Údaje o ekonomice nakládání s komunálním odpadem nejsou v ČR systematicky sledovány.
Ekonomika odpadového hospodářství obcí
Údaje uváděné ze šetření, která provádí ČSÚ, jsou zkreslené a neodpovídají reálným nákladům a cenám v oblasti služeb v odpadovém hospodářství.
Systém EKO-KOM, který je provozován autorizovanou obalovou společností, spolupracuje s obcemi a dalšími subjekty působícími v odpadovém hospodářství na zajištění cílů recyklace a využití obalových odpadů. V současné době tento systém shromažďuje podrobné údaje o odpadovém hospodářství z více než 4,6 tisíc obcí (9,6 mil. obyvatel). Kromě technických podmínek a organizačních opatření jsou sledovány od roku 1999 také ekonomické ukazatele. Výstupy z těchto údajů byly použity pro charakteristiku odpadového hospodářství obcí.
Pro potřeby statistického zpracování dat bylo použito 2347 dotazníků, které reprezentovaly zhruba 6,351 mil. obyvatel ČR.
Celkové náklady na odpadové hospodářství obce
Celkové náklady obcí na tříděný sběr se velmi liší. Údaje z obcí jsou také často zkresleny neznalostí položek, které jsou do systému zahrnovány. Do celkových nákladů při hodnocení byly zahrnuty tyto položky: směsný KO, tříděný sběr, objemný odpad, nebezpečné odpady, sběrné dvory, propagace, koše, černé skládky, ostatní (např. biologický odpad apod.).
Největší podíl nákladů tvoří náklady na odstraňování směsných komunálních odpadů (téměř 65 %). Ve srovnání s rokem 2002 došlo ke zvýšení podílu nákladů za směsný odpad, a to z důvodu zvýšené poptávky po těchto službách, vyvolané zejména paušalizací plateb od občanů formou poplatků. Postupně se zvyšuje podíl na tříděný sběr odpadů (9,3 %) a sběrné dvory (6,9 %).
Nárůst absolutních nákladů v průběhu let 2001-2003 (přepočteno na 1 obyvatele) byl největší u směsných komunálních odpadů (z 210 Kč/obyv./rok v roce 2001 na 460 Kč/obyv./rok v roce 2003) a u tříděného sběru využitelných složek, kde je nárůst vyvolán zvýšenou poptávkou po službách na zajištění odvozu odpadů. Tento trend lze částečně přičítat vlivu zákona o obalech a činnosti autorizované obalové společnosti, která provozuje integrovaný systém založený na spolupráci s obcemi a ekonomicky je stimuluje ke zvyšování výtěžnosti a účinnosti tříděného sběru.
K nárůstu nákladů dochází také v oblasti sběrných dvorů, jejichž existence je svázána zejména se zákonnou povinností sběru nebezpečných odpadů. S rozvojem odpadového hospodářství lze očekávat další nárůst nákladů na provozování sběrných dvorů.
Celkové náklady na odpadové hospodářství v obcích se pohybují v jednotlivých velikostních skupinách v rozmezí 506-746 Kč/obyv./rok, průměr je 716,3 Kč/obyv./rok (údaj za rok 2003). Pro srovnání: v roce 2002 byly náklady nižší, a to v rozmezí 506-676 Kč/obyv./rok, což představuje meziroční nárůst o 26 %.
Nejvyšší náklady byly zjištěny v malých obcích do 500 obyvatel a ve velkých městech nad 100 000 obyvatel. Vyšší náklady v malých obcích jsou dány především horší obslužností svozové oblasti a velkými přejezdovými vzdálenostmi. U velkých měst je systém náročnější na organizaci. Do vzorku sledovaných obcí bylo zahrnuto také hl. m. Praha, které má vysoce organizovaný systém nakládání s komunálními odpady a směsné odpady jsou odstraňovány spalováním, což samo o sobě představuje nárůst oproti obcím, kde jsou odpady skládkovány.
Nakládání se směsným komunálním odpadem
Nejrozšířenějším způsobem odstraňování komunálních odpadů je skládkování. Ceny za skládkování se různí a pohybují se mezi 597-774 Kč/t, průměr 722 Kč/t (údaje za rok 2003).
Spalování odpadů je nákladnější variantou. Náklady se pohybují mezi 1017-1428 Kč/t, průměr 1140 Kč/t (ceny za rok 2003). Nutno poznamenat, že u všech stávajících spaloven nejsou v ceně promítnuty investice, jedná se hlavně o provozní náklady. Při srovnání nákladů na odstraňování směsného komunálního odpadu jsou náklady jednoznačně nejvyšší v krajích, kde se odpad spaluje (Praha, Jihomoravský, Liberecký), a to v průměru o 58 % než v krajích, kde se odpad převážně skládkuje.
Náklady na směsný komunální odpad jsou promítány do plateb občanů (místní poplatek, poplatek za komunální odpad). Ve 38 % sledovaných obcí náklady spojené se směsným KO plně hradí občan, v 51 % obcí obce přispívají v průměru 28 % z nákladů a v 11 % obcí obce plně hradí náklady za občany. Poslední jmenovaná skupina je tvořena z 98 % obcemi menšími do 5000 obyvatel.
Tříděný sběr využitelných odpadů
Obdobně jako u směsného komunálního odpadu došlo k nárůstu nákladů na tříděný sběr využitelných složek. Zřejmě byl způsoben investicemi do sběrových systémů a růstem výtěžnosti tříděného sběru od obyvatel, a tím tedy zvýšenou poptávkou po službách na zajištění svozu a recyklace vytříděných složek.
Náklady na tříděný sběr se v roce 2002 pohybovaly podle velikostí obcí v rozmezí 41,4-55,72 Kč/obyv./rok a v roce 2003 to již bylo 49,4-94,63 Kč/obyv./rok, přičemž nejvyšší náklady měla města nad 100 000 obyvatel a obce pod 500 obyvatel. Přehled nákladů a příjmů v oblasti tříděného sběru využitelných složek v období 2001-2003 ve sledovaném vzorku obcí ukazuje tab. 1.
Samozřejmě, že se náklady liší u jednotlivých materiálových komodit. Přímé údaje z obcí, které by popisovaly nákladovost tříděného sběru jednotlivých komodit, nejsou k dispozici. Údaje uvedené v tab. 2 jsou získány zejména z šetření u odpadářských firem a vlastními výpočty. Je nutné je brát jako orientační.
Jednoznačně nejnákladnější je sběr plastů. Je to způsobeno jeho nízkou objemovou hmotností, čímž vzrůstají především přepravní náklady při nakládce i transportu na další zařízení. Vysoká hodnota nákladů je způsobena také negativní cenou směsných plastů při zpracování. V případě sběru a nakládání s PET lahvemi (bez ostatních plastů) je sběr díky vysoké prodejní ceně PET na trhu druhotných surovin spíše výdělečný.
Výtěžnost tříděného sběru (v kg/obyv./rok) úzce souvisí s náklady na tuto činnost. Pro představu o kolísání nákladů a výtěžnosti je uveden graf, který znázorňuje výtěžnost a nákladovost tříděného sběru v jednotlivých krajích za rok 2003.
Pro srovnání byl proveden přepočet mezi výtěžností a náklady na tzv. měrné náklady, tj. náklady na 1 kg vytříděných surovin (tab. č. 2 s přepočtem).
Příjmové složky odpadového hospodářství v obecních rozpočtech
Hlavní příjmovou složkou je bezesporu poplatek od občanů za provozování systému nakládání s komunálními odpady. Platby se pohybovaly v roku 2003 v rozmezí 299-450 Kč/obyv./rok, průměr 352 Kč/ obyv./rok. Poplatky pro občany se zvyšují s velikostí obce, nejvyšší jsou v městech nad 50 000 obyvatel.
Součástí příjmů jsou také tržby za druhotné suroviny. Více než 70 % sledovaných obcí neví, zda jsou příjmy z prodeje druhotných surovin zohledňovány ve fakturaci svozových firem. Příjmy jsou vyšší s rostoucí velikostí měst a rovněž ve městech, které vlastní nebo spoluvlastní technické služby. Tržby za druhotné suroviny se pohybovaly v roce 2003 v rozmezí 11-78 Kč/ obyv./rok, průměr 32 Kč/obyv./rok. Nejvyšší příjmy byly ve skupině měst s 5-20 tis. obyvateli.
Dalším příjmem mohou být také platby od živnostníků, kteří využívají systém obce. Tyto příjmy se pohybovaly v roce 2003 v rozmezí 36-93 Kč/obyv./rok, průměr 47 Kč/obyv./rok. Obdobně jako u tržeb za druhotné suroviny byl příjem nejvyšší ve skupině měst s 5-20 tis. obyvateli.
Nedílnou součástí příjmů do obecních rozpočtů se staly také platby povinných osob s povinností zpětného odběru obalů. Jedná se o platby autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která provozuje integrovaný systém založený na spolupráci s obcemi. V průměru tato platba v roku 2003 činila 42 Kč/obyv./rok.
Celkové průměrné příjmy dosahují cca 446 Kč/obyv./rok , tj. 62 % průměrných nákladů na OH obce.
Zákon o odpadech umožňuje tři způsoby, jak může obec zpoplatnit občana za služby v odpadovém hospodářství. Jednoznačně nejrozšířenějším způsobem je místní poplatek, který byl v roku 2003 zaveden téměř v 80 % sledovaných obcí.
Sazba místního poplatku versus zákon o odpadech
Pro místní poplatek je v zákoně č.185/2001 Sb., o odpadech, stanovena maximální výše místního poplatku, která při sečtení obou sazeb činí 500 Kč/obyv./rok.
Reálné náklady v obcích ČR jsou však vyšší:
Rok 2002: 506-676 Kč/obyv./rok (průměr 568 Kč), po odečtení nákladů na černé skládky, osvětu a koše 533,2 Kč.
Rok 2003: 506-746 Kč/obyv./rok (průměr 716 Kč), po odečtení nákladů na černé skládky, osvětu a koše 683,5 Kč.
Od května 2003 došlo také ke zvýšení sazby DPH za služby v odpadovém hospodářství:
Zvýšení DPH o 14 % - nárůst o 71-104 Kč/obyv./rok.
Poplatek za skládkování od roku 2005 o 100 Kč/t - nárůst o přibližně 30 Kč/obyvatel.
Předpokládané reálné náklady v roku 2005 (bez růstu provozních nákladů) by mohly činit zhruba 607-880 Kč/obyv./rok. Z uvedených faktů je zřejmé, že je nutné revidovat stávající právní úpravu týkající se výše místních poplatků.
Rovněž negativně působí zvýšená sazba DPH, která je v evropských státech běžně zařazena do nižší (5%) sazby. Pouze jí narostou celkové náklady obcí bez efektu na odpadové hospodářství (efektivně působí např. navýšení skládkového poplatku - nutí původce hledat jiné alternativy nakládání s odpady).
AUTOR: RNDr. Martina Vrbová, PhD.,
Eko-kom, a. s.
Tab. 1 Náklady a příjmy obcí v oblasti tříděného sběru využitelných složek v Kč/obyvatel/rok
Náklady Náklady obcí Příjmy za prodej Platby Eko-komu
na tříděný sběr druh.surovin
2001 52,2 - -
2002 46,04 25,8 27,2
2003 66,70 32,72 41,98
* uveden průměr bez měst nad 100 000 obyvatel z důvodů nedostatečných údajů
** uveden průměr z přímých plateb obcím. Se započtením nákladů na projekty v obcích a krajích se zvýší na 43,85 Kč/obyv./rok
Tab. 2 Náklady na tříděný sběr jednotlivých komodit
Náklady na tříděný sběr Kč/t Platba EK (kč/t)
Papír 2100-2600 1100-2300
Plasty 6000-9000 5300-8200
Sklo 700-1500 650-1300
Tab. 2 Přepočet mezi výtěžností a náklady na tzv. měrné náklady, tj. náklady na 1 kg vytříděných surovin
Kraj Kč/kg Efektivita nákladů
Jihočeský 3,81 4,10
Jihomoravský 1,86 10,03
Karlovarský 3,96 3,05
Královéhradecký 2,67 7,87
Liberecký 2,75 6,52
Moravskoslezský 3,89 4,19
Olomoucký 3,73 4,37
Pardubický 1,90 11,64
Plzeňský 2,57 9,21
Praha 4,54 5,88
Středočeský 4,04 3,99
Ústecký 3,81 2,86
Vysočina 2,53 7,83
Zlínský 3,20 5,29
Systém EKO-KOM, který je provozován autorizovanou obalovou společností, spolupracuje s obcemi a dalšími subjekty působícími v odpadovém hospodářství na zajištění cílů recyklace a využití obalových odpadů. V současné době tento systém shromažďuje podrobné údaje o odpadovém hospodářství z více než 4,6 tisíc obcí (9,6 mil. obyvatel). Kromě technických podmínek a organizačních opatření jsou sledovány od roku 1999 také ekonomické ukazatele. Výstupy z těchto údajů byly použity pro charakteristiku odpadového hospodářství obcí.
Pro potřeby statistického zpracování dat bylo použito 2347 dotazníků, které reprezentovaly zhruba 6,351 mil. obyvatel ČR.
Celkové náklady na odpadové hospodářství obce
Celkové náklady obcí na tříděný sběr se velmi liší. Údaje z obcí jsou také často zkresleny neznalostí položek, které jsou do systému zahrnovány. Do celkových nákladů při hodnocení byly zahrnuty tyto položky: směsný KO, tříděný sběr, objemný odpad, nebezpečné odpady, sběrné dvory, propagace, koše, černé skládky, ostatní (např. biologický odpad apod.).
Největší podíl nákladů tvoří náklady na odstraňování směsných komunálních odpadů (téměř 65 %). Ve srovnání s rokem 2002 došlo ke zvýšení podílu nákladů za směsný odpad, a to z důvodu zvýšené poptávky po těchto službách, vyvolané zejména paušalizací plateb od občanů formou poplatků. Postupně se zvyšuje podíl na tříděný sběr odpadů (9,3 %) a sběrné dvory (6,9 %).
Nárůst absolutních nákladů v průběhu let 2001-2003 (přepočteno na 1 obyvatele) byl největší u směsných komunálních odpadů (z 210 Kč/obyv./rok v roce 2001 na 460 Kč/obyv./rok v roce 2003) a u tříděného sběru využitelných složek, kde je nárůst vyvolán zvýšenou poptávkou po službách na zajištění odvozu odpadů. Tento trend lze částečně přičítat vlivu zákona o obalech a činnosti autorizované obalové společnosti, která provozuje integrovaný systém založený na spolupráci s obcemi a ekonomicky je stimuluje ke zvyšování výtěžnosti a účinnosti tříděného sběru.
K nárůstu nákladů dochází také v oblasti sběrných dvorů, jejichž existence je svázána zejména se zákonnou povinností sběru nebezpečných odpadů. S rozvojem odpadového hospodářství lze očekávat další nárůst nákladů na provozování sběrných dvorů.
Celkové náklady na odpadové hospodářství v obcích se pohybují v jednotlivých velikostních skupinách v rozmezí 506-746 Kč/obyv./rok, průměr je 716,3 Kč/obyv./rok (údaj za rok 2003). Pro srovnání: v roce 2002 byly náklady nižší, a to v rozmezí 506-676 Kč/obyv./rok, což představuje meziroční nárůst o 26 %.
Nejvyšší náklady byly zjištěny v malých obcích do 500 obyvatel a ve velkých městech nad 100 000 obyvatel. Vyšší náklady v malých obcích jsou dány především horší obslužností svozové oblasti a velkými přejezdovými vzdálenostmi. U velkých měst je systém náročnější na organizaci. Do vzorku sledovaných obcí bylo zahrnuto také hl. m. Praha, které má vysoce organizovaný systém nakládání s komunálními odpady a směsné odpady jsou odstraňovány spalováním, což samo o sobě představuje nárůst oproti obcím, kde jsou odpady skládkovány.
Nakládání se směsným komunálním odpadem
Nejrozšířenějším způsobem odstraňování komunálních odpadů je skládkování. Ceny za skládkování se různí a pohybují se mezi 597-774 Kč/t, průměr 722 Kč/t (údaje za rok 2003).
Spalování odpadů je nákladnější variantou. Náklady se pohybují mezi 1017-1428 Kč/t, průměr 1140 Kč/t (ceny za rok 2003). Nutno poznamenat, že u všech stávajících spaloven nejsou v ceně promítnuty investice, jedná se hlavně o provozní náklady. Při srovnání nákladů na odstraňování směsného komunálního odpadu jsou náklady jednoznačně nejvyšší v krajích, kde se odpad spaluje (Praha, Jihomoravský, Liberecký), a to v průměru o 58 % než v krajích, kde se odpad převážně skládkuje.
Náklady na směsný komunální odpad jsou promítány do plateb občanů (místní poplatek, poplatek za komunální odpad). Ve 38 % sledovaných obcí náklady spojené se směsným KO plně hradí občan, v 51 % obcí obce přispívají v průměru 28 % z nákladů a v 11 % obcí obce plně hradí náklady za občany. Poslední jmenovaná skupina je tvořena z 98 % obcemi menšími do 5000 obyvatel.
Tříděný sběr využitelných odpadů
Obdobně jako u směsného komunálního odpadu došlo k nárůstu nákladů na tříděný sběr využitelných složek. Zřejmě byl způsoben investicemi do sběrových systémů a růstem výtěžnosti tříděného sběru od obyvatel, a tím tedy zvýšenou poptávkou po službách na zajištění svozu a recyklace vytříděných složek.
Náklady na tříděný sběr se v roce 2002 pohybovaly podle velikostí obcí v rozmezí 41,4-55,72 Kč/obyv./rok a v roce 2003 to již bylo 49,4-94,63 Kč/obyv./rok, přičemž nejvyšší náklady měla města nad 100 000 obyvatel a obce pod 500 obyvatel. Přehled nákladů a příjmů v oblasti tříděného sběru využitelných složek v období 2001-2003 ve sledovaném vzorku obcí ukazuje tab. 1.
Samozřejmě, že se náklady liší u jednotlivých materiálových komodit. Přímé údaje z obcí, které by popisovaly nákladovost tříděného sběru jednotlivých komodit, nejsou k dispozici. Údaje uvedené v tab. 2 jsou získány zejména z šetření u odpadářských firem a vlastními výpočty. Je nutné je brát jako orientační.
Jednoznačně nejnákladnější je sběr plastů. Je to způsobeno jeho nízkou objemovou hmotností, čímž vzrůstají především přepravní náklady při nakládce i transportu na další zařízení. Vysoká hodnota nákladů je způsobena také negativní cenou směsných plastů při zpracování. V případě sběru a nakládání s PET lahvemi (bez ostatních plastů) je sběr díky vysoké prodejní ceně PET na trhu druhotných surovin spíše výdělečný.
Výtěžnost tříděného sběru (v kg/obyv./rok) úzce souvisí s náklady na tuto činnost. Pro představu o kolísání nákladů a výtěžnosti je uveden graf, který znázorňuje výtěžnost a nákladovost tříděného sběru v jednotlivých krajích za rok 2003.
Pro srovnání byl proveden přepočet mezi výtěžností a náklady na tzv. měrné náklady, tj. náklady na 1 kg vytříděných surovin (tab. č. 2 s přepočtem).
Příjmové složky odpadového hospodářství v obecních rozpočtech
Hlavní příjmovou složkou je bezesporu poplatek od občanů za provozování systému nakládání s komunálními odpady. Platby se pohybovaly v roku 2003 v rozmezí 299-450 Kč/obyv./rok, průměr 352 Kč/ obyv./rok. Poplatky pro občany se zvyšují s velikostí obce, nejvyšší jsou v městech nad 50 000 obyvatel.
Součástí příjmů jsou také tržby za druhotné suroviny. Více než 70 % sledovaných obcí neví, zda jsou příjmy z prodeje druhotných surovin zohledňovány ve fakturaci svozových firem. Příjmy jsou vyšší s rostoucí velikostí měst a rovněž ve městech, které vlastní nebo spoluvlastní technické služby. Tržby za druhotné suroviny se pohybovaly v roce 2003 v rozmezí 11-78 Kč/ obyv./rok, průměr 32 Kč/obyv./rok. Nejvyšší příjmy byly ve skupině měst s 5-20 tis. obyvateli.
Dalším příjmem mohou být také platby od živnostníků, kteří využívají systém obce. Tyto příjmy se pohybovaly v roce 2003 v rozmezí 36-93 Kč/obyv./rok, průměr 47 Kč/obyv./rok. Obdobně jako u tržeb za druhotné suroviny byl příjem nejvyšší ve skupině měst s 5-20 tis. obyvateli.
Nedílnou součástí příjmů do obecních rozpočtů se staly také platby povinných osob s povinností zpětného odběru obalů. Jedná se o platby autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která provozuje integrovaný systém založený na spolupráci s obcemi. V průměru tato platba v roku 2003 činila 42 Kč/obyv./rok.
Celkové průměrné příjmy dosahují cca 446 Kč/obyv./rok , tj. 62 % průměrných nákladů na OH obce.
Zákon o odpadech umožňuje tři způsoby, jak může obec zpoplatnit občana za služby v odpadovém hospodářství. Jednoznačně nejrozšířenějším způsobem je místní poplatek, který byl v roku 2003 zaveden téměř v 80 % sledovaných obcí.
Sazba místního poplatku versus zákon o odpadech
Pro místní poplatek je v zákoně č.185/2001 Sb., o odpadech, stanovena maximální výše místního poplatku, která při sečtení obou sazeb činí 500 Kč/obyv./rok.
Reálné náklady v obcích ČR jsou však vyšší:
Rok 2002: 506-676 Kč/obyv./rok (průměr 568 Kč), po odečtení nákladů na černé skládky, osvětu a koše 533,2 Kč.
Rok 2003: 506-746 Kč/obyv./rok (průměr 716 Kč), po odečtení nákladů na černé skládky, osvětu a koše 683,5 Kč.
Od května 2003 došlo také ke zvýšení sazby DPH za služby v odpadovém hospodářství:
Zvýšení DPH o 14 % - nárůst o 71-104 Kč/obyv./rok.
Poplatek za skládkování od roku 2005 o 100 Kč/t - nárůst o přibližně 30 Kč/obyvatel.
Předpokládané reálné náklady v roku 2005 (bez růstu provozních nákladů) by mohly činit zhruba 607-880 Kč/obyv./rok. Z uvedených faktů je zřejmé, že je nutné revidovat stávající právní úpravu týkající se výše místních poplatků.
Rovněž negativně působí zvýšená sazba DPH, která je v evropských státech běžně zařazena do nižší (5%) sazby. Pouze jí narostou celkové náklady obcí bez efektu na odpadové hospodářství (efektivně působí např. navýšení skládkového poplatku - nutí původce hledat jiné alternativy nakládání s odpady).
AUTOR: RNDr. Martina Vrbová, PhD.,
Eko-kom, a. s.
Tab. 1 Náklady a příjmy obcí v oblasti tříděného sběru využitelných složek v Kč/obyvatel/rok
Náklady Náklady obcí Příjmy za prodej Platby Eko-komu
na tříděný sběr druh.surovin
2001 52,2 - -
2002 46,04 25,8 27,2
2003 66,70 32,72 41,98
* uveden průměr bez měst nad 100 000 obyvatel z důvodů nedostatečných údajů
** uveden průměr z přímých plateb obcím. Se započtením nákladů na projekty v obcích a krajích se zvýší na 43,85 Kč/obyv./rok
Tab. 2 Náklady na tříděný sběr jednotlivých komodit
Náklady na tříděný sběr Kč/t Platba EK (kč/t)
Papír 2100-2600 1100-2300
Plasty 6000-9000 5300-8200
Sklo 700-1500 650-1300
Tab. 2 Přepočet mezi výtěžností a náklady na tzv. měrné náklady, tj. náklady na 1 kg vytříděných surovin
Kraj Kč/kg Efektivita nákladů
Jihočeský 3,81 4,10
Jihomoravský 1,86 10,03
Karlovarský 3,96 3,05
Královéhradecký 2,67 7,87
Liberecký 2,75 6,52
Moravskoslezský 3,89 4,19
Olomoucký 3,73 4,37
Pardubický 1,90 11,64
Plzeňský 2,57 9,21
Praha 4,54 5,88
Středočeský 4,04 3,99
Ústecký 3,81 2,86
Vysočina 2,53 7,83
Zlínský 3,20 5,29
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
