Česká vláda řeší růst dopravy pozdě
Tři roky nezávislí odborníci vypracovávali studie pro zavedení mýtného v české
silniční síti, aniž by se Ministerstvo dopravy o řešení zajímalo. Poté, co
Německo mýtné pro těžká nákladní vozidla 1. ledna zavedlo, se předpokládá, že
německé dálnice budou řidiči objíždět Českem, takže se zdejší silnice zcela
zahltí. Tato hrozba přiměla ministerstvo k tomu, že návrh mýtného v zemi
předložilo kabinetu již nyní, o tři měsíce dříve, než vláda uložila. Podle
odborníků je to však stejně pozdě.
"Až o pětinu se zvýší intenzita dopravy po zavedení mýtného v Německu," uvedl
ředitel odboru ministerstva dopravy Jiří Nouza.
"Domnívám se, že nárůst kamiónů oproti druhé polovině roku 2004 nebude vyšší než
deset procent," soudí pak Otakar Vacín, ředitel Provozního úseku státního
Ředitelství silnic a dálnic. Dodal, že mezi nejvíce zatížené komunikace patří
dálnice D1 z Prahy do Brna, která už je dnes v nejhorším stavu ze všech dálnic.
Podle Martina Felixe ze sdružení českých dopravců Česmad Bohemia se naopak
zatížení českých silnic zvýší jen o procenta a po čase se vrátí k normálu.
Statistika ministerstva dopravy však jasně hovoří o loňském razantním nárůstu,
který měl dvě příčiny: zavedení mýtného v Rakousku, kvůli němuž řidiči z
balkánských zemí jezdí do Německa přes Moravu a Čechy, a poté květnový vstup
země do EU.
Zatímco začátkem roku 2004 přejelo české hranice průměrně 551 tisíc nákladních
aut měsíčně, ve druhé polovině roku to bylo již přes 700 tisíc, v říjnu dokonce
811 tisíc kamiónů.
Přes hraniční přechod Rozvadov přejelo do konce listopadu 2004 zhruba 1,1
miliónu kamiónů v obou směrech. V období od ledna do dubna to však bylo pouze
175 tisíc kamiónů. Hraniční přechod Cínovec přejelo za prvních jedenáct měsíců
roku 2004 v obou směrech 564 tisíc nákladních vozů a Folmavu 363 tisíce. Zvýšená
intenzita těžké nákladní dopravy ničí povrch silnic i životní prostředí v jejich
okolí.
Proč se státní orgány nedokázaly na novou situaci včas připravit, na to včera
ministr dopravy Milan Šimonovský neodpověděl. Podle své mluvčí Marcely
Švejnohové byl zaneprázdněn jednáním.
"Ministerstvo dopravy zaspalo. Dnes se začnou z peněz daňových poplatníků
opravovat silnice, které zničí ti, kdo se budou vyhýbat mýtnému na německých
dálnicích," uvedl stínový ministr dopravy za ODS Petr Bendl.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos vyčítá české
vládě i Evropské unii, že už před rozšířením unie nepočítaly s řešením
dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to
jsme přece věděli, že tady tento problém bude," řekl nedávno Moos.
Peníze daňových poplatníků však na zvýšené potřeby oprav silnic po zahraničních
kamiónech nestačí. Již nyní finance na údržbu a rekonstrukce chybějí.
Na výraznou opravu české silniční sítě by podle Vacína bylo potřeba asi šest
miliard korun ročně, a to čtyři miliardy na silnice I. tříd a dvě miliardy na
dálnice. "Pro podstatné zlepšení celé sítě dálnic a silnic I. tříd by bylo
zapotřebí investovat tuto částku po dobu pěti let," říká Vacín.
Letos přitom na opravu a údržbu silnic I. tříd půjde ze Státního fondu dopravní
infrastruktury 1,85 miliardy korun, což je pouze o necelá tři procenta víc než
vloni. Podobná je situace i u dálnic - na jejich opravu půjde letos zhruba
polovina požadované částky.
Němci otvírají další diskusi, str. 18
Tři roky nezávislí odborníci vypracovávali studie pro zavedení mýtného v české silniční síti, aniž by se Ministerstvo dopravy o řešení zajímalo. Poté, co Německo mýtné pro těžká nákladní vozidla 1. ledna zavedlo, se předpokládá, že německé dálnice budou řidiči objíždět Českem, takže se zdejší silnice zcela zahltí. Tato hrozba přiměla ministerstvo k tomu, že návrh mýtného v zemi předložilo kabinetu již nyní, o tři měsíce dříve, než vláda uložila. Podle odborníků je to však stejně pozdě.
"Až o pětinu se zvýší intenzita dopravy po zavedení mýtného v Německu," uvedl ředitel odboru ministerstva dopravy Jiří Nouza.
"Domnívám se, že nárůst kamiónů oproti druhé polovině roku 2004 nebude vyšší než deset procent," soudí pak Otakar Vacín, ředitel Provozního úseku státního Ředitelství silnic a dálnic. Dodal, že mezi nejvíce zatížené komunikace patří dálnice D1 z Prahy do Brna, která už je dnes v nejhorším stavu ze všech dálnic.
Podle Martina Felixe ze sdružení českých dopravců Česmad Bohemia se naopak zatížení českých silnic zvýší jen o procenta a po čase se vrátí k normálu.
Statistika ministerstva dopravy však jasně hovoří o loňském razantním nárůstu, který měl dvě příčiny: zavedení mýtného v Rakousku, kvůli němuž řidiči z balkánských zemí jezdí do Německa přes Moravu a Čechy, a poté květnový vstup země do EU.
Zatímco začátkem roku 2004 přejelo české hranice průměrně 551 tisíc nákladních aut měsíčně, ve druhé polovině roku to bylo již přes 700 tisíc, v říjnu dokonce 811 tisíc kamiónů.
Přes hraniční přechod Rozvadov přejelo do konce listopadu 2004 zhruba 1,1 miliónu kamiónů v obou směrech. V období od ledna do dubna to však bylo pouze 175 tisíc kamiónů. Hraniční přechod Cínovec přejelo za prvních jedenáct měsíců roku 2004 v obou směrech 564 tisíc nákladních vozů a Folmavu 363 tisíce. Zvýšená intenzita těžké nákladní dopravy ničí povrch silnic i životní prostředí v jejich okolí.
Proč se státní orgány nedokázaly na novou situaci včas připravit, na to včera ministr dopravy Milan Šimonovský neodpověděl. Podle své mluvčí Marcely Švejnohové byl zaneprázdněn jednáním.
"Ministerstvo dopravy zaspalo. Dnes se začnou z peněz daňových poplatníků opravovat silnice, které zničí ti, kdo se budou vyhýbat mýtnému na německých dálnicích," uvedl stínový ministr dopravy za ODS Petr Bendl.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos vyčítá české vládě i Evropské unii, že už před rozšířením unie nepočítaly s řešením dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to jsme přece věděli, že tady tento problém bude," řekl nedávno Moos.
Peníze daňových poplatníků však na zvýšené potřeby oprav silnic po zahraničních kamiónech nestačí. Již nyní finance na údržbu a rekonstrukce chybějí.
Na výraznou opravu české silniční sítě by podle Vacína bylo potřeba asi šest miliard korun ročně, a to čtyři miliardy na silnice I. tříd a dvě miliardy na dálnice. "Pro podstatné zlepšení celé sítě dálnic a silnic I. tříd by bylo zapotřebí investovat tuto částku po dobu pěti let," říká Vacín.
Letos přitom na opravu a údržbu silnic I. tříd půjde ze Státního fondu dopravní infrastruktury 1,85 miliardy korun, což je pouze o necelá tři procenta víc než vloni. Podobná je situace i u dálnic - na jejich opravu půjde letos zhruba polovina požadované částky.
Němci otvírají další diskusi, str. 18
Kolik peněz jde na opravu komunikací
Dálnice a rychlostní silnice
Délka 848 km
Opravy a údržba 1,1 miliardy
Skutečná potřeba 2 miliardy
Silnice I. třídy
Délka 5 785
Oprava a údržba 1,85 miliardy
Skutečná potřeba 4 miliardy
"Až o pětinu se zvýší intenzita dopravy po zavedení mýtného v Německu," uvedl ředitel odboru ministerstva dopravy Jiří Nouza.
"Domnívám se, že nárůst kamiónů oproti druhé polovině roku 2004 nebude vyšší než deset procent," soudí pak Otakar Vacín, ředitel Provozního úseku státního Ředitelství silnic a dálnic. Dodal, že mezi nejvíce zatížené komunikace patří dálnice D1 z Prahy do Brna, která už je dnes v nejhorším stavu ze všech dálnic.
Podle Martina Felixe ze sdružení českých dopravců Česmad Bohemia se naopak zatížení českých silnic zvýší jen o procenta a po čase se vrátí k normálu.
Statistika ministerstva dopravy však jasně hovoří o loňském razantním nárůstu, který měl dvě příčiny: zavedení mýtného v Rakousku, kvůli němuž řidiči z balkánských zemí jezdí do Německa přes Moravu a Čechy, a poté květnový vstup země do EU.
Zatímco začátkem roku 2004 přejelo české hranice průměrně 551 tisíc nákladních aut měsíčně, ve druhé polovině roku to bylo již přes 700 tisíc, v říjnu dokonce 811 tisíc kamiónů.
Přes hraniční přechod Rozvadov přejelo do konce listopadu 2004 zhruba 1,1 miliónu kamiónů v obou směrech. V období od ledna do dubna to však bylo pouze 175 tisíc kamiónů. Hraniční přechod Cínovec přejelo za prvních jedenáct měsíců roku 2004 v obou směrech 564 tisíc nákladních vozů a Folmavu 363 tisíce. Zvýšená intenzita těžké nákladní dopravy ničí povrch silnic i životní prostředí v jejich okolí.
Proč se státní orgány nedokázaly na novou situaci včas připravit, na to včera ministr dopravy Milan Šimonovský neodpověděl. Podle své mluvčí Marcely Švejnohové byl zaneprázdněn jednáním.
"Ministerstvo dopravy zaspalo. Dnes se začnou z peněz daňových poplatníků opravovat silnice, které zničí ti, kdo se budou vyhýbat mýtnému na německých dálnicích," uvedl stínový ministr dopravy za ODS Petr Bendl.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos vyčítá české vládě i Evropské unii, že už před rozšířením unie nepočítaly s řešením dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to jsme přece věděli, že tady tento problém bude," řekl nedávno Moos.
Peníze daňových poplatníků však na zvýšené potřeby oprav silnic po zahraničních kamiónech nestačí. Již nyní finance na údržbu a rekonstrukce chybějí.
Na výraznou opravu české silniční sítě by podle Vacína bylo potřeba asi šest miliard korun ročně, a to čtyři miliardy na silnice I. tříd a dvě miliardy na dálnice. "Pro podstatné zlepšení celé sítě dálnic a silnic I. tříd by bylo zapotřebí investovat tuto částku po dobu pěti let," říká Vacín.
Letos přitom na opravu a údržbu silnic I. tříd půjde ze Státního fondu dopravní infrastruktury 1,85 miliardy korun, což je pouze o necelá tři procenta víc než vloni. Podobná je situace i u dálnic - na jejich opravu půjde letos zhruba polovina požadované částky.
Němci otvírají další diskusi, str. 18
Kolik peněz jde na opravu komunikací
Dálnice a rychlostní silnice
Délka 848 km
Opravy a údržba 1,1 miliardy
Skutečná potřeba 2 miliardy
Silnice I. třídy
Délka 5 785
Oprava a údržba 1,85 miliardy
Skutečná potřeba 4 miliardy
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích