Levná zelenina na trhu mění podobu zahrádek

Lounsko - Konec pěstování zeleniny na zahrádkách prorokují někteří majitelé zahrádek. Toto zboží zejména v supermarketech je totiž tak levné, že se drobným zahrádkářům domácí pěstování přestává vyplácet.
"Na domácí zahradu jsem nasel trávu, pěstovat zeleninu se nevyplatí," potvrdil 55letý soukromý zemědělec Zdeněk Prošek z Libčevsi. Podle něj je zbytečné okopávat, zalévat a hnojit zeleninu, která je za pár korun v dostatečném sortimentu ke koupi v každém supermarketu.
Zahrádky se čím dál víc stávají nikoli zdrojem levnějších domácích výpěstků, ale prostředkem k udržování svých zálib ve volném čase. "Nelze striktně říci, že hrozí naprostý zánik domácí zelenině ze zahrádek. Je ovšem nepochybné, že dostatečný celoroční výběr zeleniny na trhu zahrádkáře ovlivňuje a mění výrazně i vzhled zahrádek," sdělil dlouholetý předseda zahrádkářské organizace v Lounech Otakar Parma.
Výrazný je podle něj například posun pěstovaných druhů. "Jako první přestali zahrádkáři pěstovat třeba květák. Jde o náročnou zeleninu, vyžadující hodně vody a živin, k tomu i ochranu proti škůdcům," vypočetl Parma. V supermarketu přitom stojí hlávka květáku i méně než deset korun.
Pěstování zeleniny nutně poznamenává i stoupající cena vody tam, kde zahrádkáři musí zalévat pitnou vodou, odebíranou ze sítě vodáren, museli omezit produkci svých zahrad. Do vzhledu zahrádkářských kolonií se nutně promítá i změna životního stylu zejména mladí a v zaměstnání plně vytížení lidé se obracejí k tzv. německému způsobu zahrádkaření. Ten vyznává zásadu, že zahrada má sloužit k odpočinku. "Pro tento styl je charakteristická zatravněná zahrada, někdy s bazénem či ohništěm, která nevyžaduje mimo posekání trávy téměř žádnou další údržbu," tvrdí Parma.
Podle něj zůstanou produkci vlastní zeleniny věrni hlavně ekologicky zaměření zahrádkáři, kteří chtějí mít jistotu, že konzumují plody bez vysokého podílu dusíkatých látek. "Pro bohatě hnojenou zeleninu ze skleníků je příznačný mohutný růst plodů a syté zabarvení," uvedl. Tyto vlastnosti jsou příznačné pro většinu zeleniny z dovozu, tvořící hlavní sortiment supermarketů.

"Určitě nebudu pěstovat na zahradě mrkev, cibuli nebo zelí, když je koupím za pár korun v kterémkoliv supermarketu," uvedla důchodkyně Jaroslava V. z Loun, která má zahrádku u chaty v Brloze. Každoročně však sází rajčata, neboť chuť čerstvě utržených plodů se nedá srovnávat s těmi, která dozrávají při transportu v chladících vozech.
Také další zahrádkáři pěstují většinou jen to, co v obchodě chybí nebo je k mání ve snížené kvalitě.
"Celý sortiment zeleniny jsme nepěstovali nikdy, ale první ředkvičky či jarní salát, čerstvě utržené na záhoně, to je chuť, kterou s nakoupenou zeleninou nelze srovnat, byť vypadá v obchodě sebelíp," řekla 66letá Marie z Hořence na Libčevesku.
Stejný názor má i ředitel Úřadu práce v Lounech Petr Záhořík, jehož koníčkem je zahrada s chatkou poblíž Postoloprt.
"Beru to tak, že většina lidí si drží zahradu pro radost. Pěstujeme květiny, trvalky, skalničky i jednoleté. Ze zeleniny to, co na trhu chybí, nebo nedosahuje kvalitu, jakou docílím sám," uvedl. Nenakupuje například pór, který si pěstují Záhoříkovi sami, nebo růžičkovou kapustu, kterou lze zase sklízet čerstvou až do příchodu silných mrazů.
Ústup od pěstování zeleniny potvrzuje v zahrádkářské prodejně i vytrvalý pokles osiva zeleniny. Květinových semen se prodává stejně, naproti tomu tam ale zaznamenali letos rekordní výši prodeje travního semene.