Citlivé plíce planety

Deštné pralesy jsou na klimatické změny citlivější, než vědci dosud mysleli. Jinými slovy stačí méně, než se dosud předpokládalo, a plíce naší planety v podobě amazonské džungle mohou přestat fungovat.

Vědcům již dlouho vrtá hlavou, jak deštné pralesy přežily dobu ledovou. Podle jedné z teorií přežily ostrůvky pralesa obklopené nově vytvořenou savanou, podle jiné se na nich doba ledová nijak výrazně neprojevila.

Dosavadní výzkumy chování deštných pralesů v průběhu milionů let se soustředily na hledání vzorků flóry ve starých geologických vrstvách. To naráží na technické problémy, hlavně s dopravou těžké vrtací techniky na nepřístupná místa. Geology z Bristolské univerzity napadlo hledat vzorky starých deštných pralesů na malém ostrově při pobřeží kanadské provincie Nova Scotia. Uvědomili si totiž, že před nějakými 300 miliony let byl i tento ostrůvek součástí jediného kontinentu jménem Pangea - a na dnešní místo se dostal při pohybu zemských desek právě z rovníkové oblasti. Porovnáváním zkamenělých zbytků flóry v jednotlivých geologických vrstvách vědci zjistili, že každá změna klimatu přinesla zcela zásadní proměny ve spektru nalezených rostlin. Badatelé z toho vyvozují, že i současný vývoj globálního klimatu silně ovlivní flóru a způsobí zřetelné změny v jejím složení.