Děti se učí zacházet s bioodpadem
České Budějovice - V rámci projektu centra globální ekologické výchovy Cassiopea
se studenti některých českobudějovických škol podrobně seznámili s problematikou
třídění a využití biologického odpadu. Do zajímavého programu se v rámci hodin
biologie zapojili loni na jaře také primáni Gymnázia Jírovcova.
"Nejdříve se museli seznámit s tím, co to biologický odpad je. V teoretické
části se snažili vyhodnotit nejlepší formu jeho využití. Jednoznačně se shodli
na výrobě bioplynu - uvolněný methan neuniká do ovzduší, ale spaluje se, a to,
co zbude, se dá ještě využít jako kompost," tlumočí závěry svých studentů
Jarmila Ichová.
V praxi si pak děti na školní zahradě vytvořily z trávy, trochy zeminy, ale i
odpadu, který si přinesly z domova, vlastní kompost. Ten najde uplatnění na jaře
při přesazování školních květin. "Líbilo se mi, jak se toho zúčastnili i rodiče,
jak posílali slupky z brambor, ohryzky, oškrábanou mrkev, zelí a podobně. S
těžšími pracemi primánům pomohli sextáni, pozorování pak bylo na těch mladších."
Zhruba po čtrnácti dnech zaznamenali studenti známky rozkladných procesů a
později i jejich výsledky. "Chodili měřit teplotu a zjistili, že je uvnitř
šedesát stupňů, i když okolní teplota je třeba 15 C. Zjišťovali také, jak rychle
se jednotlivé složky kompostu rozpadají. Nejzajímavější byl závěr, ve kterém se
zjišťoval počet půdních organismů a určovali jsme i jednotlivé druhy," popisuje
Ichová.
Její studenti získali nejen nové znalosti v oboru biologie, ale seznámili se s
problematikou třídění odpadu, která dosud v domácnostech není běžným jevem.
"Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí musíme do roku 2010 snížit
množství bioodpadu na skládkách oproti roku 95 o 25 %. A u nás lidé neumějí
třídit ještě ani plasty [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] nebo sklo,
natož biologický odpad," vyzdvihuje Ichová význam projektu.
České Budějovice - V rámci projektu centra globální ekologické výchovy Cassiopea se studenti některých českobudějovických škol podrobně seznámili s problematikou třídění a využití biologického odpadu. Do zajímavého programu se v rámci hodin biologie zapojili loni na jaře také primáni Gymnázia Jírovcova.
"Nejdříve se museli seznámit s tím, co to biologický odpad je. V teoretické části se snažili vyhodnotit nejlepší formu jeho využití. Jednoznačně se shodli na výrobě bioplynu - uvolněný methan neuniká do ovzduší, ale spaluje se, a to, co zbude, se dá ještě využít jako kompost," tlumočí závěry svých studentů Jarmila Ichová.
V praxi si pak děti na školní zahradě vytvořily z trávy, trochy zeminy, ale i odpadu, který si přinesly z domova, vlastní kompost. Ten najde uplatnění na jaře při přesazování školních květin. "Líbilo se mi, jak se toho zúčastnili i rodiče, jak posílali slupky z brambor, ohryzky, oškrábanou mrkev, zelí a podobně. S těžšími pracemi primánům pomohli sextáni, pozorování pak bylo na těch mladších."
Zhruba po čtrnácti dnech zaznamenali studenti známky rozkladných procesů a později i jejich výsledky. "Chodili měřit teplotu a zjistili, že je uvnitř šedesát stupňů, i když okolní teplota je třeba 15 C. Zjišťovali také, jak rychle se jednotlivé složky kompostu rozpadají. Nejzajímavější byl závěr, ve kterém se zjišťoval počet půdních organismů a určovali jsme i jednotlivé druhy," popisuje Ichová.
Její studenti získali nejen nové znalosti v oboru biologie, ale seznámili se s problematikou třídění odpadu, která dosud v domácnostech není běžným jevem. "Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí musíme do roku 2010 snížit množství bioodpadu na skládkách oproti roku 95 o 25 %. A u nás lidé neumějí třídit ještě ani plasty nebo sklo, natož biologický odpad," vyzdvihuje Ichová význam projektu.
"Nejdříve se museli seznámit s tím, co to biologický odpad je. V teoretické části se snažili vyhodnotit nejlepší formu jeho využití. Jednoznačně se shodli na výrobě bioplynu - uvolněný methan neuniká do ovzduší, ale spaluje se, a to, co zbude, se dá ještě využít jako kompost," tlumočí závěry svých studentů Jarmila Ichová.
V praxi si pak děti na školní zahradě vytvořily z trávy, trochy zeminy, ale i odpadu, který si přinesly z domova, vlastní kompost. Ten najde uplatnění na jaře při přesazování školních květin. "Líbilo se mi, jak se toho zúčastnili i rodiče, jak posílali slupky z brambor, ohryzky, oškrábanou mrkev, zelí a podobně. S těžšími pracemi primánům pomohli sextáni, pozorování pak bylo na těch mladších."
Zhruba po čtrnácti dnech zaznamenali studenti známky rozkladných procesů a později i jejich výsledky. "Chodili měřit teplotu a zjistili, že je uvnitř šedesát stupňů, i když okolní teplota je třeba 15 C. Zjišťovali také, jak rychle se jednotlivé složky kompostu rozpadají. Nejzajímavější byl závěr, ve kterém se zjišťoval počet půdních organismů a určovali jsme i jednotlivé druhy," popisuje Ichová.
Její studenti získali nejen nové znalosti v oboru biologie, ale seznámili se s problematikou třídění odpadu, která dosud v domácnostech není běžným jevem. "Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí musíme do roku 2010 snížit množství bioodpadu na skládkách oproti roku 95 o 25 %. A u nás lidé neumějí třídit ještě ani plasty nebo sklo, natož biologický odpad," vyzdvihuje Ichová význam projektu.
Zdroj:Českolipský deník
Sdílet článek na sociálních sítích