Papírny odmítají spalování štěpky

Boj o dřevěnou štěpku se v Česku přiostřuje. Její klíčoví zpracovatelé - papírny a celulózky - se obávají, že po schválení vládní předlohy zákona o obnovitelných zdrojích energie přijdou o významnou část suroviny.
"Státní podpora obnovitelným zdrojům energie je jistě správná, měla by však respektovat to, že spalovat se má jen taková biomasa, která se už nedá ve výrobním procesu lépe zhodnotit," míní generální ředitel společnosti Biocel Paskov Ivo Klimša.

Štěpka končí v buničině
Podle statistik Svazu průmyslu papíru a celulózy se v Česku vyprodukuje při výrobě řeziva přes dva milióny plnometrů štěpky a odřezků a více než 1,3 miliónu plnometrů pilin. Drtivá část se zpracuje do podoby buničiny, papíru a velkoplošných materiálů, jakými jsou například dřevotřískové a dřevovláknivé desky.
Průmysl papíru a celulózy, který zaměstnává osm a půl tisíce lidí, tvoří 1,7 procenta hrubého domácího produktu, spotřebovává nyní přes půldruhého miliónu tun suchého dřeva. Další více než milión tun pak ostatní podniky domácího průmyslu, jakými jsou například Kronospan nebo Dřevozpracující družstvo Lukavec. Pokud by měla země do roku 2010 splnit svůj závazek vůči EU a zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze současných tří a půl procenta na osm, muselo by se spálit tolik biomasy, jež představuje roční spotřebu štěpky celého celulózo-papírenského odvětví.
"Považuji závazek za nesmyslný a měli bychom si spíše vzít příklad ze Slovenska, které vyvolalo s EU nová jednání," tvrdí Martin Říman (ODS), místopředseda hospodářského výboru sněmovny. "Podám pozměňovací návrh k zákonu o obnovitelných zdrojích energie, podle něhož by se za biomasu považovalo pouze to, co se už nedá dále zhodnotit ve zpracovatelském průmyslu," uvedl včera Říman.

Topení biomasou má dotaci
O štěpku mají totiž v současné době enormní zájem energetické firmy, a to díky dotacím, jež má stát poskytovat na čisté nebo kombinované spalování biomasy. Rovněž mnohá města si hodně slibují od výroby tepla a elektrické energie ve vlastních zařízeních spalujících biomasu. "Nejsem přesvědčen o tom, že zdroje biomasy jsou natolik omezené, že by nestačily pro všechny," říká místopředseda vlády Martin Jahn. "Nechal bych některé věci na fungování trhu," reagoval na obavy zpracovatelů.
Josef Zbořil, papírenský expert ze Svazu průmyslu a dopravy, se ale domnívá, že dotována měla být pouze ta výroba elektřiny z biomasy, která spaluje už jinak nevyužitelné zbytky dřeva. "Korespondovalo by to s principem hospodaření se surovinami, jak je popsán v platném zákoně o odpadech," uvedl s tím, že by se takto více podpořila zaměstnanost v určitých regionech, například při cíleném pěstování rostlin pro energetické spalování.

Očekává se střet odvětví
"Nedokážeme při nákupu štěpky cenově bojovat s konkurencí, neboť bude mít za sebou státní dotace," míní Roman Senecký ze společnosti Frantschach Pulp & Paper Czech ve Štětí. "Poměrně nízká rentabilita našeho odvětví nevytváří předpoklady pro nějaký ostrý konkurenční boj o klíčovou vstupní surovinu. Ve svém důsledku může vést až k tomu, že se produkce papíru a celulózy může přestěhovat do zemí s podstatně nižšími cenami dřeva. Tím spíše, že investičně velmi náročný papírenský průmysl pracuje s dlouhodobou návratností," poznamenal.
Se spalováním využitelných dřevních odpadů nesouhlasí také cihláři. Jiří Matějka z představenstva Cihlářského svazu Čech a Moravy soudí, že chystaná legislativa nevytváří rovné podmínky. "Umíme piliny mnohem výhodněji zapracovat do cihel, než aby končily v kotelnách, a ještě k tomu se státním příspěvkem," poznamenal.
"Podpora státu by měla směřovat do technologií, které umožní spalovat dosud nevyužitou dřevní hmotu a rychle rostoucí zemědělské plodiny," říká Jan Rudolf, jednatel společnosti Kronospan Jihlava. "V situaci, kdy poptávka po štěpce už nyní převyšuje nabídku, každá dotace trh zdeformuje," poznamenal.

Tuzemský průmysl papíru a celulózy
Počet společností
Celkem dvacet osm z třiceti šesti závodů
Počet zaměstnanců
Osm a půl tisíce
Roční obrat těchto firem
Přes třicet osm miliard korun, což je asi 1,7 procenta HDP
Roční výrobní kapacita
Přibližně 803 tisíc tun buničiny a asi 1 080 000 tun papíru a lepenek
Export
Na vývoz jde 52,8 procenta buničiny a 67,8 procenta papíru a lepenek
Měrná spotřeba papíru
114,6 kilogramu na obyvatele

Zdroj: Svaz průmyslu papíru a celulózy