Ombudsman zachraňuje stromy

S rozhořčením si toho všiml i ombudsman: správcové českých obcí hromadně a s viditelným zápalem kácejí všechny vzrostlé stromy, na které jejich radnice dosáhne. V ničitelském díle jim přitom pomáhají současné zákony.

Tajně a rychle

Prostorné rosické náměstí je rozžhavené poledním sluncem. Lípy, které ho přes sto let stínily, nechal městský úřad nedávno pokácet. Vše proběhlo tak rychle a utajeně, že než se lidé rozkoukali, bylo na obranu stromů pozdě.
\"Když se začalo uvažovat o rekonstrukci náměstí, seděl jsem ještě v zastupitelstvu. Bál jsem se, že se město kvůli investici za třicet milionů korun příliš zadluží, ale ani mě nenapadlo, že se mám bát o lípy,\" vzpomíná bývalý rosický zastupitel za nezávislé Miroslav Pospíšil. V době, kdy plán rekonstrukce náměstí začal dostávat konkrétní obrysy, už v zastupitelstvu nebyl. \"O lipách pořád nepadlo ani slovo,\" vzpomíná. Na radnici však už měli tou dobou o osudu stromů jasno. \"Byly staré, měly obrovské koruny, zasahovaly do oken, musely se ořezávat,\" vypočítává současný starosta, v té době šéf stavebního úřadu města, Petr Klíma (ODS). \"Naši následovníci by se za patnáct dvacet let stejně museli rozhodovat, co s nimi. Kdyby chtěli nějakou pokácet, už by museli zasahovat do upraveného náměstí.\" Navíc dělat nové sítě, chodníky a silnici kolem lip by bylo obtížnější než na prázdné ploše.
Miroslav Pospíšil se zděšením zjistil záměr města, až když sledoval přenos z jednání zastupitelů v místní televizi. Rozhodl se okamžitě jednat. Založil sdružení Lípa, nechal udělat znalecký posudek, který na rozdíl od posudku zadaného městem říkal, že lípy mohou žít dalších padesát let, sebral pět set podpisů pod petici proti jejich kácení. Stěžoval si na České inspekci životního prostředí, napsal stížnost veřejnému ochránci práv. Nebylo to ale už nic platné. Inspekce mu odepsala, že město neporušilo žádný zákon. Ombudsman sice kritizoval, že město o kácení rozhodlo v podstatě tajně, politici ale na jeho kritiku a doporučení úcty k názoru obyvatel nedbali. Dobře věděli, proč plán skácet lípy úzkostlivě tají: občané se totiž mohli účinně bránit jen tehdy, kdyby se jejich spolku podařilo stát účastníkem správního řízení - mohli by se pak proti rozhodnutí města odvolat ke kraji a v případě neúspěchu se soudit. \"Kdyby se sdružení Lípa stalo účastníkem řízení, všechno by trvalo déle,\" vysvětluje odpor k občanským \"potížím\" starosta Klíma. \"Mohlo by se stát, že na náměstí budou pořád ty škaredé stromy, nebude spravené a politici nebudou znovu zvoleni - protože ani nedokázali spravit náměstí.\"

Rozzuření radní

Jičínská studentka Jana Bosáková se o ohrožení majestátního javoru v jejich ulici také dozvěděla jen náhodou: \"Máma přišla z města s tím, že zaslechla, že během tří týdnů se bude kácet.\" Jičínské radní, stejně jako ty rosické, ani nenapadlo, aby svůj úmysl dali občanům v okolí stromu včas na vědomí. \"Když chci kácet, nehodí se mi nechat lidi, aby mi to komplikovali,\" říká upřímně radní Jičína Jiří Vitvar (KDU-ČSL). Sám patřil k zastáncům poražení stromu. \"Když se plánovala generální oprava komunikace, počítalo se s obměnou všech javorů, které ji lemovaly. Ten stříbrný se mezi ostatní s kulovitou korunou stejně dostal před lety nějakým omylem, byl mnohem větší. Jeho kořeny zvedaly silnici.\"
Jana Bosáková zašla za známým z místního sdružení Volše, které chrání stromy a zeleň. A existence tohoto spolku zhatila jičínským radním plány. Volše se totiž stihla stát účastníkem řízení, získala oponentní posudek, že strom na tom není tak špatně, jak tvrdí znalecký posudek zadaný městem, a odvolala se ke kraji. Krajský úřad dal aktivistům za pravdu. Radní prohra rozzuřila natolik, že dali věc k soudu. \"To mi už připadalo příliš umanuté, byl jsem proti,\" vzpomíná radní Vitvar. Jako bývalý přednosta jičínského úřadu byl ale nakonec rád, že soud o věci jednal. Dostala se tím na přetřes jedna zásadní slabina reformy veřejné správy. V některých případech - mezi které patří právě kácení stromů v majetku města - totiž zdejší obce žádají o povolení samy sebe: úředníci obce rozhodují o žádosti radních obce. \"Nelze nemít pochybnosti o možné podjatosti pracovníků městského úřadu v Jičíně,\" napsal letos v zimě o povolení pokácet javor předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové Karel Kavalír. Podle něj je dnes úředník odboru životního prostředí v těžké pozici: starosta je jeho zaměstnavatel, stanoví jeho plat, rozhoduje o tom, kdo odbor povede. Z téhož důvodu kritizoval současnou právní úpravu i ombudsman.
Nutno ale říct, že i kdyby byl městský úředník rozhodující o žádosti svých šéfů obzvlášť statečný, prakticky moc nezmůže. Jak v Rosicích, tak v Jičíně měli referenti jako podklad pro své rozhodování v ruce jediný posudek - ten zadaný městem. \"Doporučení znalce záleží samozřejmě na tom, kdo si posudek objednává,\" přiznává rosický starosta Petr Klíma. \"Když chce město kácet stromy, je přece jasné, že si nebude objednávat posudek, který říká, že se kácet nemají. To by byly akorát vyhozené peníze.\" Úředník si přitom nemůže objednat oponentní posudek, protože by mu na něj město jednoduše nedalo peníze. \"Referent pak jen těžko může žádost města o kácení zamítnout, neměl by svůj verdikt o co opřít,\" uzavírá procházku bludným kruhem jičínský radní Vitvar.
Zmíněnou podjatost měla odstranit novela správního řádu. Bylo v ní ustanovení, že obecní úřad nemůže rozhodovat o žádosti \"své\" obce. Věc by automaticky převzal jiný, krajem určený obecní úřad. \"Tohle ustanovení ale při projednávání v Senátu vypadlo,\" říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu (EPS). Podle něj je ale hlavním nástrojem účast občanů ve správním řízení. Proto EPS doporučuje americkou praxi, aby úmysl kácet byl dlouho předem a co nejvíce zveřejněn. \"Nejen na nástěnce uvnitř úřadu, ale také na internetu a třeba i na plakátcích, vyvěšených přímo na ulici,\" říká Pavel Černý. Občané by pak měli šanci stihnout založit sdružení. Další možností by bylo - po vzoru Holandska - připustit účast nejen sdružení, ale kohokoli, kdo se úmyslem kácet cítí dotčen. Naši poslanci však zatím uvažují právě opačně - jak vzít občanům i současnou možnost účastnit se správního řízení prostřednictvím spolku. \"Za posledních pět let přišli se čtyřmi takovými návrhy,\" říká Pavel Černý. \"Poslanec Ladislav Skopal (ČSSD) chtěl možnost účasti sdružení úplně zrušit. Poslanec Tom Zajíček (ODS) navrhoval, aby se občanské spolky mohly účastnit jen jednání o územním plánu, ale už ničeho jiného.\"

Hana Čápová