Geologové hledají ropu i hluboko v moři

Hluboko pod mořskou hladinu - i tam v poslední době směřují kroky některých zemí těžících ropu. Nutí je k tomu nedostatek nalezišť na pobřeží. \"Geologové musejí za novou ropou dál pod mořskou hladinu. Mnohdy je to pět set a více metrů,\" potvrzuje švédský expert Kjell Aleklett, prezident mezinárodní vědecké asociace SPOG, zabývající se ropným a plynárenským sektorem, jehož citoval časopis Wirtschaftswoche.
\"To se týká jak západní a východní Afriky, tak Mexického zálivu či brazilského pobřeží,\" dodává odborník.
A nejen tam. Jít za ropou dál do moře se v poslední době rozhodla zejména energeticky vyprahlá Asie. Podle prognóz se v těchto částech světa nachází opravdové bohatství strategické suroviny. Nejnovější odhady říkají, že hluboko v moři, na jihovýchodě Asie, se nachází přibližně 20 miliard barelů ropy. To představuje 40 procent prokázaných ropných zásob v regionu.
Andrew Latham, konzultant průzkumné společnosti Wood Mackenzie pak v souvislosti s tím připomíná: \"Zmíněných 20 miliard barelů v asijsko-pacifickém regionu by přitom mělo být pouhými jedenácti procenty z celkových zásob ropy, která se skrývá hluboko v moři po celém světě.\" Podle odhadů jeho firmy by totiž konečný objem zásob strategické suroviny v moři mohl dosáhnout až 180 miliard barelů. Nejbohatší naleziště by v tomto ohledu měla nabídnout Austrálie, Indonésie, Malajsie a Indie.

Těžba v moři je riskantní
Horentní odhadovaná výše zásob v moři, jejich průzkum a následná těžba mají ovšem háček. Těžba je poměrně riskantní, a daleko nákladnější. Pro zajímavost, pronájem vrtné soupravy pro práce ve velkých hloubkách stojí denně 200 tisíc dolarů. Pro těžbu na mělčině to vyjde pětkrát méně.
Těžařské firmy samozřejmě poměřují náklady takové akce se zisky. \"Pokud budete přesvědčeni, že se cena udrží kolem 40 dolarů, vyplatí se vám vrtat dál. Mnoho lidí, mně nevyjímaje, však v takovou cenu dlouhodobě nevěří,\" uvedl Al Troner, výkonný ředitel Asia Pacific Energy Consulting.
Těžba hluboko v moři přináší další riziko. Odrazujícím příkladem je pak v tomto ohledu Pákistán. První hlubokomořský vrt provedený tento rok francouzskou firmou Total a rakouskou ÖMV neobsahoval totiž žádnou ropu. Celkové náklady přitom činily neuvěřitelných 30 miliónů dolarů plus měsíce tvrdé práce.
Rekordně drahá ropa, která se v Americe pomalu blíží k 50 dolarům za barel, podněcuje těžaře k vyšším výdajům na průzkum a těžbu. Z toho následně profitují ropné servisní společnosti jako třeba Baker Hughes, Halliburton a Schlumberger.

Zásoby ropy se těžce odhadují
Kolik ropy se v moři skutečně nachází, je možné v současné době pouze odhadnout. Geologicky ověřené zásoby ropy ve světě však podle propočtů společnosti BP loni vzrostly o deset procent na 1,15 biliónů barelů. \"Za současné úrovně těžby by měly vystačit jednačtyřicet let,\" míní hlavní ekonom BP Peter Davies.
Ještě více podle něj stouply zásoby zemního plynu, a to o 13 procent na 176 miliard krychlových metrů. S tím by měl svět z dnešního pohledu vystačit dalších 67 let a se zásobami uhlí dokonce více než sto let.
Díky výraznému technologickému pokroku se podle Daviese dařilo zvyšovat zásoby také největšímu světovému producentovi - Saúdské Arábii. V období 1983 - 2003 vzrostly celkové rezervy Saúdů ze 168,8 miliardy na 262,7 miliardy barelů. To koncem uplynulého roku představovalo 23 procent celosvětových geologicky ověřených zásob. Odborníci pak nejvíce sázejí na ropu z Iráku. Tady by mělo být ukryto přinejmenším 115 miliard barelů ropy.