Proč alternativní řešení není možné?

V Moderní obci č. 8/2004 byl na straně 15 v příloze Veřejná zeleň uveřejněn článek Našel se lék na úbytek veřejné zeleně? - http://www.enviweb.cz/?secpart=_archiv_ejhdb_cz_&search=našel se lék&l  V uvedeném článku popsaná praxe z Prostějova je přinejmenším zčásti založena na porušování zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ekologickou újmu vzniklou (povoleným) pokácením dřevin lze kompenzovat pouze uložením povinnosti provedení náhradní výsadby. Alternativní řešení - odvod finanční částky do rozpočtu obce ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 uvedeného zákona, nebylo a není možné, neboť zvláštní zákon nebyl vydán. Zřízení zvláštního Fondu zeleně na této skutečnosti nic nemění.

Rovněž je podivné, na základě čeho a zejména proč byla stanovena (paušální ?) částka 5000 Kč, kterou zaplatí občan, který pokácí strom či jinou dřevinu rostoucí na městském pozemku, do pokladny města. Nabízí se logický závěr, že při stanovení jednotné "sazby za kus" vůbec nemusí být posuzována kvalita kácených dřevin, estetický význam, zdravotní stav atd. Při takovém "jednotném" postupu není vyhodnocena ekologická újma vzniklá vykácením dřevin a musí nutně docházet ke zvýhodnění a zejména znevýhodnění některých občanů, kterým je povoleno kácet dřeviny. Takový postup je rovněž v rozporu se zákonem.

K výpočtu ekologické újmy za skácené dřeviny přitom slouží osvědčená a celostátně používaná metodika Ohodnocení dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby - Sborník ČÚOP, 1992, která umožňuje objektivní stanovení ekologické újmy.

AUTOR: Milan Fencl
vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Ostravy