Obchod se zvířaty má jiná pravidla

Mají-li se politici, obchodníci a ekologové shodnout na stejné věci, lze čekat tvrdý boj. Včera skončená Konference o ohrožených druzích (CITES) v Thajsku nebyla výjimkou. Jde-li navíc o tak lukrativní obor, jako je obchod se vzácnými zvířaty a rostlinami, vstupuje do hry i lobbing a korupce.
Sto padesát zemí a pět set nátlakových skupin se za účasti deseti tisíc pozorovatelů dva týdny dohadovalo o padesáti návrzích.
Jihoafrická republika a Namibie si nakonec vymohly povolení na omezený vývoz výrobků ze sloních chlupů a kůže, Japonsko neprosadilo svůj návrh na snížení ochrany plejtváka malého. Do skupiny nejohroženějších živočichů byl zařazen velký bílý žralok, méně bude chráněn svazijský nosorožec.
"Rozhodnutí by měla být založena na vědeckých a objektivních kritériích. Že se do hry dostávají i politické a další zájmy, je ale zjevné," řekl HN mluvčí konference Michael Williams z Programu OSN pro životní prostředí.

Spor o nosorožce
Objevují se obvinění, že státy či nevládní organizace podnikají různé obchody kolem hlasování. Nelegální pašování ohrožených druhů je obor, v němž se ročně točí kolem 2,5 miliardy dolarů.
"O tom, který druh bude chráněn a s kterým se bude obchodovat, rozhodují nekalé triky, politická manipulace ze strany bohatých zemí vůči chudým, lobbování i otevřená korupce," napsal britský deník Guardian.
Namibie a Jižní Afrika si například na konferenci vymohly, že budou moci prodat omezený počet trofejí z lovu nosorožců. Zisk z jednoho zvířete přesahuje dvě stě tisíc dolarů. Mnozí ekologové ale s tímto rozhodnutím nesouhlasí. "Nikdo už potom zpětně nekontroluje, zda se tyto peníze skutečně vrátí na ochranu přírody," upozorňuje Mary Riceová z britské Environmental-Investigation Agency, která se zasedání CITES v Thajsku rovněž zúčastnila. Nosorožci dvourozí jsou kriticky ohrožený druh. Africké země jich mohou podle rozhodnutí konference zabít každá pouze pět kusů. Radikálněji založení ochránci přírody tvrdí, že se tak otevře cesta pro větší pašování. Pytláci je loví hlavně pro roh, který se cení v tradiční medicíně na Dálném východě či při výrobě arabských dýk.
Ne všichni jsou ale proti. "Účastníci konference se dělí na dvě skupiny. Jedni tvrdí, že ohrožené druhy by se měly částečně lovit, aby se mohly získané peníze investovat do jejich lepší ochrany. Druzí to naopak odmítají," popisuje Mary Riceová.
Za loveckou lobby je považován Safari Club International. Kromě toho, že v Thajsku bojoval za zvyšování kvót pro odstřel ohrožených druhů, propaguje eko-turismus a jiné formy využívání přírody. Spojuje se se zeměmi, které tradičně prosazují liberálnější obchod se zvířaty - s Norskem, Jižní Afrikou, Japonskem nebo Čínou.
Dobré finanční zázemí i organizovanost lovecké lobby ale není automaticky zárukou úspěchu. V Thajsku se například Japonsko a Čína marně snažily zabránit přeřazení žraloka bílého do přísněji chráněné skupiny. Po žraločích ploutvích a chrupavkách je největší poptávka právě v Číně. Japonsku nevyšel ani další pokus rozšířit lov velryby plejtváka malého.

CITES nemá peníze
O jednotlivých otázkách se rozhoduje v komisích, sporné věci se znovu projednávají v plénu. "Je to poměrně komplikovaný proces, kde hraje roli mezinárodní lobbing, tlak nevládních organizací i postoje jednotlivých států," vysvětlil vedoucí české delegace Ladislav Miko z ministerstva pro životní prostředí.
I nevládní organizace mají velkou sílu, když přijde na mezinárodní lobbing. "CITES byl zcela ovládnut ochranáři, kteří mají k dispozici miliardy dolarů na propagaci," stěžoval si Guardianu Eugene Lapointe z organizace World Conservation Trust.
Členské země úmluvy OSN dělí ohrožené druhy do dvou skupin. V první jsou kriticky ohrožené druhy, s nimiž se nesmí obchodovat. V druhé skupině, kam bylo nově zařazeno vzácné asijské dřevo ramin, je obchod velmi omezen.
Další konference, na níž se budou moci měnit dohodnutá pravidla pro obchod s ohroženými druhy, se odehraje za dva roky.