Jaderný odpad z českých elektráren se možná bude ukládat mimo republiku

Úložiště radioaktivního odpadu z českých jaderných elektráren by nemuselo být přímo v České republice.
Správa úložišť radioaktivního odpadu vybrala v ČR šest lokalit, které jsou podle ní nejvhodnější na výstavbu úložiště. Jsou jimi Božetice-Vlksice a Pluhův Žďár-Lodhéřov v Jihočeském kraji, Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině a Pačejov v Plzeňském kraji. Všechny obce v místních referendech budování úložiště ve své blízkosti odmítly.
Správa úložišť navzdory tomu již zahájila geologické průzkumy, ale během roku je přerušila a vyhlásila pětiletou pauzu.
Podle Ambrozka by bylo dobré, kdyby umístění úložiště a jeho vybudování řešilo více států najednou. "Pokud vím, tak podobný problém, kam s palivem, má řada evropských zemí. Možná by stálo za to vést o tom debatu na úrovni Evropské unie," uvedl ministr. Například Rusko podle něj pravděpodobně uvažuje o umístění úložiště za polární kruh, kde je jen minimální osídlení a najdou se tam gelogicky vhodné lokality.

Podle Ambrozka by bylo hledání společné lokality otázkou několika desítek let, neboť v ČR nastane potřeba úložiště až někdy v polovině století. Bude také záležet na tom, zda se nepodaří nalézt vhodný způsob zpracování vyhořelého paliva. Na dotaz, zda je ČR dostatečně sebevědomá na to, aby dokázala zvrátit případné snahy o vybudování společného úložiště přímo v srdci Evropy, Ambrozek pouze připomněl, že lokalita se vybírá především na základě geologických předpokladů.
"Třeba se najde některý stát, který by o to stál, že by se mu ty náklady potom případně i vrátily," podotkl ministr. Cenu takového úložiště odhadl na miliardy korun.
Ohledně českých lokalit Ambrozek pouze připomněl, že průzkumné práce jsou teprve v ranném stádiu. "Zatím v nich byly pouze provedeny geologické testy a může se stát, že nakonec nebude vyhovovat ani jedno," dodal.