Návrat lipanů do Podyjí vázne
Jitka Mitysková
Vranov nad Dyjí Jen třetinu lipanů oproti loňsku odchovali rybáři ve Vranově nad
Dyjí. Polovinu vypustili do vod svého revíru, zbývající ryby nabídli dalším
organizacím rybářského svazu. "Náš revír tvoří tok řeky Dyje od hráze Vranovské
přehrady po lokalitu Býčí skála. Protože se nachází v první a druhé zóně
národního parku. Všechna naše důležitá rozhodnutí proto ovlivňuje ministerstvo
životního prostředí. V zarybňovacích plánech nám stanovuje, které druhy ryb máme
chovat,"uvedl předseda vranovské organizace rybářského svazu Josef Hanák. "Pro
Vranov byly vhodnější druhy, které jsme chovali dříve, zejména siven americký a
pstruh duhový. Ministerstvo je odmítá jako nepůvodní, ačkoliv studená voda
vytékající ze dna rovněž nepůvodní přehrady vytvořila rybám zcela jiné podmínky,
než jaké měly dříve,"podotkl další z vranovských rybářů Jan Pecina. Ředitel
Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl je rovněž toho názoru, že by se
měli Vranovští držet chovu domácích druhů. "Z našich druhů, které více milují
chladnější vodu, je to třeba vysloveně domácí pstruh obecný. Jeho odchov je
ovšem náročnější,"uvedl ředitel. Podle jednatele vranovské organizace Pavla
Šrámka je dalším problémem kvalita vody. "Rybníčky napouštíme z nedalekého
Junáckého potoka a kalná voda, která provázela regulační protipovodňové práce na
tomto vodním toku, rybám nesvědčila, stejně tak větší kyselost vody,"upozornil.
Svůj díl na ztrátách mají i přirození predátoři malých plůdků a drobných ryb. "Z
chovných rybníčků loví ryby ledňáčci či kachny, ale také třeba užovky,"vysvětlil
předseda Hanák.
Jitka Mitysková
Vranov nad Dyjí Jen třetinu lipanů oproti loňsku odchovali rybáři ve Vranově nad Dyjí. Polovinu vypustili do vod svého revíru, zbývající ryby nabídli dalším organizacím rybářského svazu. "Náš revír tvoří tok řeky Dyje od hráze Vranovské přehrady po lokalitu Býčí skála. Protože se nachází v první a druhé zóně národního parku. Všechna naše důležitá rozhodnutí proto ovlivňuje ministerstvo životního prostředí. V zarybňovacích plánech nám stanovuje, které druhy ryb máme chovat,"uvedl předseda vranovské organizace rybářského svazu Josef Hanák. "Pro Vranov byly vhodnější druhy, které jsme chovali dříve, zejména siven americký a pstruh duhový. Ministerstvo je odmítá jako nepůvodní, ačkoliv studená voda vytékající ze dna rovněž nepůvodní přehrady vytvořila rybám zcela jiné podmínky, než jaké měly dříve,"podotkl další z vranovských rybářů Jan Pecina. Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl je rovněž toho názoru, že by se měli Vranovští držet chovu domácích druhů. "Z našich druhů, které více milují chladnější vodu, je to třeba vysloveně domácí pstruh obecný. Jeho odchov je ovšem náročnější,"uvedl ředitel. Podle jednatele vranovské organizace Pavla Šrámka je dalším problémem kvalita vody. "Rybníčky napouštíme z nedalekého Junáckého potoka a kalná voda, která provázela regulační protipovodňové práce na tomto vodním toku, rybám nesvědčila, stejně tak větší kyselost vody,"upozornil. Svůj díl na ztrátách mají i přirození predátoři malých plůdků a drobných ryb. "Z chovných rybníčků loví ryby ledňáčci či kachny, ale také třeba užovky,"vysvětlil předseda Hanák.
Vranov nad Dyjí Jen třetinu lipanů oproti loňsku odchovali rybáři ve Vranově nad Dyjí. Polovinu vypustili do vod svého revíru, zbývající ryby nabídli dalším organizacím rybářského svazu. "Náš revír tvoří tok řeky Dyje od hráze Vranovské přehrady po lokalitu Býčí skála. Protože se nachází v první a druhé zóně národního parku. Všechna naše důležitá rozhodnutí proto ovlivňuje ministerstvo životního prostředí. V zarybňovacích plánech nám stanovuje, které druhy ryb máme chovat,"uvedl předseda vranovské organizace rybářského svazu Josef Hanák. "Pro Vranov byly vhodnější druhy, které jsme chovali dříve, zejména siven americký a pstruh duhový. Ministerstvo je odmítá jako nepůvodní, ačkoliv studená voda vytékající ze dna rovněž nepůvodní přehrady vytvořila rybám zcela jiné podmínky, než jaké měly dříve,"podotkl další z vranovských rybářů Jan Pecina. Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl je rovněž toho názoru, že by se měli Vranovští držet chovu domácích druhů. "Z našich druhů, které více milují chladnější vodu, je to třeba vysloveně domácí pstruh obecný. Jeho odchov je ovšem náročnější,"uvedl ředitel. Podle jednatele vranovské organizace Pavla Šrámka je dalším problémem kvalita vody. "Rybníčky napouštíme z nedalekého Junáckého potoka a kalná voda, která provázela regulační protipovodňové práce na tomto vodním toku, rybám nesvědčila, stejně tak větší kyselost vody,"upozornil. Svůj díl na ztrátách mají i přirození predátoři malých plůdků a drobných ryb. "Z chovných rybníčků loví ryby ledňáčci či kachny, ale také třeba užovky,"vysvětlil předseda Hanák.
Sdílet článek na sociálních sítích