Chemické firmy mohou vydělat miliardy
S dohodnutým limitem 107 miliónů tun vyprodukovaného kysličníku uhličitého ročně
je Svaz chemického průmyslu spokojen. "Do tohoto limitu bychom se už měli
vejít," komentoval dohodu předseda svazového výboru pro životní prostředí
Vladimír Novotný. Podnikatelé doposud hovořili o možných ztrátách. Ministerstvo
životního prostředí totiž navrhovalo sto miliónů tun. Firmy společně s resortem
průmyslu požadovaly 117 miliónů tun. Podle Novotného by se tak již neměla snížit
konkurenceschopnost Česka vůči Evropě.
Svaz přitom odhadoval dodatečné náklady a ztráty ze snížení konkurenceschopnosti
českých chemických podniků během následujících tří let až na miliardu korun. A
to v případě schválení Národního alokačního plánu emisí kysličníku uhličitého v
jeho původní podobě.
S tím však nesouhlasí šéf oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík, jenž má Národní
alokační plán na Ministerstvu životního prostředí na starosti. Podle něj totiž
už původní plán s limitem sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně pokrýval
investiční rozvoj chemického průmyslu až do roku 2007. A zvýšení limitu už pro
podniky bude znamenat přebytek povolenek na produkci plynu, které budou moci
prodávat.
"Smyslem Kjótského protokolu v Evropě ale není umožňovat vydělávání na
povolenkách, nýbrž snížení emisí," uvedl Chmelík. Tržní cena povolenek není ale
dosud známa. Chmelík odhaduje, že by povolenka na jednu tunu mohla stát od pěti
do 12 eur.
Pokud se tedy očekávání růstu chemického průmyslu naplní a Česko nepřekročí v
produkci původních sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně, mohly by české
podniky na prodeji povolenek vydělat kolem 70 miliónů eur (přes dvě miliardy
korun). A o takto získané přebytečné povolenky by je už nikdo neobral. "Jednou
schválený plán by platil na celé tři roky a nikdo by už nemohla ubírat ani
přidávat povolenky," tvrdí Chmelík.
Novotný ze svazu si však nemyslí, že chemický průmysl bude takto na povolenkách
vydělávat. Podle něj přijatý kompromis by měl odpovídat očekávaným skokovým
růstům. "Plán obsahuje i korekční mechanismy. A počítá s rezervami pro navýšení
povolenek v případě pořízení nových zdrojů kysličníku, tedy s instalací nových
linek a nových provozů," sdělil Novotný. Podle něj byl původní limit
nedostatečný.
"Například rafinérie byly pod čtyřiceti procenty potřebných emisí," uvedl
Novotný. "S ohledem na očekávaný růst výroby by nám vznikla potřeba dokupovat
povolenky na volném trhu v řádech desítek miliónů korun," uvedl mluvčí
pardubické chemičky Synthesia Michal Kulhánek. Podnik měl dostat limit ve výši
1644 kilotun.
Ale i v samotném táboře chemiků byla řada firem, které proti postupu
ministerstva neměly žádné námitky. "Nás se to netýká, neboť naším jediným
zdrojem kysličníku uhličitého je kotelna, jež je navíc příliš malá, aby se do
žádosti o povolenky mohla zahrnout," uvedl ředitel kolínských Lučebních závodů
Miroslav Urban.
S dohodnutým limitem 107 miliónů tun vyprodukovaného kysličníku uhličitého ročně je Svaz chemického průmyslu spokojen. "Do tohoto limitu bychom se už měli vejít," komentoval dohodu předseda svazového výboru pro životní prostředí Vladimír Novotný. Podnikatelé doposud hovořili o možných ztrátách. Ministerstvo životního prostředí totiž navrhovalo sto miliónů tun. Firmy společně s resortem průmyslu požadovaly 117 miliónů tun. Podle Novotného by se tak již neměla snížit konkurenceschopnost Česka vůči Evropě.
Svaz přitom odhadoval dodatečné náklady a ztráty ze snížení konkurenceschopnosti českých chemických podniků během následujících tří let až na miliardu korun. A to v případě schválení Národního alokačního plánu emisí kysličníku uhličitého v jeho původní podobě.
S tím však nesouhlasí šéf oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík, jenž má Národní alokační plán na Ministerstvu životního prostředí na starosti. Podle něj totiž už původní plán s limitem sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně pokrýval investiční rozvoj chemického průmyslu až do roku 2007. A zvýšení limitu už pro podniky bude znamenat přebytek povolenek na produkci plynu, které budou moci prodávat.
"Smyslem Kjótského protokolu v Evropě ale není umožňovat vydělávání na povolenkách, nýbrž snížení emisí," uvedl Chmelík. Tržní cena povolenek není ale dosud známa. Chmelík odhaduje, že by povolenka na jednu tunu mohla stát od pěti do 12 eur.
Pokud se tedy očekávání růstu chemického průmyslu naplní a Česko nepřekročí v produkci původních sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně, mohly by české podniky na prodeji povolenek vydělat kolem 70 miliónů eur (přes dvě miliardy korun). A o takto získané přebytečné povolenky by je už nikdo neobral. "Jednou schválený plán by platil na celé tři roky a nikdo by už nemohla ubírat ani přidávat povolenky," tvrdí Chmelík.
Novotný ze svazu si však nemyslí, že chemický průmysl bude takto na povolenkách vydělávat. Podle něj přijatý kompromis by měl odpovídat očekávaným skokovým růstům. "Plán obsahuje i korekční mechanismy. A počítá s rezervami pro navýšení povolenek v případě pořízení nových zdrojů kysličníku, tedy s instalací nových linek a nových provozů," sdělil Novotný. Podle něj byl původní limit nedostatečný.
"Například rafinérie byly pod čtyřiceti procenty potřebných emisí," uvedl Novotný. "S ohledem na očekávaný růst výroby by nám vznikla potřeba dokupovat povolenky na volném trhu v řádech desítek miliónů korun," uvedl mluvčí pardubické chemičky Synthesia Michal Kulhánek. Podnik měl dostat limit ve výši 1644 kilotun.
Ale i v samotném táboře chemiků byla řada firem, které proti postupu ministerstva neměly žádné námitky. "Nás se to netýká, neboť naším jediným zdrojem kysličníku uhličitého je kotelna, jež je navíc příliš malá, aby se do žádosti o povolenky mohla zahrnout," uvedl ředitel kolínských Lučebních závodů Miroslav Urban.
Svaz přitom odhadoval dodatečné náklady a ztráty ze snížení konkurenceschopnosti českých chemických podniků během následujících tří let až na miliardu korun. A to v případě schválení Národního alokačního plánu emisí kysličníku uhličitého v jeho původní podobě.
S tím však nesouhlasí šéf oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík, jenž má Národní alokační plán na Ministerstvu životního prostředí na starosti. Podle něj totiž už původní plán s limitem sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně pokrýval investiční rozvoj chemického průmyslu až do roku 2007. A zvýšení limitu už pro podniky bude znamenat přebytek povolenek na produkci plynu, které budou moci prodávat.
"Smyslem Kjótského protokolu v Evropě ale není umožňovat vydělávání na povolenkách, nýbrž snížení emisí," uvedl Chmelík. Tržní cena povolenek není ale dosud známa. Chmelík odhaduje, že by povolenka na jednu tunu mohla stát od pěti do 12 eur.
Pokud se tedy očekávání růstu chemického průmyslu naplní a Česko nepřekročí v produkci původních sto miliónů tun kysličníku uhličitého ročně, mohly by české podniky na prodeji povolenek vydělat kolem 70 miliónů eur (přes dvě miliardy korun). A o takto získané přebytečné povolenky by je už nikdo neobral. "Jednou schválený plán by platil na celé tři roky a nikdo by už nemohla ubírat ani přidávat povolenky," tvrdí Chmelík.
Novotný ze svazu si však nemyslí, že chemický průmysl bude takto na povolenkách vydělávat. Podle něj přijatý kompromis by měl odpovídat očekávaným skokovým růstům. "Plán obsahuje i korekční mechanismy. A počítá s rezervami pro navýšení povolenek v případě pořízení nových zdrojů kysličníku, tedy s instalací nových linek a nových provozů," sdělil Novotný. Podle něj byl původní limit nedostatečný.
"Například rafinérie byly pod čtyřiceti procenty potřebných emisí," uvedl Novotný. "S ohledem na očekávaný růst výroby by nám vznikla potřeba dokupovat povolenky na volném trhu v řádech desítek miliónů korun," uvedl mluvčí pardubické chemičky Synthesia Michal Kulhánek. Podnik měl dostat limit ve výši 1644 kilotun.
Ale i v samotném táboře chemiků byla řada firem, které proti postupu ministerstva neměly žádné námitky. "Nás se to netýká, neboť naším jediným zdrojem kysličníku uhličitého je kotelna, jež je navíc příliš malá, aby se do žádosti o povolenky mohla zahrnout," uvedl ředitel kolínských Lučebních závodů Miroslav Urban.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích