Jsme připraveni na mnohem větší povodně
Spolana Neratovice dodnes napravuje chyby a snaží se vylepšit pošramocenou
pověst po předloňských povodních. Pod dvou letech vyčíslila škody na 1,4
miliardy korun. Generální ředitel Miroslav Kuliha říká, že nyní by povodně
takové škody nezpůsobily.
Spolana Neratovice dodnes napravuje chyby a snaží se vylepšit pošramocenou pověst po předloňských povodních. Pod dvou letech vyčíslila škody na 1,4 miliardy korun. Generální ředitel Miroslav Kuliha říká, že nyní by povodně takové škody nezpůsobily.
hn: Pokud by přišla povodeň, budete okolí znovu děsit únikem chemikálií?
Ne! Sklad chlóru by měl odolat i větším povodním, než jakou jsme zažili v roce 2002. Vzniklo originální řešení, které vzbudilo pozornost i jiných výrobců chlóru, které může povodeň postihnout. Obdobně jsme zabezpečili sklady mazutu a dalších látek, které označujeme jako nebezpečné. Avšak zajistit sklady soli a síranu amonného, ze kterých byla vyplavena ona ohromující množství tisíců tun materiálu, prakticky nelze, jedná se však o neškodné látky - kuchyňskou sůl a běžně používané hnojivo.
hn: Stát loni prostřednictvím Fondu národního majetku slíbil, že urychlí likvidaci dioxinů a rtuti, které jsou pozůstatkem staré ekologické zátěže uvnitř továrny. Splnil závazek?
S pracemi se již začalo a z konta fondu, určeného pro likvidaci starých ekologických zátěží na území Spolany, bylo již vyčerpáno kolem 600 miliónů korun. Práce jsou rozplánovány Fondem národního majetku a Ministerstvem životního prostředí do roku 2011. Loni skončil pilotní projekt na ověření technologie likvidace dioxinů, v současné době se již předalo staveniště na provádění přípravných prací pro následnou likvidaci budov s dioxinovým znečištěním.
hn: Po povodních vedla Spolana tři desítky soudních sporů o odškodnění za způsobené škody. Většinou se zemědělci a drobnými pěstiteli zeleniny. Kolik případů jste uzavřeli?
Nejednalo se přímo o soudní spory, ale celkem o deset žádostí o odškodnění v souvislosti s únikem chlóru v roce 2000 a o osmnáct obdobných žádostí po úniku chlóru v důsledku povodně v roce 2002. Z roku 2000 se nepodařilo dosáhnout dohody o odškodnění ve dvou případech a ty jsou předány k rozhodnutí soudu. Únik chlóru v roce 2002 byl kvalifikován jako následek živelní pohromy, a proto nedošlo k náhradě škod. Nabídli jsme však žadatelům poskytnutí daru jako výpomoc ze strany podniku. Se šestnácti žadateli jsme se dohodli, zbylé dva případy bude muset opět rozhodnout soud.
hn: Na kolik korun vás všechny dohody přišly?
Spolana byla sama obětí živelní pohromy. Peněžité dary měly jen zmírnit následky povodní. V letech 2003 a 2004 vyplatila za náhrady škod a na darech přibližně půldruhé miliardy korun.
hn: Zřejmě jste byli dobře pojištěni, když jste mohli během dvou let tolik investovat?
Především bych chtěl zdůraznit, že Spolana na katastrofálních povodních rozhodně nevydělala. Škody, včetně ušlého zisku v důsledku více než půlročního přerušení výroby, dosáhly přibližně 1,4 miliardy korun. Doposud jsme z pojišťoven obdrželi zhruba dvě třetiny peněz, což nám umožnilo prosté obnovení základní výroby. Vyčíslené škody navíc neobsahují případné následné škody, například na elektrické rozvodné síti, které se mohou projevit i po několika letech po povodni. Navíc je nutné přičíst ztrátu trhů, kam se Spolana loni jen obtížně vracela.
hn: Pojišťovny se prý Spolaně vyhýbají, podnik je zařazen v nejvyšší rizikové skupině s možností vzniku největších škod. Našli jste bez problémů ústav, který je ochoten nést riziko a do jaké míry se změnily platební podmínky?
Opravdu nevím o tom, že by se nám pojišťovny vyhýbaly. Shodou okolností v těchto týdnech vrcholí jednání o nové roční pojistné smlouvě a dosavadní hladký průběh mne vede k přesvědčení, že jednání skončí úspěšně. Očekáváme dokonce výhodnější podmínky než doposud.
hn: Pokud by přišla povodeň, budete okolí znovu děsit únikem chemikálií?
Ne! Sklad chlóru by měl odolat i větším povodním, než jakou jsme zažili v roce 2002. Vzniklo originální řešení, které vzbudilo pozornost i jiných výrobců chlóru, které může povodeň postihnout. Obdobně jsme zabezpečili sklady mazutu a dalších látek, které označujeme jako nebezpečné. Avšak zajistit sklady soli a síranu amonného, ze kterých byla vyplavena ona ohromující množství tisíců tun materiálu, prakticky nelze, jedná se však o neškodné látky - kuchyňskou sůl a běžně používané hnojivo.
hn: Stát loni prostřednictvím Fondu národního majetku slíbil, že urychlí likvidaci dioxinů a rtuti, které jsou pozůstatkem staré ekologické zátěže uvnitř továrny. Splnil závazek?
S pracemi se již začalo a z konta fondu, určeného pro likvidaci starých ekologických zátěží na území Spolany, bylo již vyčerpáno kolem 600 miliónů korun. Práce jsou rozplánovány Fondem národního majetku a Ministerstvem životního prostředí do roku 2011. Loni skončil pilotní projekt na ověření technologie likvidace dioxinů, v současné době se již předalo staveniště na provádění přípravných prací pro následnou likvidaci budov s dioxinovým znečištěním.
hn: Po povodních vedla Spolana tři desítky soudních sporů o odškodnění za způsobené škody. Většinou se zemědělci a drobnými pěstiteli zeleniny. Kolik případů jste uzavřeli?
Nejednalo se přímo o soudní spory, ale celkem o deset žádostí o odškodnění v souvislosti s únikem chlóru v roce 2000 a o osmnáct obdobných žádostí po úniku chlóru v důsledku povodně v roce 2002. Z roku 2000 se nepodařilo dosáhnout dohody o odškodnění ve dvou případech a ty jsou předány k rozhodnutí soudu. Únik chlóru v roce 2002 byl kvalifikován jako následek živelní pohromy, a proto nedošlo k náhradě škod. Nabídli jsme však žadatelům poskytnutí daru jako výpomoc ze strany podniku. Se šestnácti žadateli jsme se dohodli, zbylé dva případy bude muset opět rozhodnout soud.
hn: Na kolik korun vás všechny dohody přišly?
Spolana byla sama obětí živelní pohromy. Peněžité dary měly jen zmírnit následky povodní. V letech 2003 a 2004 vyplatila za náhrady škod a na darech přibližně půldruhé miliardy korun.
hn: Zřejmě jste byli dobře pojištěni, když jste mohli během dvou let tolik investovat?
Především bych chtěl zdůraznit, že Spolana na katastrofálních povodních rozhodně nevydělala. Škody, včetně ušlého zisku v důsledku více než půlročního přerušení výroby, dosáhly přibližně 1,4 miliardy korun. Doposud jsme z pojišťoven obdrželi zhruba dvě třetiny peněz, což nám umožnilo prosté obnovení základní výroby. Vyčíslené škody navíc neobsahují případné následné škody, například na elektrické rozvodné síti, které se mohou projevit i po několika letech po povodni. Navíc je nutné přičíst ztrátu trhů, kam se Spolana loni jen obtížně vracela.
hn: Pojišťovny se prý Spolaně vyhýbají, podnik je zařazen v nejvyšší rizikové skupině s možností vzniku největších škod. Našli jste bez problémů ústav, který je ochoten nést riziko a do jaké míry se změnily platební podmínky?
Opravdu nevím o tom, že by se nám pojišťovny vyhýbaly. Shodou okolností v těchto týdnech vrcholí jednání o nové roční pojistné smlouvě a dosavadní hladký průběh mne vede k přesvědčení, že jednání skončí úspěšně. Očekáváme dokonce výhodnější podmínky než doposud.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích