zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ozón je vyřešen, oteplování ne

23.11.2004
Ovzduší
Ozón je vyřešen, oteplování ne
Když hrozí životu na Zemi smrtelná hrozba, dokáží se lidé dohodnout, jak nebezpečí zažehnat. Dokazuje to mezinárodní úmluva o ochraně ozónové vrstvy, kterou podepsalo a řídí se jí 188 států. Jak dál pokračovat při uplatňování Montrealského protokolu, který je označován jako největší a nejúspěšnější ekologická dohoda v historii lidstva, budou ode dneška jednat v Praze zástupci všech signatářských států.
"Když vědci zjistili, že freony poškozují ozónovou vrstvu, mezinárodní společenství se během několika let dokázalo dohodnout na zastavení emisí těchto látek," konstatuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek..
Vědci předpokládají, že už za několik let budou moci definitivně potvrdit, že se ozónová vrstva, výrazně narušená ve 20. století, začne obnovovat. Jenže: ochrana několikamilimetrového filtru, který zachycuje nebezpečné ultrafialového záření, je jenom jednou z vážných ekologických hrozeb. Tu druhou - globální oteplování - zatím lidé nedokáží vyřešit.

Na pólech tají ledy
Oteplování se projevuje například táním ledovců v Alpách i na obou pólech. Podle nejnovější studie curyšské univerzity ubývají švýcarské ledovce takovým tempem, které se předpokládalo až v roce 2025. V celém pohoří se zaledněná plocha zmenšila v letech 1985 a 2000 o více než pětinu.
Vědci i ekologická hnutí ovšem tvrdí: Chránit ozónovou vrstvu je mnohem snazší než zabránit celosvětové změně klimatu.
Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm připomněl, že v případě ozónové vrstvy se podařilo najít náhradu za chemické přípravky, které zkracují životnost ozónu. "Náhradní sloučeniny jsou v tomto ohledu bezpečné i ekonomicky relativně akceptovatelné," říká Wilhelm, který se pražské konference rovněž zúčastní.
Podle Jiřího Hlaváčka z Ministerstva životního prostředí je například náhrada za ozónový "požírač" methylbromid, který se používá v zemědělství, jen přibližně o deset procent dražší.
"V případě globálního oteplování je zdrojem produkce skleníkových plynů především energetika, kde zatím není ekvivalentní alternativní zdroj," připomíná rektor Wilhelm.
Čisté zdroje energie ze slunce či větru zatím nedokáží nahradit tepelné elektrárny. A jaderná energetika je ve většině zemí politicky neschůdná.
Americký profesor ekonomie Scott Barrett uvádí ve své knize Životní prostředí a státnická dovednost: Strategie dojednávání ekologických smluv ještě jedno srovnání mezi ozónovou vrstvou a globálním oteplováním. Zatímco rozvojovým zemím v okolí rovníku hrozí sucha, státům, jako je Kanada nebo Rusko, by zvýšení teploty mohlo zvednout zemědělské výnosy.

Desetiletý náskok
Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha uvedl, že ochranu ozónové vrstvy řeší lidé déle než globální oteplování.
"Ozónový" Montrealský protokol byl podepsán už v roce 1987, úmluvu na ochranu klimatu podepsaly státy o deset let později.
Zatímco ozónovou dohodu začaly země okamžitě plnit, u Kjótského protokolu nebylo sedm let jisté, zda vůbec začne platit.
Až poté, co úmluvu z Kjóta ratifikovalo letos v říjnu Rusko, vstoupí v polovině února v platnost. Ovšem největší producent skleníkových plynů na světě - USA - odmítl ke Kjótskému protokolu přistoupit.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí