Slovenští vodohospodáři odmítají vést ropovod přes Žitný ostrov
Ropovod Družba má být do roku 2006 prodloužen ze Slovnaftu u Bratislavy až do
rakouské rafinérie OMV u Schwechatu nedaleko Vídně.
Avšak proti ropovodu se začaly zvedat hlasy. Zejména vodohospodáři se bouří,
protože jeho trasa má vést přes chráněnou oblast Žitného ostrova, a to je pro ně
nepřípustné.
Dobře si totiž pamatují rok 1971, kdy po havárii ve Slovnaftu byly trvale
poškozeny některé vodní zdroje v okolí Bratislavy. "Případná havárie na tomto
ropovodu by měla nedozírné důsledky, navíc v tak rovinatém terénu, jako je Žitný
ostrov," píše se v prohlášení Slovenského vodohospodářského podniku. Slovenská
firma Transpetrol, která má slovenskou část ropovodu stavět, proto uvažuje o
jeho obalení ocelovým, nikoliv betonovým pláštěm, aby se podobným nehodám
předešlo.
Podle Dušana Čerešňáka ze slovenského ministerstva životního prostředí by bylo
nejjednodušší, kdyby investor ustoupil od původního záměru a trasu ropovodu
nevedl přes Žitný ostrov. V opačném případě musí být splněny přísné technické
podmínky, aby ropovod neohrozil životní prostředí.
"Už během posuzování vlivu stavby na životní prostředí společnost Transpetrol
pečlivě vyslechla a zapracovala do projektu připomínky všech zúčastněných stran,
kterých se projekt přímo dotýká", uvedl v deníku SME generální ředitel
Transpetrolu Štefan Czucz.
Ropovod Družba má být do roku 2006 prodloužen ze Slovnaftu u Bratislavy až do rakouské rafinérie OMV u Schwechatu nedaleko Vídně.
Avšak proti ropovodu se začaly zvedat hlasy. Zejména vodohospodáři se bouří, protože jeho trasa má vést přes chráněnou oblast Žitného ostrova, a to je pro ně nepřípustné.
Dobře si totiž pamatují rok 1971, kdy po havárii ve Slovnaftu byly trvale poškozeny některé vodní zdroje v okolí Bratislavy. "Případná havárie na tomto ropovodu by měla nedozírné důsledky, navíc v tak rovinatém terénu, jako je Žitný ostrov," píše se v prohlášení Slovenského vodohospodářského podniku. Slovenská firma Transpetrol, která má slovenskou část ropovodu stavět, proto uvažuje o jeho obalení ocelovým, nikoliv betonovým pláštěm, aby se podobným nehodám předešlo.
Podle Dušana Čerešňáka ze slovenského ministerstva životního prostředí by bylo nejjednodušší, kdyby investor ustoupil od původního záměru a trasu ropovodu nevedl přes Žitný ostrov. V opačném případě musí být splněny přísné technické podmínky, aby ropovod neohrozil životní prostředí.
"Už během posuzování vlivu stavby na životní prostředí společnost Transpetrol pečlivě vyslechla a zapracovala do projektu připomínky všech zúčastněných stran, kterých se projekt přímo dotýká", uvedl v deníku SME generální ředitel Transpetrolu Štefan Czucz.
Avšak proti ropovodu se začaly zvedat hlasy. Zejména vodohospodáři se bouří, protože jeho trasa má vést přes chráněnou oblast Žitného ostrova, a to je pro ně nepřípustné.
Dobře si totiž pamatují rok 1971, kdy po havárii ve Slovnaftu byly trvale poškozeny některé vodní zdroje v okolí Bratislavy. "Případná havárie na tomto ropovodu by měla nedozírné důsledky, navíc v tak rovinatém terénu, jako je Žitný ostrov," píše se v prohlášení Slovenského vodohospodářského podniku. Slovenská firma Transpetrol, která má slovenskou část ropovodu stavět, proto uvažuje o jeho obalení ocelovým, nikoliv betonovým pláštěm, aby se podobným nehodám předešlo.
Podle Dušana Čerešňáka ze slovenského ministerstva životního prostředí by bylo nejjednodušší, kdyby investor ustoupil od původního záměru a trasu ropovodu nevedl přes Žitný ostrov. V opačném případě musí být splněny přísné technické podmínky, aby ropovod neohrozil životní prostředí.
"Už během posuzování vlivu stavby na životní prostředí společnost Transpetrol pečlivě vyslechla a zapracovala do projektu připomínky všech zúčastněných stran, kterých se projekt přímo dotýká", uvedl v deníku SME generální ředitel Transpetrolu Štefan Czucz.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích