Pátek, 29. března 2024

Lesy ČR málo využívají svůj jedinečný potenciál

Lesy ČR málo využívají svůj jedinečný potenciál

PORADCE MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO LESNICTVÍ PAVEL KITZBERGER ŘEKL PRÁVU:

* Působil jste 15 let ve státním i privátním lesnickém sektoru Rakouska a Bavorska, odkud jste se vrátil před rokem. Jaké mají Lesy ČR (LČR) v zahraničí renomé?

Většina odborníků znajících české poměry se shoduje, že LČR mají i v evropském měřítku jedinečný potenciál. Využívají ho však maximálně na 25 procent jeho reálných možností. Největší ekonomické rezervy spočívají v logistice pohybu dřevní hmoty, v efektivitě plánování a organizaci řídících a pracovních procesů.

Zahraniční odborníci závidí Lesům ČR výborné produkční podmínky. Je ale pro ně naprosto nepochopitelné, že tak potenciálně silný státní podnik si může dovolit prodávat drtivou většinu svého dříví nastojato. Přitom nevědí, že LČR dosahovaly přes 50 procent zisku z činností, které s posláním státního lesa vůbec nesouvisejí - z finančních operací.

* Překvapuje vás něco na lesnickém dění v Česku?

Hlavně akutní nedostatek objektivních informací. Postrádám také systematickou koncepční práci, provázanou s aplikovaným výzkumem, schopnost posuzovat věci v širších souvislostech, jak je to běžné ve vyspělých zemích Evropské unie.

Transformace bývalých státních lesů ČR, při níž byl roku 1992 vytvořen z hlediska evropských trendů velmi specifický a diskutabilní model, proběhla bez fundovaných podkladů i bez vyhodnocení její úspěšnosti. To by se na Západě už jen z pouhého podnikatelského hlediska, neřku-li ve státních lesích, stát nemohlo.

* Je v EU běžné, že lesy spravované státem vykazují zisk?

Pozitivní hospodářský výsledek vykazuje nejméně devět organizací státních lesů. Rozdíly jsou však v jeho výši. Chce-li se někdo v něčem zlepšit, musí srovnávat svůj potenciál a možnosti z něho plynoucí jen s těmi nejlepšími.

V EU je v současnosti pět vysoce rozvinutých subjektů spravující státní lesy, které stejně jako LČR mají stejný hospodářský cíl - dominantní produkci jehličnaté pilařské kulatiny a její maximálně možné zhodnocení. Jedná se o státní lesy Finska, Švédska, Norska, Rakouska a Bavorska. Všechny musí zajišťovat více méně identické poslání ve vztahu k lesu v majetku státu. Výjimku zde představuje jen Bavorsko, kde státní lesy musí současně zabezpečovat i neziskové funkce.

* V čem LČR nejvíce zaostávají?

Vyspělé lesnické organizace na Západě naplňují ve srovnání s LČR daleko intenzívněji ekonomické i mimoprodukční funkce lesa. Tomu odpovídají snahy po příkladném, naprosto transparentním obhospodařování lesa. Otevřete-li však výroční zprávu LČR, dýchne na vás minulost komunistické éry. Zastaralé neprůhledné vykazování, nejasná podniková filozofie, zastřené koncepční cíle. Z toho je zřejmé, že vývoj tohoto státního podniku, na rozdíl od mnohých tuzemských privátních vlastníků lesa, stagnoval.

* Ministerstvo zemědělství požaduje od vedení LČR rychlou změnu strategie. Je to opravdu nezbytné?

Státní lesy musejí jít příkladem. V oblasti ekonomické zde platí zcela jasná korelace. Všechny nejlepší (tedy vysoce rentabilní) organizace státních lesů EU s dominantním podílem jehličnatých dřevin (jako Rakousko, Bavorsko, Finsko, Švédsko, Norsko) obchodují přes 90 procent svého dříví ve vlastní režii. To znamená maximálně 10 procent prodávají nastojato. Dosahují tak výrazně vyššího průměrného zpeněžení dříví než LČR, které prodávají 94 procent svého dříví nastojato a ještě k tomu přes prostředníky. Pro tento trend existuje vedle zdravého rozumu i dostatečné množství fundovaných podkladů.

* Dostávají v zahraničí státní lesy nějaké dotace?

Všechny, o nichž jsem se zmínil, hospodaří na principu nezávislosti na státním rozpočtu. Dotace určené privátním vlastníkům lesa se na ně zpravidla nevztahují. Stále stoupající požadavky na celospolečenské a ekologické funkce lesa spolu s trvalou recesí cen dříví daly podnět k tomu, aby i státní lesy hledaly příjmy z nových obchodních okruhů spojených s výkonem lesnictví, jako je turismus, myslivost či využití nemovitostí. Z těchto aktivit získávají lesy v Rakousku 35 procent svých příjmů, Finsko 27 procent a Bavorsko 10 procent.

Základním zdrojem příjmů je však samozřejmě produkce dříví. Vezmeme-li zisky plynoucí jen z jeho prodeje, dojdeme i při respektování průměrné tržní ceny dříví v zahraničí k jasným závěrům, že rakouské spolkové lesy dosahují na metr krychlový devítinásobně a finské či švédské státní lesy dokonce osmnáctinásobně vyššího zisku než Lesy ČR. Přitom hospodaří v mnohem horších produkčních podmínkách než LČR.

* Proč je proti novým strategickým záměrům LČR tak velký odpor?

Jde o obrovské zisky, kterých dosahovaly některé podnikatelské firmy na úkor státu. Avšak i korektní partneři LČR mají obavy ze současné nepřehlednosti a způsobu realizace avizovaných změn. Důležité je si uvědomit, že se nejedná jen o přesun nadstandardními podmínkami dosaženého zisku u některých firem, ale o využití globálního potenciálu státního lesa. Budou-li takto vydělané peníze vráceny zpět do lesa, nemusí mít žádný seriozní podnikatel strach.

Produkce dříví v co možná nejlepší jakosti je klíčovou lesnickou činností, z níž žijí tisíce lidí a je výsledkem nevídaně dlouhého úsilí lesnických generací. I jim je vlastník lesa morálně zavázán, aby se jejich práce co nejlépe zhodnotila. Čím lépe majitel své dříví prodá, o to více je pak schopen investovat do rozvoje svého lesa i lidí, kteří v něm pracují.

* Prodej dříví nastojato tedy považujete za přežitý model?

Ano. Dříve byl často používán i u státních lesů v západní Evropě. Všechny lesnicky rozvinuté země EU však už prošly transformačními procesy, které měly za úkol výrazně zefektivnit státní správu a učinit ji nezávisle na státním rozpočtu konkurenceschopnou. Základním stavebním kamenem tohoto procesu bylo vždy i převzetí optimalizace obchodu do vlastní režie, což v neposlední řadě představuje i obranu proti globalizaci dřevozpracujícího průmyslu. Dnes prodávají dříví nastojato často malí vlastníci lesa, nemající návaznost na zpracovatelský průmysl, či vlastník, který postrádá spolehlivý odborný personál. Čím více dříví je k dispozici, tím lépe se může vyjít vstříc průmyslu a ten je ochoten za ně také lépe zaplatit. Proč by tedy měly LČR rozdrobovat roční plánovanou těžbu dříví prodejem přes prostředníky? Je neuvěřitelné, že se o tyto základní principy managementu velkých lesních celků, které se vyučují na nejlepších západních lesnických univerzitách a jsou ověřeny praxí, vede v Česku vůbec diskuse.

* Co si myslíte o odborné úrovni lidí, kteří státní les spravují ?

Čechy a Morava byly v minulosti příkladem lesnicky velmi rozvinutých zemí a to se samozřejmě odráželo i v odbornosti personálu. Bohužel zde došlo za posledních 50 let k určité stagnaci dané totalitní érou. V lesnictví je přitom mnoho chytrých a vzdělaných lidí. Jejich současný potenciál z hlediska kreativity je i průměrně vyšší než v západních státech. Tato kreativita se ale někdy posunuje do negativního směru a přináší s sebou i prvky korupce. LČR zaměstnávají na stejnou jednotku rozlohy lesa třikrát vyšší počet lidí s vysokoškolským vzděláním než je běžné u nejlepších organizací státních lesů EU. I to je skrytý potenciál, s nímž je třeba pracovat.

* Jaká je tedy budoucnost LČR?

Lesy ČR by se měly stát na základě svého jedinečného potenciálu nejen jednou ze tří nejlepších evropských organizací obhospodařující státní lesy, ale i výborně fungujícím státní podnikem v národním měřítku.

Důležité je, aby se všechny tři základní roviny, odrážející poslání státního lesa (ekonomická, ekologická a společenská), dostaly do rovnovážného stavu s jeho potenciálem. V praxi to znamená maximalizaci výnosů z lesnické produkce. V této souvislosti je však brzdou změn i zastaralý zákon o lesích, který se diametrálně liší od lesních zákonů jiných zemí EU.

Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů