zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bionafta spolkla miliardy, a chce další

07.12.2004
Zemědělství
Bionafta spolkla miliardy, a chce další
Kabinet se chystá obnovit dotace výroby bionafty. Za tyto dotace přitom stát utratil již přes šestnáct miliard korun, podle odborníků přitom mizely peníze bez užitku.
Vláda nyní chystá návrh, podle nějž na bionaftu dá v příštím roce asi sedm set miliónů korun.
"Návrh na dotování bionafty předložíme," potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství Martin Severa. To mělo zpracovat do pátku konkrétní plán poté, co jeho zásady vytyčil tým vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna.
"Dotace byly chybně konstruovány, celý systém je nutné do budoucna přehodnotit," upozornil přitom už před časem po důkladném šetření Nejvyšší kontrolní úřad.
Vláda přesto nyní, kdy hovoří o výrazném omezení výdajů, počítá s tím, že dá stovky miliónů dotací zpracovatelům řepky olejné, kteří vyrábějí metylester pro bionaftu.

Čekání na zákon
Dotace požadují výrobci metylesteru proto, že jinak podle nich není bionafta na trhu pohonných hmot konkurenceschopná. Česko se přitom zavázalo splnit směrnici Evropské unie a do roku 2010 zajistit podíl biosložek v pohonných hmotách na úrovni 5,75 procenta. Jenže zatímco v západní Evropě je trendem přidávat metylester do veškeré nafty plošně ze zákona, a tedy bez dotací, v tuzemsku má až do konce roku 2006 platit tak-zvaný přechodný systém. Ten spočívá v tom, že dotace dostanou výrobci metylesteru.. Část jako přímou platbu za kilogram produkce, část úlevou spotřební daně.
Ministerstvo zemědělství původně chtělo do konce příštího roku na dotace 950 miliónů korun, a přes jednu miliardu by ještě dělala daňová úleva. Jahnův tým sice prohlásil, že takový systém je neúnosný, ale nakonec jej v principu přijal. Nařídil pouze přehodnotit výši dotací, mělo by na ně stačit kolem 700 miliónů korun.
"Dokud nebude technologicky a legislativně umožněn přechod na jiné řešení, dotace jsou potřeba," uvedl Jahnův náměstek Radek Špicar. Politici i podnikatelé přitom svorně tvrdí, že chtějí zavést plošné přidávání metylesteru do nafty či biolihu do benzínu co nejdřív, ale nejde to podle nich zvládnout před rokem 2007.

Dotace šly na vývoz
Kromě Nejvyššího kontrolního úřadu přitom dotační systém na bionaftu kritizují i další odborníci. Na chyby poukazuje studie Univerzity Pardubice, kterou si vyžádal Úřad vlády. Uvádí například, že zpracovatelé řepky dostali přes 770 miliónů korun v investičních půjčkách. Dosud z nich splatili jednu desetinu a stát má naději získat jen sotva dalších 300 miliónů korun - majetek v hodnotě přes 400 miliónů už skončil v konkursech.
Studie také dokládá, že významná část dotovaného metylesteru skončila v zahraničí, ačkoliv to dotační pravidla výslovně zakazovala.
Dnes přitom metylester firmy ve velkém vyvážejí, a to bez jakékoliv dotace. "Každý v oboru vlastně ví, že to byl obrovský tunel," hodnotí dotační systém například Karel Vítek, místopředseda družstva Agroodbyt, které je významným dodavatelem řepky.

Spřátelené firmy
Dotační systém pro výrobce metylesteru ve skutečnosti slouží především dvěma firmám. Ústecká Setuza a jihlavský Agropodnik totiž vyrábějí dohromady kolem sedmdesáti procent tuzemské produkce. Zhruba stejný podíl tak mohou odkrajovat z podpor.
Existují přitom i doklady o úzkých vazbách mezi lidmi, kteří stojí v čele zúčastněných firem a institucí. Například předseda představenstva Setuzy František Janů působil i v podniku ZZN Chrudim, který donedávna ovládal Jan Höck. Ten je šéfem Státního zemědělského intervenčního fondu, jenž má dotace na bionaftu na starost. Höckova dcera Jana je zase zapsána v dozorčí radě firmy Cukrex - spolu s Oldřichem Gojišem, šéfem Agropodniku Jihlava.
A Gojiš je mimo jiné také člověk, jemuž Ministerstvo zemědělství před rokem tajně, bez výběrového řízení, prodalo státní podíl v největších mlékárnách v zemi Madeta.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí