde k zaplavení Polabské nížiny, velká voda se do města nedostane. Povodni dokážeme zabránit,\" slíbil starosta Jan Horníček.
V povodněmi podstatně méně poškozeném Libereckém kraji lidé neslyšeli příliš mnoho slibů o stavbách protipovodňových opatření. Některé obce na Českolipsku ovšem začaly připravovat opatření za desítky milionů korun a na břehu řeky Jizery mají povodním zabránit hradby z hlíny. V Jablonci nad Nisou se zase chystá velkolepý plán osmdesátimilionové stavby více než půlkilometrové povodňové štoly pod městem, jenž by odváděla vodu z přehrady.
Zdroj:Ústecký kraj
Sdílet článek na sociálních sítích