Sucho zkosilo stovky stromů

Počasím oslabené dřeviny se stávají snadným terčem kůrovce i dalších škůdců

Je to smutný pohled. Řada javorů z aleje lemující Francouzskou ulici v plzeňské čtvrti Slovany připomíná chřestící kostlivce. To je ale jen špička pyramidy.

V Plzni během letošního roku uhynuly stovky stromů. Zabilo je extrémní počasí posledních tří let.

Každý desátý

Ve zmíněné aleji s více než dvěma stovkami javorů je na odpis téměř každý desátý - před poražením je zatím chrání jen to, že se čeká na začátek rekonstrukce Francouzské třídy, která má začít v příštím roce. Jiné dřeviny na Slovanech už to mají za sebou.
"Letos jsme museli nechat vykácet přes sto stromů, které odumřely od loňského roku," řekla Právu Drahomíra Sýkorová z odboru životního prostředí slovanské radnice.
Podobně to vypadá i v dalších částech města.
"V některých lokalitách stromy scházejí přímo před očima. Tento rok jsme zatím rozhodli o jejich poražení v osmdesáti případech, asi padesát dalších je bude zřejmě ještě následovat," uvedla Kateřina Čakarovová, která má tuto problematiku na starosti v prvním plzeňském obvodě.
"V celé Plzni se jedná o stovky stromů," dodala Martina Kovaříková z oddělení urbanistické zeleně magistrátní Správy veřejného statku.

Kruté tři roky

Na umírajících stromech se podepsala celá řada faktorů, jimž dominuje nepříznivé počasí. "Rok 2002 byl extrémně mokrý, loni naopak panovalo výjimečné sucho a letošek není v tomto směru o mnoho lepší," upozornila Sýkorová. Suchem oslabené stromy navíc hůře odolávají škůdcům. "To je případ hlavně u jeřábů, které napadl krasec - ten ničí kůru i dřevo a stromy pak usychají," poznamenala Čakarovová.
Právě jeřáby nyní patří mezi nejvíce ohrožené stromy v Plzni. "Usychají ale i javory, břízy, lípy," doplnila Sýkorová. Mimo nebezpečí nejsou ani jehličnany, které pro změnu začal ve zvýšené míře napadat kůrovec. "Jen v lesoparku Homolka jsme museli nechat porazit osmdesát stromů, především modříny, smrky a vejmutovky," sdělila Kovaříková, podle níž se kůrovec už objevuje i na sídlištích.

Nebezpečná sůl

Svůj díl viny nesou i lidé. Podle Jana Fictuma ze Státní rostlinolékařské správy je problematická třeba praxe posledních let, kdy se vysazují převážně vzrostlé stromy. "Ty jsou pak několik let v ohrožení, protože jejich kořenový systém je v porovnání s objemem koruny příliš malý," vysvětlil Fictum.
A například na stavu uvedené slovanské aleje se podepsal také další faktor - zimní údržba. "Pokusíme se změnit alespoň způsob úklidu chodníků a klasickou sůl nahradit jinou, vhodnější látkou," uzavřela Sýkorová.