zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čína musí dovážet potraviny

01.09.2004
Zemědělství
Čína musí dovážet potraviny
Poprvé od roku 1984 nedokáže čínské zemědělství vyprodukovat potraviny v množství, které by zajistilo výživu 1,3 miliardy obyvatel převážně z vlastních zdrojů.
Příčin je více, na prvním místě však stojí růst blahobytu a s tím související změna stravovacích zvyklostí, nedostatek vody a úbytek orné půdy. Důsledkem je, že letos vzrostl dovoz potravin na rekordní úroveň. Jen v prvním pololetí vzrostl dovoz agrárních produktů meziročně o 63 procent na 4,4 miliardy dolarů. Vývoz potravin oproti tomu stoupl \"jen\" o 11 procent na 10,6 miliardy dolarů. Vláda si dělá starosti o zásobování obyvatelstva.
Podle listu Financial Times dokonce Číně hrozí zásobovací krize. Příčinou obav jsou klesající výnosy obilovin. Letošní úroda zůstává daleko za očekáváním. Jinak řečeno, letos zaznamenají v Číně už pátou špatnou úrodu za sebou. Hlavní příčinou je počasí, především nedostatečné srážky. Příčiny krize zemědělství jsou však mnohem hlubší.
K dalším příčinám patří trvalý růst počtu obyvatelstva, které spotřebovává stále více živočišných bílkovin, takže roste spotřeba krmného obilí.
V důsledku industrializace a růstu měst se snížila rozloha zemědělsky využitelné půdy. Jen od roku 1998 ubylo neuvěřitelných 15 procent zemědělské půdy a zůstalo jí jen 76 miliónů hektarů. Přibližně šest tisíc nových průmyslových zón spolklo tři a půl miliónu hektarů. A podle odhadů odborníků mizí s každou pátou desítkou nových automobilů pod asfaltem jeden hektar ornice. Čína přitom zažívá prudký rozvoj automobilismu.
Velká část problémů se zemědělskou výrobou padá na konto ekologických škod. Vodu z některých řek už nelze kvůli znečištění využívat ani k zavlažování. Navíc na severu země rychle klesá hladina spodní vody. Paradoxem je, že jde o oblast, kde po vzniku ČLR dosahovali rolníci nejvyšších výnosů.
Ovšem zásobovací krize má i politické pozadí. Po vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 došlo ke snížení dovozních cel, zrušeny byly i dovozní kvóty. Do Číny teď proudí stále více zboží včetně potravin, přičemž domácí agrární produkce nemůže cenově konkurovat dotovaným potravinám z průmyslově vyspělých zemí. Na tom získávají nejvíce Brazílie a hlavně Spojené státy, ze kterých pochází třetina agrárního dovozu Číny.
Zvýšení čínské poptávky po obilí bude mít celosvětový dopad. S každým procentem se totiž zdvojnásobí celkové obchodované množství. Na ceně se to zřejmě ještě letos neprojeví, protože úroda dopadla v globálním měřítku dobře. Ale přesto vyvolal růst závislosti na dovozu potravin v Číně obavy. Země už čtyřicet let nepoznala hladomor. Ačkoli je od něj Čína stále ještě velmi vzdálená, zadal prezident Chu Ťin-tchao vypracovat odborné studie o možných scénářích vývoje zásobování.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí