zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tuny padělaného oblečení dál končí ve spalovnách

14.09.2004
Odpady
Tuny padělaného oblečení dál končí ve spalovnách
Adéla Čtvrtečková, Aleš Vojíř
Již čtyři měsíce se nemusí ničit všechno padělané oblečení, ale může jít na humanitární účely - například do dětských domovů. I přesto ale naprostá většina zboží zabaveného ve stáncích a na tržnicích končí v drtičkách či spalovnách.
Jen šest tisíc z letošních téměř tří set tisíc zabavených kusů oblečení či bot skončilo do včerejška u sociálně potřebných. Tedy jen jediný z každých padesáti výrobků zajištěných celníky či zaměstnanci České obchodní inspekce.
Důvod? Podmínky pro odstranění značek jsou extrémně přísné. A děti v domovech oblečení zbavené firemních log nosit nechtějí.

Já chci jen se značkou

"Prozatím jsme zaevidovali třiadevadesát žádostí o zboží k humanitárním účelům, uspokojeno bylo devatenáct. Další dvě budou vyřízeny ve velmi brzké době," řekl včera HN Radek Miňovský z tiskového oddělení obchodní inspekce.
Instituce, které již oblečení převzaly, ho ale považují za danajský dar. S přísnými pravidly pro odstraňování značek si občas ani nevědí rady.
"Není to žádná legrace," popisuje Jan Sekot, ředitel karlovarského Domova dětí, který jako první využil nové možnosti a o zabavené padělané zboží se přihlásil.
Ani po čtvrtroce stále neskončil s odstraňováním log z šedesátky mikin. Ty mají totiž loga přes celá záda. "Po vzoru domova z Mariánských Lázní nejspíš uděláme ze dvou mikin jednu. Přešít je novými nášivkami by bylo drahé," říká Sekot.
"Nejhorší byl Adidas. Dodnes nemáme jasno, jestli stačí odpárat jen jeden pruh, protože zákon říká celé logo beze zbytku. Jenže když máte jemnou šusťákovinu a musíte odpárat všechny tři pruhy, není problém ji někde natrhnout," dodává ředitel.
Jeho svěřenci navíc křičí, že bez značek a s razítkem "humanita" oblečení nosit nebudou. Přitom když jim jdou nakupovat zboží ke stánkařům, narazí na stejné. A se značkami.
Pokud se Sekot rozhodne ještě někdy zabavené zboží přijmout, chce ho dopředu vidět a vybírat.
"Budu hodně opatrný a vezmu si s sebou švadlenu, která mi řekne, co má smysl brát," plánuje.
Podobné zkušenosti má i plzeňská Diecézní charita. Její klienti - často bezdomovci - si na značky nepotrpí. Ale jejich přešívání je podle mluvčí Ireny Kastnerové velmi složité. A téměř nemožné je použít "značkové" boty.
"Ty mají často logo i na podrážce. I tato značka by podle zákona měla zmizet. Možná by proto byla vhodná novela, která by dovolila, že se musí skrýt jen viditelná loga," popisuje zkušenosti Kastnerová.
Problémy přiznává i sama Česká obchodní inspekce.
"Kritické hlasy, které se v poslední době ozývají, jsou opodstatněné," uvedla před nedávnem mluvčí inspektorů Miloslava Fléglová. "Porušovat zákon ale nelze."
Pokud by dětské domovy z darovaného oblečení značky neodstraňovaly a nepotiskovaly by je razítkem "humanita", hrozila by jim až miliónová pokuta.

Alkohol se rozdávat nedá

Navíc domovy dětí nemohou využívat zboží, na které kontroloři nejčastěji narážejí - tedy "cédéčka" či DVD nosiče s filmy. A v úvahu nepřipadají nekolkované cigarety a alkohol.
Právě na ně se od počátku roku zaměřují celníci, protože na nich státu utíká spotřební daň. A oblečení berou často jenom okrajově. I když letos zkontrolovali pětkrát více stánků než vloni, zabaveného oblečení proto mají méně.
Přesto minulý týden provedli i úspěšný zásah specializovaný právě na falšované oblečení. V pražských Malešicích zabavili trička, teplákové soupravy, mikiny, kraťasy, kalhoty, čepice či boty za více než pětadvacet miliónů korun.
Zboží bylo zhruba patnáct tun. Nejčastěji šlo o padělané značky Nike a Puma.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí