Na splavnění Vltavy zatím chybějí peníze
Po třicetikilometrovém jihočeském úseku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a vodní
nádrží Kořensko na soutoku s Lužnicí propluje za sezónu na sto tisíc turistů.
Jezdí kromě toho i na kole, navštěvují okolní zámky, utrácejí.
Pro kraj, budující svou rozvojovou strategii na cestovním ruchu, by to bylo
požehnání. Jenomže zatím je to jen sen. Po Vltavě sice lodě jezdí, ale jen od
přehrady k přehradě. Právě možnost plout přes vodní stupně na řece chybí.
Překonat tento problém znamená investovat miliardu, možná i víc.
Po třicetikilometrovém jihočeském úseku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a vodní nádrží Kořensko na soutoku s Lužnicí propluje za sezónu na sto tisíc turistů. Jezdí kromě toho i na kole, navštěvují okolní zámky, utrácejí.
Pro kraj, budující svou rozvojovou strategii na cestovním ruchu, by to bylo požehnání. Jenomže zatím je to jen sen. Po Vltavě sice lodě jezdí, ale jen od přehrady k přehradě. Právě možnost plout přes vodní stupně na řece chybí. Překonat tento problém znamená investovat miliardu, možná i víc.
Vodní cesta na Vltavě je definovaná zákonem
Přesto jihočeský hejtman Jan Zahradník nezapochybuje ani na okamžik - Vltava jako vodní cesta je definovaná zákonem a ten je třeba naplnit. Podobný názor má i sousední Středočeský kraj. Oba regiony, jimiž Vltava protéká, mají jasno - protažení řeky by přitáhlo další turisty a prodloužilo jejich pobyt. To by zvýšilo i tržby z cestovního ruchu a podpořilo rozvoj obcí a měst v okolí přístavů.
"S loděmi po Vltavě by přišlo ekonomické oživení. Mám ale vážné pochybnosti o tom, zda se ve státním rozpočtu najdou peníze," říká Miroslav Šefara, ředitel státní firmy Ředitelství vodních cest. Pokud se politici shodnou na výstavbě dvou jezů na dolním Labi, skončí většina prostředků na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí.
"Pokud stavbu jezů nyní zahájíme, přijde nás na téměř sedm miliard korun," řekl náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Kde hledat další miliardu na splavnění Vltavy netuší. Z českých vodních cest jde přitom o jeden z levných projektů - nemá ale prioritu. Jak vyplývá z webových stránek Ředitelství vodních cest, je v současné době technicky vyřešeno dokončení plavebních zařízení na vodních dílech Slapy, Kamýk a Orlík. Tím by vznikla souvislá vodní cesta od Mělníka přes Prahu až do Týna nad Vltavou s šancí pokračovat až do Českých Budějovic. Od Slap proti proudu se bude přitom jednat v souladu se zákonem o rekreační vodní cestu místního významu pro lodě o nosnosti tři sta tun. Technické řešení přitom vychází z již rozestavěných staveb, přičemž snahou bylo původní řešení z dob socialismu zefektivnit a snížit tak provozní náklady.
Podle jihočeského radního Robina Schinka je proto třeba hledat všechny možnosti, včetně získání peněz z fondů Evropské unie.
Rekreační plavba zažívá v Evropě rozvoj
"Miliarda korun - to je pár kilometrů dálnice. Pro nás ale nabídka dalšího druhu dopravy a oživení části území, zapadlého v zapomnění," brání projekt Schinko. Zhruba polovina nákladů připadá na jižní, druhá na střední Čechy. Jde vesměs o technická opatření k překonání přehrad a prohloubení koryta řeky. Ministerstvo dopravy se sice splavnění nebrání, ale mezi svými prioritami tento záměr zařazen nemá.
"Ten projekt má reálný základ. Nezatracoval bych ho už proto, že rekreační plavba zažívá v Evropě rozvoj. Navíc technické překážky jsou překonatelné," říká ředitel společnosti Vodní cesty Jan Kareis.
V Evropě je na patnáct tisíc tras a vodní turistice se podle studie společnosti Econsult věnuje skoro milión lidí. Přilákat alespoň část z nich do Čech pokládá Šefara za logickou snahu sáhnout si na peníze, které zatím utíkají jinam.
Před časem zpracovaná studie podle německé metodiky pro úsek Vltavy na území středních Čech uvádí, že náklady ve výši 670 miliónů korun by se vrátily při tříprocentní diskontní sazbě za přibližně 10,6 roku. Při pětiprocentní sazbě za 12,8 a při sedmiprocentní za 16,7 roku. Mělo by tedy jít o rentabilní projekt s řadou vedlejších efektů, jako jsou nová pracovní místa pro obce ležící na řece. Marketinková studie přitom ukazuje, že jde o investici se silnou daňovou výtěžností.
"Když Němci propojovali Dunaj s Mohanem, chtěli oživit celou oblast. U Vltavy by to bylo podobné. Lodní doprava je ale jen alternativou k železnici, autům nebo autobusům," říká Dušan Sahula, šéf Pražské paroplavební společnosti, která letos přivezla jen do zoologické zahrady v hlavním městě třináct tisíc návštěvníků. Další tisíce s ní pak cestovaly na Slapy.
Přání investorů překračují možnosti rozpočtu
Česko má doposud na tři sta kilometrů vodních cest, se světem jsou spojeny Labem v Hřensku. O dalších osmdesát kilometrů nových usilují samosprávy, různé spolky a státní úřady. Na většině dopravních staveb se výrazně podílí Státní fond dopravní infrastruktury. Podle jeho ředitele Pavla Švagra ale přání investorů výrazně převyšují možnosti.
Například Ředitelství silnic a dálnic chtělo na příští rok čtyřicet miliard a Správa železniční dopravní cesty dvacet tři miliard korun. Podle návrhu rozpočtu se však budou dálnice a silnice muset v příštím roce spokojit celkově s 27,3 miliardy korun, dráha s 14,9 miliardy a vod ní cesty s pouhými devíti sty milióny korun. Také Švagr předpovídá, že v případě vyřešení sporů o zlepšení podmínek na dolním Labi by finance nejspíš proudily do stavby dvou jezů v severních Čechách.
"Nebalíme to, stejně jako střední Čechy. Pracujeme, i když časové horizonty dané nejsou. Nás ale zajímají hlavně rozvoj okolí řeky, cyklistické stezky, pěší trasy. Investorem splavnění je stát. Bez pořádných projektů z unie nepřijde ani cent," zdůrazňuje Schinko.
Ekolog Vladimír Molek ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla je při hodnocení projektu zatím zdrženlivý, protože ještě neexistuje konkrétní projekt. "Jistá rizika ale existují při hloubení dna řeky či v případě unikátních biotopů," připomíná Molek další možná úskalí.
Pro kraj, budující svou rozvojovou strategii na cestovním ruchu, by to bylo požehnání. Jenomže zatím je to jen sen. Po Vltavě sice lodě jezdí, ale jen od přehrady k přehradě. Právě možnost plout přes vodní stupně na řece chybí. Překonat tento problém znamená investovat miliardu, možná i víc.
Vodní cesta na Vltavě je definovaná zákonem
Přesto jihočeský hejtman Jan Zahradník nezapochybuje ani na okamžik - Vltava jako vodní cesta je definovaná zákonem a ten je třeba naplnit. Podobný názor má i sousední Středočeský kraj. Oba regiony, jimiž Vltava protéká, mají jasno - protažení řeky by přitáhlo další turisty a prodloužilo jejich pobyt. To by zvýšilo i tržby z cestovního ruchu a podpořilo rozvoj obcí a měst v okolí přístavů.
"S loděmi po Vltavě by přišlo ekonomické oživení. Mám ale vážné pochybnosti o tom, zda se ve státním rozpočtu najdou peníze," říká Miroslav Šefara, ředitel státní firmy Ředitelství vodních cest. Pokud se politici shodnou na výstavbě dvou jezů na dolním Labi, skončí většina prostředků na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí.
"Pokud stavbu jezů nyní zahájíme, přijde nás na téměř sedm miliard korun," řekl náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Kde hledat další miliardu na splavnění Vltavy netuší. Z českých vodních cest jde přitom o jeden z levných projektů - nemá ale prioritu. Jak vyplývá z webových stránek Ředitelství vodních cest, je v současné době technicky vyřešeno dokončení plavebních zařízení na vodních dílech Slapy, Kamýk a Orlík. Tím by vznikla souvislá vodní cesta od Mělníka přes Prahu až do Týna nad Vltavou s šancí pokračovat až do Českých Budějovic. Od Slap proti proudu se bude přitom jednat v souladu se zákonem o rekreační vodní cestu místního významu pro lodě o nosnosti tři sta tun. Technické řešení přitom vychází z již rozestavěných staveb, přičemž snahou bylo původní řešení z dob socialismu zefektivnit a snížit tak provozní náklady.
Podle jihočeského radního Robina Schinka je proto třeba hledat všechny možnosti, včetně získání peněz z fondů Evropské unie.
Rekreační plavba zažívá v Evropě rozvoj
"Miliarda korun - to je pár kilometrů dálnice. Pro nás ale nabídka dalšího druhu dopravy a oživení části území, zapadlého v zapomnění," brání projekt Schinko. Zhruba polovina nákladů připadá na jižní, druhá na střední Čechy. Jde vesměs o technická opatření k překonání přehrad a prohloubení koryta řeky. Ministerstvo dopravy se sice splavnění nebrání, ale mezi svými prioritami tento záměr zařazen nemá.
"Ten projekt má reálný základ. Nezatracoval bych ho už proto, že rekreační plavba zažívá v Evropě rozvoj. Navíc technické překážky jsou překonatelné," říká ředitel společnosti Vodní cesty Jan Kareis.
V Evropě je na patnáct tisíc tras a vodní turistice se podle studie společnosti Econsult věnuje skoro milión lidí. Přilákat alespoň část z nich do Čech pokládá Šefara za logickou snahu sáhnout si na peníze, které zatím utíkají jinam.
Před časem zpracovaná studie podle německé metodiky pro úsek Vltavy na území středních Čech uvádí, že náklady ve výši 670 miliónů korun by se vrátily při tříprocentní diskontní sazbě za přibližně 10,6 roku. Při pětiprocentní sazbě za 12,8 a při sedmiprocentní za 16,7 roku. Mělo by tedy jít o rentabilní projekt s řadou vedlejších efektů, jako jsou nová pracovní místa pro obce ležící na řece. Marketinková studie přitom ukazuje, že jde o investici se silnou daňovou výtěžností.
"Když Němci propojovali Dunaj s Mohanem, chtěli oživit celou oblast. U Vltavy by to bylo podobné. Lodní doprava je ale jen alternativou k železnici, autům nebo autobusům," říká Dušan Sahula, šéf Pražské paroplavební společnosti, která letos přivezla jen do zoologické zahrady v hlavním městě třináct tisíc návštěvníků. Další tisíce s ní pak cestovaly na Slapy.
Přání investorů překračují možnosti rozpočtu
Česko má doposud na tři sta kilometrů vodních cest, se světem jsou spojeny Labem v Hřensku. O dalších osmdesát kilometrů nových usilují samosprávy, různé spolky a státní úřady. Na většině dopravních staveb se výrazně podílí Státní fond dopravní infrastruktury. Podle jeho ředitele Pavla Švagra ale přání investorů výrazně převyšují možnosti.
Například Ředitelství silnic a dálnic chtělo na příští rok čtyřicet miliard a Správa železniční dopravní cesty dvacet tři miliard korun. Podle návrhu rozpočtu se však budou dálnice a silnice muset v příštím roce spokojit celkově s 27,3 miliardy korun, dráha s 14,9 miliardy a vod ní cesty s pouhými devíti sty milióny korun. Také Švagr předpovídá, že v případě vyřešení sporů o zlepšení podmínek na dolním Labi by finance nejspíš proudily do stavby dvou jezů v severních Čechách.
"Nebalíme to, stejně jako střední Čechy. Pracujeme, i když časové horizonty dané nejsou. Nás ale zajímají hlavně rozvoj okolí řeky, cyklistické stezky, pěší trasy. Investorem splavnění je stát. Bez pořádných projektů z unie nepřijde ani cent," zdůrazňuje Schinko.
Ekolog Vladimír Molek ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla je při hodnocení projektu zatím zdrženlivý, protože ještě neexistuje konkrétní projekt. "Jistá rizika ale existují při hloubení dna řeky či v případě unikátních biotopů," připomíná Molek další možná úskalí.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
