Krátce - různé

Liberec - Celkem pětačtyřicet učitelů z celého Libereckého kraje se od čtvrtka do neděle vzdělávalo v ekologické výchově na Poprázdninové dílně ekologických výukových programů v Sedmihorkách u Turnova.
V pracovních dílnách, které byly vedeny členy neziskových organizací z Libereckého kraje, zaměstnanci Krajského úřadu Libereckého kraje a pedagogy z Technické univerzity Liberec, byly prezentovány ekologické výukové programy, které jsou v současné době nabízeny na území Libereckého kraje. Byly rovněž představeny některé projekty, pomůcky, metodické materiály a bylo možné se seznámit se základními principy při získávání finančních prostředků na školní projekty.
"Cílem akce, kterou připravil náš resort společně s městem Liberec, bylo nabídnout inspiraci pro začlenění ekologické výchovy do pedagogické práce. Jsem potěšen dobrým hodnocením pedagogů," řekl krajský radní za životní prostředí a zemědělství Radim Zika.

RUSKÁ VLÁDA SCHVÁLILA KJÓTSKÝ PROTOKOL O OMEZOVÁNÍ EMISÍ
Ruská vláda schválila globální Kjótský protokol o omezování škodlivých emisí. Zároveň požádala parlament o jeho ratifikaci. Očekává se, že hlasování poslanců bude bezproblémové, protože dominantní postavení v parlamentu má prokremelská strana Jednotné Rusko. Osud kjótského protokolu podle expertů závisel na Rusku poté, co ho odmítly ratifikovat Spojené státy jako další velký producent škodlivých emisí. Prezident Vladimir Putin v květnu přislíbil urychlit schválení protokolu za předpokladu, že Evropská unie podpoří snahu Ruska o vstup do Světové obchodní organizace (WTO). EU dlouho na Rusko naléhala, aby ujednání z Kjóta ratifikovalo. Dokument totiž nevstoupí v platnost, dokud jej neratifikuje alespoň 55 rozvinutých zemí, které se z nejméně 55 procent podílejí na světových emisích škodlivých skleníkových plynů.

Před pěti lety zahájilo Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody Vlašim cílenou ekologickou výchovu pro školy na Podblanicku. Program je zaměřen na děti a mládež, které žijí v okrese Benešov.
"Účinná výchova a vzdělávání jsou nezbytné pro zachování zdravého životního prostředí a přírodního bohatství pro následující generace,"uvádí Jan Urban z Českého svazu ochránců přírody. Ekologické výukové programy jsou vytvořeny pro mateřské až střední školy. Vzdělávají se také pedagogové škol všech stupňů, úředníci státní správy a samosprávy, pracovníci firem, jejichž aktivity ovlivňují životní prostředí. Akce se je určena i pro širokou veřejnost. "Největší zájem o výukové programy měly první stupně základních škol,"podotýká Urban. Pro předškolní děti v mateřských školách jsou programy zaměřeny na emotivní vnímání přírody, jednoduché hry, básničky a písničky s přírodovědnou tématikou, tradice vánočních a velikonočních svátků. Starší děti a školní mládež z obou stupňů základních škol se seznamují s praktickými dovednostmi v ochraně přírody, prohlubují si přírodovědné znalosti či ekologické návyky. Hledají také různé příčinné souvislosti v přírodě i lidské společnosti. Nabídka programů, které vlašimské ekocentrum pořádá, je žádaná i středními školami a odbornými učilišti.

Libočany, Žatec - Dvě vodní elektrárny mají vzniknout na horním a spodním jezu Ohře, v úseku od Libočan po Žatec. Svůj záměr včera potvrdila odborná firma Hydroka.
"Ta úplně první úvodní fáze, ve které se vyjadřovaly dotčené úřady a instituce, je za námi. Teď jsme ve fázi přípravy projektové dokumentace," potvrdil Radek Kašpar z Hydroky.
Elektrárny přitom nesmí ohrozit život spojený s Ohří. Současné technologie už ale umožňují i nadále pohyb ryb po a proti toku, například rybími přechody vybudovanými v tělese jezu či tzv. bypassy, kdy se vytvoří "obchvat" jezu.
Vodní elektrárny budou dodávat elektřinu do žatecké sítě. Je to jedna z forem ekologické výroby energie, navíc ve srovnání s ostatními levná. Další jsou větrné elektrárny, obvyklé třeba v Rakousku, na severu Čech však řadou odborníků na životní prostředí odmítané. V současnosti se vodní elektrárny v České republice podílejí na dodávce necelých 4% celkové spotřeby elektřiny.

