Majitel vysloužilého auta je povinen předat vrak k likvidaci

Se vstupem ČR do Evropské unie jsme se zavázali zapracovat do zákonných norem řadu nových směrnic platných v EU. Jednou z nich je směrnice Evropského parlamentu z 18. září 2000 O vozidlech s ukončenou životností. Byla zapracována do našeho zákona, kterým se mění zákon o odpadech. Ten mj. určuje autovrak jako nebezpečný odpad, který může sbírat a zpracovávat pouze oprávněná osoba, která obdrží od krajského úřadu k této činnosti povolení.
Autovrak je každé úplné i neúplné motorové vozidlo, které bylo dříve určené k provozu na pozemních komunikacích a později se stalo odpadem. Každý, kdo se zbavuje autovraku, je podle zákona povinen autovrak předat provozovatelům zařízení, jež jsou ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků určena.
V praxi to znamená, že není možné rozebrat autovrak doma nebo v podnikové dílně a kovové části odevzdat do sběru, protože ostatní nebezpečné odpady by skončily v v popelnicích nebo někde v přírodě. V souvislosti s tím byl vydán zákaz výkupu autovraků a jejich částí sběrnami odpadových surovin. Tento zákaz je kontrolován a nedodržení finančně postihováno. V závažných případech může být provinilcům odejmuta koncesní listina či živnostenský list.
Dokud je vozidlo pojízdné, nebo prodejné, máme ze zákona povinnost platit povinné ručení. Jestliže však už neprojde státní technickou kontrolou, kontrolou emisních limitů nebo je obtížně prodejné, majitel se zpravidla rozhodne jej odhlásit z registru vozidel a vůz zrušit. Nyní však již nelze zrušit vozidlo na tzv. čestné prohlášení, protože tato instituce byla mnoha občany zneužívána a neprodejné či nepoužitelné části automobilů způsobovaly dlouhodobé zátěže životního prostředí.
Únikem není ani odložení poznávacích značek do depozita, protože hromadění dokladů a SPZ začíná být pro registry vozidel neúnosné. Připravuje se novela vyhlášky a od příštího roku budou majitelé odložených SPZ vyzýváni, aby svůj problém ve stanoveném časovém limitu vyřešili. Nezbude, než se smířit, že na poslední cestu svého "miláčka" budeme muset počítat se spoluúčastí majitele vozidla na ekologické likvidaci. Ta se u nás oproti západní Evropě nepohybuje v tisících, ale řádově jen ve stokorunách.
Nejrychleji a nejelegantněji lze problém řešit následovně: majitel automobilu vezme velký technický průkaz, doklad o povinném ručení s číslem pojistky a dopraví odhlašované vozidlo do specializované sběrny nebo zpracovny autovraků. Tam bude vozidlo převzato za manipulační poplatek a majitel dostane potvrzení o převzetí a zneškodnění autovraku. S tímto potvrzením, SPZ, velkým a malým technickým průkazem se dostaví na registr vozidel v příslušném městě a tam mu bude bez problémů vozidlo odhlášeno.
To se týká všech osobních a nákladních vozidel, autobusů, traktorů a stavebních strojů, které byly určeny k jízdě na pozemních komunikacích. V Ústeckém kraji ke 30. 9. 2004 má uvedené povolení pouze devět subjektů klasifikovaných jako oprávněné osoby ke sběru a zpracování autovraků.
Zpracovny autovraků musí vozidlo demontovat na jednotlivé komponenty. Nebezpečné části na vlastní náklady ekologicky zlikvidují prostřednictvím dalších oprávněných osob. Proto je za vystavení protokolu o převzetí a zneškodnění autovraku vybírán poplatek.
Je-li vozidlo nepojízdné, lze ho dopravit do zpracovny za cenu dohodou. Kontakty jsou k dispozici na registrech vozidel ve městech.

(autor působí v oblasti likvidace autovraků v Žatci)