Západ musí více investovat

Světová ekonomika visí na tenké "energetické niti". Jak zaznělo na dvoudenní konferenci o globální energetice, jež končí dnes v Praze, Západ musí změnit svoji politiku, jinak se jeho závislost na úzké skupince ropných zemí dále prohloubí. "Je nejvyšší čas, aby vyspělé země zvýšily investice do úspor," uvedl včera v exkluzivním rozhovoru pro HN hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

HN: Lze nynější situaci kolem ropy označit jako krizi, či šok?
Prožíváme velice obtížné období. Svět především pociťuje velmi vysoké ceny ropy, plynu a uhlí, což má výrazný dopad na globální ekonomiku. Pokud se nynější cena ropy - v Evropě kolem 50 dolarů za barel - udrží do konce letošního roku, bude to znát. Tempo hospodářského růstu v Evropě letos kvůli ropě může ztratit zhruba půl procentního bodu.

HN: Čemu IEA připisuje rostoucí ceny ropy?
Letos výrazně vzrostla globální poptávka. Ale hlavní problém tkví v tom, že dodávky nestačí rychlému tempu poptávky. A třetím důvodem jsou nedostatečné rezervní kapacity v těžebních zemích. Zde se projevuje také geopolitické napětí ve světě, zejména na Středním východě. To ale neznamená, že v hlubinách Země je málo ropy. Naopak, je jí dost, ale jde o to, jak ji dostat na povrch a dále na trh. A zde se dostáváme k otázce investic.

HN: Znamená to, že vyspělé země v minulosti nedostatečně investovaly?
Jak známo, dvě třetiny ropných zásob jsou soustředěny na Blízkém východě a v zemích bývalého Sovětského svazu. A právě tam se neinvestovalo v pravý čas. Ale je také pravda, že mnohé země bohaté na ropu k ní prostě západní investory nepustily. Hlavní strategickou výzvu do budoucna vidím v tom, aby Západ více investoval do těžby ropy na Středním východě. Jedině tak se perspektivně na trh dostane více ropy a levnější. Barel vytěžený na Středním východě přijde asi na dva dolary, zatímco v Severním moři na 13 - 14 dolarů.

HN: Na konferenci se hovořilo také o tom, že Západ by měl dosáhnout zásadního obratu - zastavit růst spotřeby energie a začít ji v globálním měřítku snižovat.
To je také jedno z hlavních témat, o kterém pojednává náš Světový energetický výhled - analýza, jež bude zveřejněna v úterý. Hlavně ve spotřebě ropy existuje podle našeho názoru velký prostor pro úspory jak v dopravě, tak v průmyslu.

HN: Co si slibujete od "vodíkové revoluce" ve světové energetice?
Upřímně řečeno, v používání vodíku nespatřuji řešení současných problémů a tak tomu nejspíš bude dalších třicet let.

HN: Jak by Evropa měla čelit sílící závislosti na dovozu ruského plynu?
Obávám se, že tato závislost poroste a existuje riziko, že Rusko tak bude moci držet cenu hodně vysoko. Jedním z důvodů, proč bude Evropa v příštích letech potřebovat více ruského plynu, je to, že jí - asi během deseti let - doslouží četné jaderné elektrárny. A země se chystají tento výpadek nahradit v mnoha případech plynem.

HN: Přimlouváte se tedy za výstavbu nových jaderných elektráren?
Ano, protože by přispěly k posílení energetické bezpečnosti Evropy. Problémem zůstává ukládání vyhořelého paliva a také to, že veřejnost v mnoha zemích OECD není jaderné energetice nakloněna.

HN: Jaké vyhlídky má uhelný průmysl, o jehož renesanci se diskutuje například v Německu?
Musím říci, že je to "špinavé" palivo. Řešením může být pouze nasazení ekologicky šetrných technologií, které se v současné době vyvíjejí.