Mostecko - Proti klíněnce, tedy škůdci napadajícímu především jírovce, bojují Lesy města Mostu už dlouho, minimálně čtyři roky. Hojně se vyskytuje například v Mostě v Žižkově ulici na Zahražanech nebo ve Stalingradské čtvrti.
"Proti klíněnce je velice těžké se bránit. Nejdůležitější je opadané listí pečlivě shrabat, což se bohužel většinou neděje, a poté zlikvidovat. Jsou dvě možnosti, první, z ekologického hlediska méně šťastná, je spalování listí. Ta druhá je řádné provápnění, aby klíněnka nezůstala v listovce. Když se tento škůdce přemnoží, oslabuje orgány stromů. Klíněnka je schopna poškozovat nejen jírovce, ale také například javory a další, většinou parkové dřeviny," říká ředitel příspěvkové organizace Správy městských lesů Most Erich Ulbert.
S klíněnkou si dobře poradí takzvané motorové rosiče, které stříkají až do výše korun stromů.
"Situace je stále stejná. Tento špatný stav zřejmě souvisí s globálním oteplováním. Klíněnka se k nám rozšířila z jihu a v posledních letech se zde zabydlela," říká Vladimír Šoral z litvínovské Lesní správy Lesů České republiky

Plzeňsko - Řada lidí, kteří využívají přehradu Hracholusky v Plzeňském kraji k rekreaci, nesouhlasí s provozem skútrů a malých motorových člunů na vodní nádrži. Už třetím rokem se marně snaží přesvědčit ministerstvo dopravy a životního prostředí, aby vydaly zákaz provozu těchto plavidel na přehradě. Jejich snahy zatím vyznívají naprázdno.
V roce 2002 vytvořili Josef Jiras, Václav Heis a Vladimír Kumpa (všichni z Plzně) petiční výbor. Připravili petici, pod níž se podepsaly už dvě tisícovky lidí. Usilují o to, aby byla změněna vládní vyhláška z roku 2002, která údajně brání ochraně životního prostředí v prostoru vodní nádrže Hracholusky. Chtějí, aby byla přehrada zařazena do kategorie vodních ploch, kde je zakázán provoz plavidel se spalovacími motory. Podpisová akce má pokračovat i v roce 2005.
Krajský radní pro oblast dopravy a životního prostředí Pavel Stelzer je skeptický. Ministerstvo prý sice zvažuje, že petiční požadavek zařadí do vyhlášky, což považuje za úspěch, ovšem ke striktnímu zákazu zřejmě nedojde.

Ždírnice - Členové občanského sdružení Pod Rovněmi, snažícího se omezit nešetrnou těžbu českých granátů, odhalili v podkrkonošské obci nezákonné dobývání nerostů.
Vlastník nedalekého pozemku přibližně rok odvážel ze sousední parcely pyroponosnou zeminu. Na své louce ji propíral a po vytěžení granátů vracel zpět. "O této činnosti jsme věděli dlouho. Upozornili jsme obecní úřad a ministerstvo životního prostředí. Situací se ale nikdo nezabýval," prohlásil zástupce sdružení Jaroslav Fingr. Přitom docházelo ke značné devastaci krajiny. Majitel pozemku odebíral svrchní zeminu až do hloubky čtyř metrů. Po jejím opětovném navážení zůstaly na povrchu spodní kamenité vrstvy. Teprve nyní se podařilo členům občanského sdružení přistihnout černého těžaře při činu.
"Shromáždili jsme na místě svědky a stihli jsme manipulaci s půdou nafotit. Věc jsme oznámili policii," popsal Fingr. Policisté už vyslechli podezřelého muže. Zda jde o trestný čin, bude záležet na vyčíslení způsobené škody.
Sdružení zároveň upozornilo na případ pracovníky odboru životního prostředí. Ti v současné době zjišťují, zda došlo k zásahu do zemědělského půdního fondu, případně k porušení zákona na ochranu přírody.

Ve snaze podpořit ekologický způsob vytápění přispívá nyní ZČE domácnostem, které odebírají elektřinu s označením Zelená energie, na pořízení akumulačních kamen částkou 3000 Kč. Může se jednat o zcela novou instalaci, ale také o výměnu dosud používaných akumulačních kamen při současném navýšení příkonu nejméně o 2 kW. Nabídka platí do konce letošního roku. Akumulační kamna se stala ekologicky nezávadnou, výhodnou a pohodlnou alternativou vytápění. Akumulační jádro kamen je ohříváno elektrickými topnými tělesy především v době nízkého tarifu. V tuto dobu je cena za kilowatthodinu zhruba čtvrtinová oproti normálnímu tarifu. Díky tomu se akumulační vytápění řadí mezi jeden z nejekonomičtějších způsobů zajištění tepelné pohody. Spojení ekologického způsobu vytápění se Zelenou energií není náhodné. Odběrem Zelené energie totiž zákazníci přímo přispívají k rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Zemi „těsně“ minul asteroid Toutatis
Toutatis, podlouhlý asteroid o délce 4,6 kilometru a šířce 2,4 kilometru byl v roce 1989 objeven francouzskými astronomy a nese jméno jednoho z keltských bohů. Naší planetu míjí zhruba každé čtyři roky, letos proletěl ve vzdálenosti 1 549 719 kilometrů, což je zhruba čtyřnásobek dráhy mezi Zemí a Měsícem. Tak blízko byl naposledy v roce 1353 a příště se tak stane až někdy kolem roku 2562.
Díky přiblížení a rozměru byl asteroid viditelný pouhým dalekohledem, ovšem pouze z jižní polokoule. Toutatis má nejen nezvyklý tvar připomínající bramboru, netypická je také jeho rotace. Obojí bylo nejspíš způsobeno srážkou s jiným vesmírným tělesem, což dokládá objev kráteru o průměru 700 metrů na povrchu asteroidu.
Astronomové ubezpečovali, že pravděpodobnost srážky se Zemí je nulová, pokud by se tak ale přece jen stalo, byl by následek dopadu takto velkého asteroidu podobný jako před 65 miliony let, kdy ze stejného důvodu vyhynuli dinosauři.