zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vlny úmorných veder se budou v příštích letech stupňovat

03.09.2004
Ovzduší
Vlny úmorných veder se budou v příštích letech stupňovat
Vědci dokazují, že Evropu a Severní Ameriku postihnou v příštích sto letech vlny vedra, které budou intenzivnější, častější a delší, než jsou období teplého počasí nyní.
Vědci Gerald Meehl a Claudia Tebaldiová z coloradského střediska pro atmosférický výzkum se pokusili pomocí počítačového modelu, který počítá s přibýváním skleníkových plynů, odhadnout počasí do roku 2100. Své závěry popsali ve vědeckém časopise Science.
Vycházeli z vývoje počasí v letech 1961 až 1990 a z vln horka, jež postihly v roce 1995 Chicago a loni Paříž. Podle odhadů v Paříži zemřelo na komplikace z horka 15 000 lidí. Za vln veder zůstávají vysoké teploty i v noci. Podle studie se na nich v případě Chicaga a Paříže bude v budoucnu podílet růst skleníkových plynů. V tomto století se budou vlny mimořádně teplého počasí týkat zejména oblastí, v nichž jsou několikadenní horka běžná už nyní - tedy západu a jihu USA a středomořského pobřeží v Evropě. Podle modelu se musí Pařížané připravit na horka, která potrvají i 17 dní. Chicagská vedra sice budou v průměru devítidenní, zato však obvykle dvakrát do roka. Dlouhá období veder postihnou i oblasti, které byly dosud ušetřeny a jejichž obyvatelé na podobné počasí připraveni nejsou. Příkladem je Německo, balkánské státy, další oblasti Francie a severozápad USA.
Meehl a Tebaldiová ve studii nepočítali s tím, že se v příštích letech změní postoj vlád ke globálnímu oteplování. Vědci z Princetonské univerzity přitom v článku v tomtéž časopise informují o patnácti technikách, které by mohly současný vývoj oteplování zvrátit. Stačilo by prý využít energii větru, slunce, jadernou energii a různé úsporné technologie.
Odborník Stephen Pacala nesouhlasí s názorem, že má-li se začít účinně bojovat proti globálnímu oteplování, musí být nejdřív vyvinuta nová technologie. Základem je prý začít snižovat emise skleníkových plynů v dopravě a ve všech průmyslových provozech. Mezi skleníkové plyny, jichž v atmosféře přibývá v důsledku lidské činnosti a které pod sebou zadržují teplo, patří zejména oxid uhličitý. Ten vzniká při spalování ropy, uhlí a v menší míře i zemního plynu.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí