Pátek, 29. března 2024

Španělé sklízejí "mutovanou" kukuřici

Španělé sklízejí "mutovanou" kukuřici
Kukuřice za vesnicí vypadá na pohled jako každá jiná. Přesto ji v jiných evropských zemích na běžných polích nenajdete. Genetický rozbor by ukázal, že obsahuje gen, který běžné zemědělské plodiny nemají. Pochází z baktérie a do rostliny jej vložili vědci v laboratořích.
Španělsko je jediným evropským státem, kde se geneticky upravená, neboli transgenní, kukuřice pěstuje pro běžnou spotřebu. Ostatní evropské země nepřekročily rámec rozsáhlejších polních pokusů. Změnit se to může už příští rok. "Běžná kukuřice nám dává průměrný výnos třináct tun z hektaru, zatímco geneticky upravená patnáct tun," pochvaluje si Carmelo Villuendas, když hodnotí dosavadní výsledky sklizně, která tu právě probíhá. Carmelo Villuendas je ředitelem zemědělského družstva San Agustin ve vesnici Bujaraloz vzdálené 70 kilometrů od Zaragozy. Členy družstva je 250 místních zemědělců. Transgenní plodina zabírá patnáct procent jejich kukuřičných polí.

Ochrana bez postřiku
Vyšší výnosy jsou dány tím, že rostlina odolává zavíječi kukuřičnému - motýlu, jehož housenky ji požírají a ničí. V důsledku oteplování klimatu se zavíječ šíří po Evropě, a rozmáhá se i v Česku. Zemědělci jej stříkají chemickými insekticidy. Ve Španělsku už od roku 1998 vysévají také transgenní kukuřici pocházející z laboratoří amerických osivářských firem. Má v sobě uměle vložený gen z baktérie Bacillus thuringiensis, proto se označuje jako Bt-kukuřice. Ten způsobuje, že se v rostlině vytváří bílkovina, která zabije housenku zavíječe, jež se do plodiny zakousne. Jiným živočichům ani člověku však neškodí.
Farmář Javier Escanillas rozhrnuje kukuřičné rostliny a oloupává jeden klas. "Jen se podívejte, jak je pěkný," říká s hrdostí v hlase. "Vůbec jsem nemusel pole postřikovat. Ušetřil jsem za postřiky, za naftu a ještě mi zbylo víc času na jinou práci."
Přesnější propočty má ředitel Villuendas: "Běžné kukuřičné osivo nás stojí 219 eur na hektar. Geneticky upravené je dražší, to vyjde na 253 eur na hektar. Jenomže na něj nemusíme používat pesticidy, takže ušetříme. Dva chemické postřiky na běžnou kukuřici za sezónu stojí 31 eur na hektar. Při větším rozšíření zavíječe jsou nutné tři postřiky za sezónu, a ty celkově stojí 47 eur. V tom případě máme své peníze zpátky. Ale geneticky upravená kukuřice odolává škůdcům lépe než ta běžná, takže máme vyšší výnosy, což je už dodatečný zisk."
Chemický postřik v praxi zničí jen asi polovinu až tři čtvrtiny housenek zavíječe, nezasáhne ty, které jsou už zavrtané v rostlinách. Bt-kukuřice se oproti tomu ubrání všem housenkám.

MEZITIVáhavá Evropská unie
První transgenní plodiny se dostaly na běžná pole v USA v roce 1996. O dva roky později se do jejich pěstování dali i Španělé. Jenže Evropská unie váhala, spotřebitelé na starém kontinentě se genetických zásahů do plodin báli, ekologické organizace bily na poplach a varovaly před "frankensteinskými" zásahy do genů. A tak začalo od roku 1998 platit jakési nevyřčené, ale faktické embargo - svolení k dovozu a pěstování transgenních plodin, která EU do té doby udělila, zůstala v platnosti. Nová povolení se přestala až do letošního roku vydávat.
Španělé mohli v pěstování transgenní kukuřice pokračovat. Letos ji mají na dosud největší ploše 58 000 hektarů z celkového půl miliónu hektarů osetých kukuřicí. "Zemědělci se chovají ekonomicky. Spočítali si, co je pro ně výhodné, ale samozřejmě přihlížejí i k náladám na trhu," poznamenává Esteban Andrés ze Zemědělského sdružení mladých farmářů (ASAJA).
Ani v této zemi totiž nejsou všichni potenciální zákazníci nakloněni metodám genetického inženýrství.
"Geneticky upravená kukuřice se používá jenom jako krmení pro dobytek, ne pro lidi," popisuje situaci Carmelo Villuendas. Zemědělci nemíchají zrno z běžných polí se zrnem z transgenní plodiny, jak to ostatně nařizují úřední předpisy. "Najímáme i dvě sušičky, abychom mohli zrno držet odděleně od sebe," dodává ředitel Villuendas.
Výrobky z transgenní kukuřice musí být podle evropských směrnic na obalu označeny, aby zákazník věděl, že si je kupuje. Správnost značení namátkově kontrolují pověřené laboratoře. Avšak maso a mléko zvířat krmených transgenní úrodou se označovat nemusí.

Embargo prolomeno
Již brzy nemusí být Bt-kukuřice jen španělskou specialitou. Odborné studie, které si objednala Evropská unie, neprokázaly žádná zdravotní ani jiná rizika jejího pěstování, takže evropské země začínají pozvolna měnit svůj postoj.
I v Česku již Ministerstvo životního prostředí schválilo jeden hybrid Bt-kukuřice pro polní pěstování. Podle osivářského zákona musí ještě projít státními odrůdovými zkouškami. Teprve potom, zřejmě v roce 2007, ji budou moci čeští zemědělci pěstovat.
Vstupem do Evropské unie však začala platit i pravidla o jednotném trhu. Stanovují, že pokud je některá odrůda zemědělské plodiny schválena a zapsána do Společného evropského katalogu odrůd druhů zemědělských plodin, může se, už bez odrůdových zkoušek, pěstovat ve všech zemích unie.
Koncem září bylo do evropského katalogu zaneseno sedmnáct hybridů Bt-kukuřice, vhodných však spíše pro teplejší podnebí jižní Evropy.
Pokud v katalogu přibudou i další odrůdy pro chladnější končiny, mohou se pak objevit také na českých polích.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů