Krátce - různé

Konečně. Břežany získaly stavební povolení a jako první obec na Znojemsku mohou začít realizovat svůj projekt větrných elektráren. Bohužel zdá se, že zůstanou zatím osamoceny. V řadě dalších obcí se zastupitelstva či přímo občané v referendech vyjádřili proti tomuto způsobu výroby energie. Nepřesvědčily je ani ekonomické, ani ekologické argumenty. Přestože i proti větrným elektrárnám se bojovníci za životní prostředí stavějí, je to přece jen jeden z nejčistších způsobů získávání elektřiny.

Může získat dotaci bytové družstvo?
Jsme stavební bytové družstvo a vlastníme řádově stovky panelových domů. U velké části bytů je na základě provedených energetických auditů potřebné provést zateplení a výměnu oken. Bylo by možné na tato finančně jistě náročná opatření získat podporu z dotačních fondů Evropské unie? Vyčíslení snížení emisí oxidu uhličitého a úspor tepelné energie po provedeném zateplení a výměně oken by nebyl problém.
Ve vašem případě se jedná o bytové družstvo, tedy nikoli o malý či střední podnik z oblasti zpracovatelského průmyslu, takže program Úspory energie z Operačního programu průmysl a podnikání pro vás není vhodný. Měli byste tedy hledat v programech zastřešovaných Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí nebo příslušným krajským úřadem.

OZO Ostrava dokončila skládku za 60 miliónů
Městská firma OZO Ostrava dokončila výstavbu skládky tuhých komunálních odpadů v Ostravě-Hrušově. Poslední část skládky začne krajské město využívat od příštího roku. Kapacita zhruba pětihektarového areálu pro uložení odpadů činí asi půl miliónu metrů krychlových. Celkové náklady na vybudování městské skládky dosáhly 60 miliónů, řekl včera ředitel firmy Karel Belda.

Volksbank CZ získala v rámci programu Phare od Evropské investiční banky úvěr 20 miliónů eur (přes 600 miliónů korun). Tyto peníze banka využije na financování malých a středně velkých firem a měst a obcí v České republice. Volksbank bude v rámci svého programu financovat malé a středně velké investiční projekty do 50 procent jejich nákladů. Podpora bude určena především na zlepšování ochrany životního prostředí, racionálního využívání energie, infrastruktury a průmyslu, rozvoje vzdělání, zdravotnických zařízení a turistiky.

Vědecký tým pod vedením Dr. Carla Meyera publikoval v britském odborném časopise Interface studii, podle níž jsou žraloci schopni pozorovat změny v magnetickém poli. O tom, že mají tyto ryby svůj vnitřní „kompas“ se vedou již dlouho dohady, biologové z Havajské univerzity proto připravili experiment, který tuto hypotézu potvrdil. Nyní je na řadě objasnit, jak přesně tento smysl funguje a jak jsou žraloci citliví na magnetické pole Země.
Pokusu se účastnilo šest žraloků hnědých a jeden žralok kladivoun. Zvířata byla držena v nádrži o průměru 7 metrů a pokaždé, když dostali potravu do předem vytyčené zóny o rozměrech 1,5x1,5m, bylo spuštěno umělé magnetické pole. V sérii pokusů bylo pole náhodně aktivováno a ryby plavaly do krmící zóny, i když v ní potrava nebyla.
Na aktivování magnetického pole reagovali všichni žraloci okamžitě a přímou cestou plavali k cíli. Tím byla jejich schopnost vnímat magnetická pole dokázána. Vědci se nyní snaží pochopit, jak tato detekce u žraloků funguje. Jiná zvířata s touto schopností, jako například tučňáci a pstruzi, mají ve svých tělech obsažen minerální magnetit, u žraloků však nalezen nebyl. Je možné, že za jejich kompasovým smyslem stojí elektro-receptory v jejich hlavách – vše je ale nutné nejprve dokázat.

Konzultace k akčnímu plánu snižování emisí 1.12.2004 Evropská komise zahájila konzultaci k opatřením, jež by měla být zahrnuta do nového akčního plánu EU zaměřeného na snižování znečištění ovzduší. Konzultace potrvá do konce ledna 2005, výsledky by měly být zveřejněny v březnu. Podle zprávy Evropské komise špatná kvalita vzduchu ubírá okolo 9 měsíců z průměrné délky života občana EU. Konzultace se zaměřuje na otázky typu "jaká je podle Vašeho názoru kvalita ovzduší ve Vašem okolí?" či "v jakém rozsahu bychom měli podnikat další kroky v příštích 15 letech?".
Více informací:
http://europa.eu.int/yourvoice/forms/dispatch?form=356&lang=EN

Hlavní smysl státních dotací spočívá v tom, aby se řepkový metylester zpracoval na bionaftu, která se spotřebuje v tuzemsku. Cíle vyšší surovinové soběstačnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a naplnění požadavků EU nemohou být naplněny jen tím, že se zde vyrobí určité množství metylesteru a to se vyveze. Protože vyrobit jej a zpracovat na směsné palivo (bionaftu) je dražší, než je cena nafty na českém trhu, nemohla by bionafta bez podpory motorové naftě konkurovat. Za současného systému, kdy se u nás bionafta vyrábí z 31 procent metylesteru a 69 procent normální nafty, ani nulová spotřební daň na metylester v bionaftě nestlačí její cenu na konkurenční úroveň.
Proto je potřeba i přímá dotace výrobcům metylesteru. Dotace však současně musí být taková, aby nedocházelo k nadsazenému hrazení jejich nákladů, a dotovaná bionafta musí skončit na našem trhu. Dokud nebude legislativně a technologicky umožněn přechod na jiný systém podpory biopaliv, dotace jsou třeba.