Třídění odpadu: Zbytečná snaha?

Zklamání a pocit křivdy. Takové jsou pocity Brňanů, kteří se nedají odradit nedostatkem barevných kontejnerů pro sklo, kov či plastové lahve a domácí roztříděný odpad na vlastní náklady dovezou do ekologických sběrných dvorů. Nezřídka jsou totiž šokováni přístupem pracovníků středisek. Ti totiž v mnoha případech odpad přímo před jejich očima znovu smíchají.

„Přesně to se stalo nám, když jsme jim do střediska dovezli plastový odpad. S klidem ho tamní zaměstnanci nasypali mezi běžný komunální,“ uvedla za souhlasného přikyvování manžela Marie Horáková z brněnské čtvrti Líšeň. „Podle mě prostě končí všechno ve spalovně, nač se tedy snažit,“ doplnila. Stejný názor převládá i mezi mladými lidmi, kteří považují třídění odpadu za jednu z nejdůležitějších součástí ochrany přírodního bohatství. „Nedostatek sběrných dvorů, minimum kontejnerů a nově se budující skládky podle mě jasně dokumentují snahu politických špiček regionu odpad třídit,“ poznamenal ironicky student Pavel Kubiš, podle kterého tento závěr podporuje také fakt, že se z komínu brněnské spalovny kouří především přes noc.

Úředníci vysvětlují stávající situaci po svém. „Město si jednoduše nemůže dovolit na třídění odpadů prodělávat. Proto se kromě PET lahví organizuje pouze sběr pěnového polystyrenu. Pro jiné druhy plastu nemá radnice kupce,“ vysvětlil Josef Černý, vedoucí oddělení nakládání s odpady z brněnského magistrátu. „Náklady na třídění jsou prostě vysoké, a pokud to není ekonomicky výhodné, tak nemá smysl nějakou další surovinu třídit. Existují v kraji obce, které sice naoko třídí všechny plasty, ale z nich vyberou jen PET lahve, a zbytek stejně vysypou do skládky. Takové matení občanů nemá smysl,“ dodal Černý. Mluvčí krajského úřadu Simona Svitáková také připustila, že situace opravdu není nejlepší. „Recyklace v kraji není uspokojivá,“ uvedla.

Krajští zastupitelé již schválili koncepci odpadového hospodářství. Stávající systém sběrných středisek odpadu, kterých je v Brně bezmála padesát, by měl být pozměněn. I přes relativní dostatek dvorů totiž město musí každoročně vynakládat velmi značné finanční prostředky na likvidaci černých skládek. Podle zhotoveného plánu by měla být situace diametrálně odlišná od stávající zhruba do osmi let. Plně naložené vlaky z celého Jihomoravského kraje by měly v budoucnu svážet odpad do brněnské spalovny, nové skládky v regionu vznikat nebudou a barevné kontejnery pro papír, sklo, kov a plastové lahve by se měly stát pevnou součástí každé ulice, přičemž výrazně přibude také kompostáren. „Už do roku 2010 chceme dosáhnout padesátiprocentního podílu separovaného odpadu v kraji,“ říká Jiří Hřebíček, ředitel společnosti Eco-management, která je zpracovatelem záměru.

Klíčovou roli v odpadové politice celého Jihomoravského kraje má v budoucnu hrát brněnská spalovna. Za pár let by se měla stát vůbec nejmodernější spalovnou komunálního odpadu ve střední a východní Evropě. Takřka tři čtvrtiny nákladů na její modernizaci by měla hradit Evropská unie, která počítá s příspěvkem 47 miliony eur, v přepočtu 1,5 miliardy korun. Oprava je plánována za provozu. Stávající tři kotle, které již dosluhují, nahradí dva zbrusu nové moderní robustní kotle s posuvnými rošty. Spalovna si dále pořídí parní turbínu, aby mohla teplo proměnit na elektrickou energii, a tu pak prodat. V plánu je vybudování dotřiďovací linky na papír, sklo a plastové lahve. Vznikne také nový systém třídění škváry a zařízení pro separaci železa a hliníku. „Stavět by se mohlo začít na přelomu letošního a příštího roku. Vše musí proběhnout podle plánu, protože Evropská unie na využití peněz ze svých fondů přísně dohlíží a případné porušení podmínek by znamenalo, že bychom museli peníze vrátit,“ uvedl předseda představenstva městské společnosti Sako Radomír Jonáš.

Přestože krajští úředníci pomalu připravují vyhlášky, nevzbuzuje nový odpadový plán jen ovace. Ochránci přírody kritizují zejména postavení spalovny, jejíž význam se oproti současnosti posílí. Spalováním se podle nich odpad nevyužije, pouze odstraní. „Vnímám takové obecné plány skepticky, větší význam vidím v každodenní osvětě,“ říká Věra Pospíšilíková z brněnské ekologické organizace Veronica. Podobné názory zaznívají také ze sdružení Hnutí Duha, které nesouhlasí s rekonstrukcí spalovny komunálních odpadů od počátku a důraz by prý kladlo především na prevenci vzniku odpadů.

www.mebrno.cz