Obce šíří protestní petici proti dolům v Beskydech
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - Petici za zrušení dolů v Beskydech mohou přímo na radnici
podepsat obyvatelé Valašského Meziříčí. Její text a podpisové archy jsou se
souhlasem radních k dispozici na recepci městského úřadu v Soudní ulici.
"Otázka životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví
Valašska je úzce spjata s Beskydami," uvedl Marian Žárský, místopředseda
občanského sdružení Naše Beskydy, které petici iniciovalo.
"Uvažovaná těžba zemního plynu a černého uhlí na úpatí Radhoště se tak
bezprostředně týká i občanů Valašského Meziříčí," vysvětlil důvody, proč se
sdružení obrací i ke zdejším obyvatelům.
Petice vyzývá k tomu, aby zákonodárci i občanská veřejnost jednou provždy
zabránili jakékoli těžbě nerostných surovin v Dole Frenštát, jehož dobývací
prostor zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dosud jsme ověřili okolo 11 800 podpisů, množství archů na to ještě čeká.
Odhaduji, že jsme dosud získali na 15 tisíc hlasů z Beskyd a Valašska, ale
například i z Brna a Prahy," řekl Žárský.
Černouhelný důl byl v Beskydech vyhlouben v 80. letech minulého století. Od té
doby zůstává zakonzervován.
Společnost Ostravsko-karvinské doly platí ročně za jeho údržbu padesát miliónů
korun a usiluje o to, aby ho mohla využít k těžbě uhlí nebo zemního plynu.
Zástupci beskydských obcí se však obávají, že by zahájení těžby znamenalo
devastaci celého kraje.
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - Petici za zrušení dolů v Beskydech mohou přímo na radnici podepsat obyvatelé Valašského Meziříčí. Její text a podpisové archy jsou se souhlasem radních k dispozici na recepci městského úřadu v Soudní ulici.
"Otázka životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví Valašska je úzce spjata s Beskydami," uvedl Marian Žárský, místopředseda občanského sdružení Naše Beskydy, které petici iniciovalo.
"Uvažovaná těžba zemního plynu a černého uhlí na úpatí Radhoště se tak bezprostředně týká i občanů Valašského Meziříčí," vysvětlil důvody, proč se sdružení obrací i ke zdejším obyvatelům.
Petice vyzývá k tomu, aby zákonodárci i občanská veřejnost jednou provždy zabránili jakékoli těžbě nerostných surovin v Dole Frenštát, jehož dobývací prostor zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dosud jsme ověřili okolo 11 800 podpisů, množství archů na to ještě čeká. Odhaduji, že jsme dosud získali na 15 tisíc hlasů z Beskyd a Valašska, ale například i z Brna a Prahy," řekl Žárský.
Černouhelný důl byl v Beskydech vyhlouben v 80. letech minulého století. Od té doby zůstává zakonzervován.
Společnost Ostravsko-karvinské doly platí ročně za jeho údržbu padesát miliónů korun a usiluje o to, aby ho mohla využít k těžbě uhlí nebo zemního plynu. Zástupci beskydských obcí se však obávají, že by zahájení těžby znamenalo devastaci celého kraje.
"Otázka životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví Valašska je úzce spjata s Beskydami," uvedl Marian Žárský, místopředseda občanského sdružení Naše Beskydy, které petici iniciovalo.
"Uvažovaná těžba zemního plynu a černého uhlí na úpatí Radhoště se tak bezprostředně týká i občanů Valašského Meziříčí," vysvětlil důvody, proč se sdružení obrací i ke zdejším obyvatelům.
Petice vyzývá k tomu, aby zákonodárci i občanská veřejnost jednou provždy zabránili jakékoli těžbě nerostných surovin v Dole Frenštát, jehož dobývací prostor zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dosud jsme ověřili okolo 11 800 podpisů, množství archů na to ještě čeká. Odhaduji, že jsme dosud získali na 15 tisíc hlasů z Beskyd a Valašska, ale například i z Brna a Prahy," řekl Žárský.
Černouhelný důl byl v Beskydech vyhlouben v 80. letech minulého století. Od té doby zůstává zakonzervován.
Společnost Ostravsko-karvinské doly platí ročně za jeho údržbu padesát miliónů korun a usiluje o to, aby ho mohla využít k těžbě uhlí nebo zemního plynu. Zástupci beskydských obcí se však obávají, že by zahájení těžby znamenalo devastaci celého kraje.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích