zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

USA žádají výjimku, svět je proti

29.11.2004
Ovzduší
USA žádají výjimku, svět je proti
Svět se při ochraně ozónové vrstvy, bez níž by nebyl možný život na Zemi, ocitl v prvním vážném konfliktu. Musí se rozhodnout, v jakém množství bude nadále používat látku zvanou methylbromid, bez níž si část zemědělců v subtropickém a tropickém pásmu nedokáže představit svou budoucnost. Methylbromid je významným "požíračem" ozónové vrstvy a vědci zjistili, že ochranný filtr Země ničí šedesátkrát rychleji než tradiční freony.
Vyspělé země se zavázaly, že methylbromid přestanou používat od příštího roku. Jenže USA, Japonsko, Itálie či Izrael teď požadují rozsáhlé výjimky.

OSN výjimky odmítá
O výjimkách rozhodnou zástupci 189 zemí na konferenci o ochraně ozónové vrstvy, která se od pondělí koná v Praze. Jasný verdikt má zaznít dnes, kdy padne i konečné rozhodnutí o tom, kolik methylbromidu budou moci žadatelé používat.
"Poprvé čelíme tomu, že některé země chtějí navýšit produkci látek, které měly být podle dřívějších dohod eliminovány," řekl pro BBC David Doninger z amerického Výboru na ochranu přírodních zdrojů. Konference se účastní země, které přijaly takzvaný Montrealský protokol, jenž má ozónovou vrstvu chránit.
"Dodržování integrity protokolu je klíčové. V opačném případě dosáhne světové společenství jen částečného úspěchu," varoval před výjimkami Klaus Töpfer, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí.
Diskuse o výjimkách začala včera a český ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) očekával, že vyjednávání budou velmi tvrdá. Ve Spojených státech mají zájem na používání methylbromidu především pěstitelé rajčat, lilku a jahod v Kalifornii a na Floridě.

Přijeli i kongresmani
Jejich zájmy přijely do Prahy hájit čtyři desítky vyjednávačů a politiků. Ambrozek potvrdil, že ve skupině jsou také zástupci amerického Kongresu, kteří dohlížejí na práci vyjednávačů. "Hájí zájmy konzervativních zemědělců," řekl Ambrozek. S rozsáhlými výjimkami pro methylbromid nesouhlasí ani Mario José Molina, mexický vědec, který za výzkum ozónové vrstvy dostal Nobelovu cenu.
"Ve většině případů lze methylbromid nahradit méně škodlivými chemikáliemi," řekl v rozhovoru pro HN Molina.

Spor skončí kompromisem
USA však namítají, že pro methylbromid se v současnosti jen těžko hledá náhradní látka. Například proto, že většina pesticidů je dražší a mají škodlivé účinky. "Neexistuje žádná náhrada," uvedla americká agentura pro zemědělský výzkum.
Jakub Achrer z odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí odhaduje, že jednání o výjimkách pro methylbromid skončí kompromisem.
USA, Izrael či Itálie zatím mohou příští rok použít zhruba 12 tisíc tun této látky, ovšem požadují dalších 2,6 tisíce tun. Technický výbor pro methylbromid, který pracuje v rámci Montrealského protokolu, doporučil výjimky pouze na 1,3 tisíce tun.

K čemu slouží methylbromid
Využívá se například jako ochrana proti infekci tropického a subtropického ovoce, k dezinfekci zemědělské půdy nebo při konzervaci trámů památkově chráněných domů.
Na celém světě se ho každoročně použije okolo sedmdesáti dvou tisíc tun. Nejvíce ho spotřebují pěstitelé ve Spojených státech (38 procent) a v Evropě (28 procent).
Vyspělé země mají s jeho využitím skončit příští rok, ovšem požadují výjimky. V rozvojových státech se má přestat používat v roce 2015.
V Česku je výroba zakázána od ledna 2002 a dovoz od příštího roku. V zemědělství se už vůbec nepoužívá.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí