Z pískovišť si děti mohou odnést různé nemoci

Toxoplasmózou nebo červy se mohou děti nakazit na nevhodných pískovištích. Rodiče by měli sledovat, na jakých místech si děti hrají. Provozovatelé hřišť musí zajistit, aby nebyl písek znečištěn.


Roupy, škrkavky nebo toxoplasmózu si mohou děti "přinést" z pískovišť, na něž mají volný přístup zvířata. "Případů škrkavky hygienici ročně zaznamenají kolem pěti set, toxoplasmózou se ročně nakazí několik tisíc lidí," říká hlavní hygienik Michael Vít.
Toxoplasmóza je infekční onemocnění postihující mnoho domácích a volně žijících zvířat, zejména kočkovitých šelem. Od zvířat se může nemoc přenést na člověka, například přes zamořenou půdu či přímým kontaktem. Nemoc se přenáší i z matky na plod. Toxoplasmóza probíhá někdy zcela bez příznaků, nebo se mohou objevit potíže připomínající vleklou lehčí virózu. Nemocný mívá teploty, cítí únavu. Nápadné může být zvětšení mízních uzlin. Závažné jsou případy onemocnění během těhotenství či u lidí se sníženou imunitou.

Písek nesmí být znečištěn
Rodiče by měli podle Michaela Víta sledovat, zda se o hřiště, kam si chodí jejich děti hrát, někdo stará. Pokud si myslí, že není v pořádku, měli by se obrátit na obec nebo na místní hygieniky.
Pro dětská hřiště a pískoviště platí nové hygienické předpisy, které se vstupem země do Evropské unie hygienici zpřísnili. Provozovatelé hřišť musí například zajistit, aby písek, na němž si děti hrají, nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitálně znečištěn. Hygienická vyhláška stanovuje také limity pro výskyt některých látek v písku. Odborníci provozovatelům doporučují, aby písek jednou za rok vyměnili.
Řada měst a obcí některá hřiště ruší. Nemají dost peněz, aby mohly všechna zrekonstruovat tak, aby vyhovovala novým normám. Do úprav zbylých hřišť ale investují.

Pády z prolézaček
Podle Michaela Víta by měly hygienické předpisy děti ochránit, jejich cílem není rušení hřišť. V západoevropských zemích je celkem běžné, že jsou dětská hřiště oplocena, nemohou tak na ně zvířata, bezdomovci nebo narkomani, kteří tyto plochy znečišťují. Pískoviště na neoplocených hřištích bývají častěji bakteriálně kontaminovaná a někdy jsou v nich i injekční stříkačky, o něž se mohou děti poranit nebo se nakazit nějakou nemocí. "Takové riziko je třeba eliminovat," dodává hygienik.
Na hřištích mohou být varující i prolézačky. Jejich bezpečnost ale není v kompetenci hygieniků. Michael Vít upozorňuje na úrazy, které hrozí u pádu z vysokých prolézaček, pod nimiž je betonová plocha.
Nejčastější příčinou úrazů u dětí jsou pády. Velkou část úrazů si děti přivodí právě na dětských hřištích, i zdánlivě bezpečných. Mnoho z nich totiž nemá měkký povrch, ale naopak beton, asfalt či tvrdou udusanou hlínu. Takové povrchy netlumí pády a nezmírňují jejich následky. Děti se také často zraňují nárazy na části prolézaček. Mohou zakopnout, a pak nárazu nestihnou zabránit.