Kůrovec škodí českým lesům už po staletí
Zatímco v roce 2002 museli dělníci státních Lesů porazit necelých sto metrů
krychlových dřeva napadených kůrovcem, loni to bylo pětkrát více - přesně 587
kubíků dřeva. Hlavním důvodem bylo loňské extrémně teplé a suché léto, v němž se
lýkožroutu smrkovému náramně daří.
"Historie nepamatuje tak velký nárůst kůrovcové těžby," říká Ladislav Půlpán ze
státního podniku Lesy.
S loňským vysokým výskytem kůrovce se někteří soukromí majitelé lesů potýkají i
letos. Protože včas nezasáhli, kůrovec se znovu rozmnožil a napadl další stromy.
Kůrovcových kalamit bylo v českých lesích už několik. První velkou lesníci
zaregistrovali začátkem 19. století v letech 1821 až 1823, kdy bylo v Jeseníkách
napadeno 45 tisíc metrů krychlových dřeva.
Na Šumavě byla podle Národního lesnického komitétu první významná kalamita
zaznamenána v letech 1834 až 1839. Po rozsáhlých větrných polomech v okolí
Vimperku a Volar bylo v této oblasti napadeno téměř 300 tisíc metrů krychlových
dřeva.
Kůrovec ničil české lesy i v dalších letech. Například po druhé světové válce
musely být pokáceno více než dva milióny metrů krychlových dřeva.
Poslední kůrovcová kalamita začala v roce 1992 a skončila až v roce 1996. Za
čtyři roky bylo poraženo 6,75 miliónu kubíků dřeva, přičemž jen v roce 1995 to
byly bezmála dva milióny metrů krychlových.
Zatímco v roce 2002 museli dělníci státních Lesů porazit necelých sto metrů krychlových dřeva napadených kůrovcem, loni to bylo pětkrát více - přesně 587 kubíků dřeva. Hlavním důvodem bylo loňské extrémně teplé a suché léto, v němž se lýkožroutu smrkovému náramně daří.
"Historie nepamatuje tak velký nárůst kůrovcové těžby," říká Ladislav Půlpán ze státního podniku Lesy.
S loňským vysokým výskytem kůrovce se někteří soukromí majitelé lesů potýkají i letos. Protože včas nezasáhli, kůrovec se znovu rozmnožil a napadl další stromy.
Kůrovcových kalamit bylo v českých lesích už několik. První velkou lesníci zaregistrovali začátkem 19. století v letech 1821 až 1823, kdy bylo v Jeseníkách napadeno 45 tisíc metrů krychlových dřeva.
Na Šumavě byla podle Národního lesnického komitétu první významná kalamita zaznamenána v letech 1834 až 1839. Po rozsáhlých větrných polomech v okolí Vimperku a Volar bylo v této oblasti napadeno téměř 300 tisíc metrů krychlových dřeva.
Kůrovec ničil české lesy i v dalších letech. Například po druhé světové válce musely být pokáceno více než dva milióny metrů krychlových dřeva.
Poslední kůrovcová kalamita začala v roce 1992 a skončila až v roce 1996. Za čtyři roky bylo poraženo 6,75 miliónu kubíků dřeva, přičemž jen v roce 1995 to byly bezmála dva milióny metrů krychlových.
"Historie nepamatuje tak velký nárůst kůrovcové těžby," říká Ladislav Půlpán ze státního podniku Lesy.
S loňským vysokým výskytem kůrovce se někteří soukromí majitelé lesů potýkají i letos. Protože včas nezasáhli, kůrovec se znovu rozmnožil a napadl další stromy.
Kůrovcových kalamit bylo v českých lesích už několik. První velkou lesníci zaregistrovali začátkem 19. století v letech 1821 až 1823, kdy bylo v Jeseníkách napadeno 45 tisíc metrů krychlových dřeva.
Na Šumavě byla podle Národního lesnického komitétu první významná kalamita zaznamenána v letech 1834 až 1839. Po rozsáhlých větrných polomech v okolí Vimperku a Volar bylo v této oblasti napadeno téměř 300 tisíc metrů krychlových dřeva.
Kůrovec ničil české lesy i v dalších letech. Například po druhé světové válce musely být pokáceno více než dva milióny metrů krychlových dřeva.
Poslední kůrovcová kalamita začala v roce 1992 a skončila až v roce 1996. Za čtyři roky bylo poraženo 6,75 miliónu kubíků dřeva, přičemž jen v roce 1995 to byly bezmála dva milióny metrů krychlových.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích