Informace o zasedání Rady EU pro životní prostředí

Delegaci České republiky vedl ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek. Zasedání Rady se poprvé ve funkci komisaře pro životní prostředí zúčastnil Stavros Dimas.

Zasedání Rady mělo na programu tyto body:

• Aarhuský balíček
• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o bateriích a akumulátorech a použitých bateriích
• Nová chemická politika REACH
• Návrh rozhodnutí týkající se uvedení na trh produktu obsahujícího geneticky modifikovanou řepky olejku
• Změna klimatu – středně a dlouhodobé strategie a cíle
• Lisabonská strategie – zpráva tzv. Kokovy skupiny ke střednědobému hodnocení Lisabonské strategie a závěry ke Strategii udržitelného rozvoje
• Návrh nařízení týkající se finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE )
• Příprava Řídící rady UNEP (Program OSN pro životní prostředí)
• Ochrana a zachování mořského životního prostředí

Aarhuský balíček
Aarhuský balíček tvoří návrh nařízení o aplikaci Aarhuské úmluvy v rámci činnosti institucí EU, návrh rozhodnutí o ratifikaci Aarhuské úmluvy v rámci Evropské unie a návrh směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Aarhuská úmluva je mezinárodním právně závazným dokumentem, který je obsahově postaven na třech relativně samostatných, nicméně vzájemně provázaných pilířích: 1. zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti; 2. aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí; 3. zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí. Cílem na Radě projednávaného rozhodnutí bylo ratifikovat Aarhuskou úmluvu na úrovni Evropské unie, cílem návrhu nařízení je aplikovat Aarhuskou úmluvu v rámci činností institucí EU.
Pokud jde o návrh nařízení, přetrvávající sporné body – zejména otázka výjimek týkajících se požadavků na přístup k informacím o životním prostředí (čl. 5a návrhu) a otázka kritérií umožňujících nevládním organizacím podat žádost o přezkoumání postupu institucí na úrovni Společenství (v otázce umožnění přístupu k informacím o životním prostředí, čl. 10 návrhu), byly vyřešeny kompromisním návrhem předsednictví. Otázka ustanovení článku 5a byla vyřešena doplněním dvou nových bodů do preambule, z článku 10 bylo vypuštěno sporné kritérium požadující, aby nevládní organizace předkládaly audit účetnictví za poslední dva roky. Rada tak k návrhu nařízení dosáhla kvalifikovanou většinou politické shody. Proti hlasovala delegace Belgie.

Návrh rozhodnutí o ratifikaci Aarhuské úmluvy v rámci Evropské unie byl Radou také schválen. Evropská komise k deklaraci o kompetencích předložila prohlášení vyjadřující nesouhlas s jejím zněním, a to z důvodu obav z nepřesného výkladu kompetence Společenství jak je uvedena ve Smlouvě a z možných následků ratifikace Aarhuské úmluvy Společenstvím ve vztahu k aplikaci přístupu k právní ochraně v členských státech.

Pokud jde o návrh směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, členské státy se shodly, že v jejím projednávání je třeba pokračovat co nejdříve. Delegace Lucemburska, které v první polovině roku 2005 předsedá EU, potvrdila, že této problematice bude věnovat zvýšenou pozornost.

Česká republika již Aarhuskou úmluvu ratifikovala. Aarhuská úmluva vstoupila pro ČR v platnost dne 4. října 2004.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o bateriích a akumulátorech a použitých bateriích
Navrhovaná směrnice o bateriích a akumulátorech a použitých bateriích by měla zajistit, aby členské státy nakládaly s odpadními bateriemi a akumulátory šetrně, a to na principu posilování odpovědnosti výrobce, a aby přijaly opatření vedoucí k účinnému sběru a recyklaci. Návrh směrnice obsahuje zákaz uvádění na trh a stanovuje recyklační limity pro sběr baterií a akumulátorů obsahujících rtuť, kadmium a olovo, zároveň se stanovují nové požadavky na financování sběru, nakládání a recyklaci použitých baterií a akumulátorů. Navrhovaná nová směrnice nahradí existující směrnici 91/157/EHS a pokryje v zásadě všechny typy baterií a akumulátorů.

V České republice se podle údajů sdružení Ecobat (kolektivní systém povinných osob pro zpětný odběr přenosných baterií v ČR zavedený od r. 2002) množství sebraných baterií a akumulátorů postupně zvyšuje. V roce 2002 to bylo 16 tun, v roce 2003 70 tun a na rok 2004 se odhaduje 125 tun. V porovnání s celkovým prodejem přenosných baterií se však prozatím nedosahuje dostatečné úrovně – celkový sběr v roce 2004 se předpokládá cca 4,5 % z celkového prodeje.

Rada k návrhu směrnice dosáhla politické shody. Předmětem jednání byly především otázky uplatnění výjimky z částečného zákazu kadmia pro akumulátorové elektrické nářadí, úroveň cílů sběru odpadových baterií a akumulátorů a úroveň recyklace pro skupinu všech ostatních baterií a akumulátorů kromě olověných a nikl-kadmiových. Delegace DK/AT/SE/BE/ES/FI potvrdily svá předchozí stanoviska, shodující se v požadavku na zrušení výjimky ze zákazu kadmia pro akumulátorové elektrické nářadí, obsažené v předloženém kompromisním návrhu předsednictví, na nahrazení této výjimky určitou délkou přechodného období a přijetí co nejvyšších úrovní cílů sběru. Oproti tomu delegace UK/EL/IT/PL/IE/FR/HU/PT/MT/LV/SI/CY vyjádřily souhlas s kompromisním návrhem předsednic-tví, podle kterého by výjimka z částečného zákazu kadmia pro akumulátorové elektrické nářadí měla být posouzena Evropskou komisí do čtyř let po datu účinnosti směrnice. Tyto delegace zároveň zdůraznily, že úrovně cílů sběru by měly zůstat realistické.

V zájmu dosažení kompromisu navrhlo předsednictví ponechat ustanovení o zákazu kadmia nezměněno, mírně zvýšit hodnotu cílů sběru a stanovit požadavek na recyklaci ostatních typů baterií na úrovni 50 % celkové váhy recyklovaných baterií. Po další diskuzi, v rámci které byla k výjimce z částečného zákazu kadmia a cílům sběru vyjádřena jak souhlasná, tak i nesouhlasná stanoviska, byl kvalifikovanou většinou delegací přijat kompromis, podle kterého by do čtyř let po datu transpozice měla být dosažena úroveň sběru ve výši 25 % celkového ročního prodeje baterií a akumulátorů a do 8 let úroveň 45 %. Pro delší období nebyl cíl stanoven. Požadavek na revizi výjimky ze zákazu kadmia pro akumulátorové elektrické nářadí bude doplněn o zvážení možnosti zavést tento zákaz všeobecně. Delegace SE/DK/ES/EL/FI/IE hodlají k odsouhlasenému textu připojit svá prohlášení.

Preambule směrnice bude projednána v pracovní skupině Rady pro životní prostředí začátkem roku 2005 na základě přijatého textu směrnice. Evropský parlament přijal pozměňovací návrhy ke směrnici v prvním čtení v dubnu 2004. Text odsouhlasený Radou pro životní prostředí bude postoupen ve formě společné pozice v rámci spolurozhodovací procedury Evropskému parlamentu do druhého čtení.

Nová chemická politika REACH
Nová chemická politika REACH byla dalším diskutovaným tématem. REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) je nový systém nakládání s chemickými látkami. Jeho příprava probíhá v Evropské unii již tři roky

a nyní se blíží do závěrečné fáze přípravou nařízení Rady a Evropského parlamentu. Toto nařízení nahradí dosud platnou právní úpravu a bude mít významný dopad na všechny členské země, tedy i Českou republiku. REACH zavádí právní úpravu, která povede ke zvýšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí a zjednodušuje stávající legislativu tím, že zavádí stejný postup pro bezpečné používání všech chemických látek. Povinnost shromáždit potřebná data a odpovědnost za jejich kvalitu je uložena průmyslovému sektoru, který látky produkuje a uvádí na trh. Po vyhodnocení získaných dat budou látky, které jsou z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí nejnebezpečnější – v první řadě karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, látky persistentní a bioakumulativní – používány pouze tak, aby existující rizika byla minimalizována. Jejich používání bude postupně omezováno a bude stimulováno hledání vhodných alternativ. Současně má být ovšem zajištěno, aby průmysl členských zemí byl trvale konkurenceschopný ve světovém měřítku.

Na základě návrhu nizozemského předsednictví a závěrů diskuse během jednání Rady pro konkurenceschopnost se Rada pro životní prostředí zaměřila na následující okruhy otázek:

1. Závěry a doporučení Pracovního zasedání o ekonomických dopadech REACH
2. Prioritizace látek při registraci
3. Registrace nebo oznamování látek ve výrobcích

K jednotlivým tématům vystoupily některé delegace jako tzv. leader speakers (k tématu 1 Německo, k tématu 2 Dánsko a Slovinsko, k tématu 3 Švédsko). Poté proběhla stručná diskuse, kterou předsednictví shrnulo v následném Presidency summary.

Česká republika podporuje základní principy nové právní úpravy a zjednodušení požadavků na výrobce a dovozce chemických látek, např. zjednodušením registrace látek vyráběných v malých množstvích nebo látek přítomných ve výrobcích. Česká republika rovněž podporuje požadavek na přijetí zásady „jedna látka – jedna registrace“ a prioritizaci látek podle nebezpečných vlastností – konkrétně látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci. U ostatních navrhovaných nebezpečných vlastností (PBT a vPvB) Česká republika preferuje diferencovaný přístup založený na hodnocení rizika – minimálně ve spojení s tonáží. Za velmi důležité Česká republika také považuje, aby byla pozornost věnována problematice malých a středních podniků, a aby byly zpřesněny údaje o přínosech, jejichž vyčíslení je velmi obtížné.

Návrh rozhodnutí týkající se uvedení na trh produktu obsahujícího geneticky modifikovanou řepky olejku

Žádost o uvedení na trh geneticky modifikované řepky olejky linie GT73 odolné vůči herbicidu glyfosátu byla předmětem diskuse výboru komitologie dle směrnice 2001/18/EC v červnu 2004. Na tomto jednání nebylo dosaženo kvalifikované většiny a proto v souladu s procedurou byl návrh rozhodnutí postoupen Radě. V tomto případě má Rada 3 měsíce na to, aby kvalifikovanou většinou návrh rozhodnutí buď schválila nebo zamítla – návrh se pak vrací Evropské komisi k přehodnocení. Lhůta se počítá od okamžiku, kdy jsou k dispozici všechny jazykové verze návrhu.

Vzhledem k tomu, že během hlasování v Radě nebylo dosaženo kvalifikované většiny, bude návrh postoupen k rozhodnutí Evropské komisi. Česká republika, která původně hlasovala pro uvedení na trh geneticky modifikované řepky GT73, se hlasování zdržela. O změně stanoviska rozhodly zejména následující skutečnosti: geneticky modifikovaná řepka je z hlediska rizik pro životní prostředí v České republice nejproblematičtější plodinou z těch, které jsou ve schvalovacím procesu (důvodem je schopnost semen přežívat v půdě několik let, dále jejich velikost a snadné šíření, nelze zcela vyloučit ani možnost křížení s příbuznými kulturními rostlinami i plevely); v České republice se řepka olejka pěstuje ve velkém rozsahu, značné množství se vyváží, geneticky modifikovaná řepka z populací vzniklých při úniku semen může přenosem pylu způsobit kontaminaci pěstované nemodifikované řepky; podle nejnovějších výsledků projektu MŽP monitorujícího plochy, kde byla pokusně pěstována geneticky modifikovaná řepka, se modifikované rostliny řepky ze vzešlého výdrolu vyskytují na pozemku ještě 4 roky po skončení pěstování (sledování se zatím provádí 4. rokem).

Změna klimatu – středně a dlouhodobé strategie a cíle

Změna klimatu a její dopady nepochybně představují klíčový aspekt současné politiky životního prostředí. Cílem Evropské unie je zamezit dalšímu zvyšování průměrné globální teploty. To obnáší zaměřit se ve střednědobém i v dlouhodobém horizontu na rozvoj a zavádění dalších účinných opatření na snižování emisí skleníkových plynů a rovněž na adaptační opatření (adaptovat se na již probíhající změnu klimatu). O nastavení redukčních cílů po skončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu (tj. po roce 2012) se začne diskutovat v r. 2005. Bude nutné zamyslet se nad otázkami nastavení těchto cílů jak pro jednotlivé země, tak pro určitá seskupení (jako např. EU), pro rozvojové země atd.

Závěry, které Rada na svém zasedání schválila, budou předloženy jako příspěvek Rady EU pro životní prostředí pro jarní summit Evropské rady. Sporné otázky textu, které byly předmětem diskuse v rámci zasedání a během pracovního oběda ministrů, se týkaly zejména toho, zda explicitně vyjádřit kvantitativní cíle Společenství. Přes poměrně rozdílné pozice se jednotlivé delegace shodly na kompromisním návrhu předsednictví, dále byl doplněn nový odstavec reflektující výsledky 10. konference smluvních stran UN FCCC v Buenos Aires (COP 10).

Lisabonská strategie – zpráva tzv. Kokovy skupiny ke střednědobému hodnocení Lisabonské strategie a závěry ke Strategii udržitelného rozvoje

Cílem Lisabonské strategie je dosáhnout udržitelného rozvoje Evropské unie s vysokým hospodářským růstem a zaměstnaností, které přispívají k sociální soudržnosti a zároveň respektují životní prostředí. Správně nastavená environmentální politika vytváří předpoklady pro inovace, rozvoj nových trhů, zvyšování konkurenceschopnosti založené na principu efektivnějšího využívání zdrojů, a nové investiční příležitosti.

Zatímco závěry Rady k vyhodnocení strategie udržitelného rozvoje byly na zasedání Rady schváleny, závěry Rady ke zprávě tzv. Kokovy skupiny schváleny nebyly. Důvodem byly přetrvávající rozpory ohledně celkového charakteru textu, kde delegace Španělska trvala na tom, aby byl zařazen odkaz na oblasti, které Evropská rada v červnu 2004 identifikovala jako oblasti, kde je nezbytné přijmout okamžitá opatření (biodiverzita, strategie snižování emisí, strategie udržitelného rozvoje a podpora technologií příznivých životnímu prostředí). Naopak nizozemské předsednictví a další delegace zdůrazňovaly, že proto, aby závěry byly efektivní, musejí být zaměřené na konkrétní oblasti a neměly by „rozmělňovat“ politický odkaz tím, že shrnou všechny alarmující problémy v oblasti životního prostředí, nedosáhla Rada EU pro životní prostředí jednomyslné shody, která je v případě závěrů Rady nutná. Pro jarní summit Evropské rady Rada EU pro životní prostředí ke zprávě tzv. Kokovy skupiny předkládat své závěry z výše uvedeného důvodu nebude.

Návrh nařízení týkající se finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE )

Vzhledem k tomu, že navrhované nařízení je součástí tzv. finanční perspektivy, nebyl dosud detailně diskutován jeho text. Předsednictví se zaměřilo na hlavní problematické okruhy otázek, které vyplynuly z jednání na pracovní úrovni a připravilo tato diskusní témata:

• nástroj LIFE jako nástroj podporující jednotlivé politiky v oblasti ŽP - nikoliv tedy založený na podpoře jednotlivých projektů,
• otázka navrhovaného programování financování (jedno a více-leté plány),
• rozsah typů projektů, které by LIFE měl pokrývat,
• otázka financování/rozpočtu.

K jednotlivým okruhům vystoupila většina delegací, další delegace předložily písemné pozice. Zazněly požadavky na specifikaci návrhu nařízení, řada států jej považuje za příliš obecný a preferuje detailní rozpracování především z hlediska tzv. vhodnosti a způsobilosti projektů, vyjasnění kritérií a jasné identifikace tzv. mezer. Naopak některé státy souhlasí s přístupem Evropské komise – ponechání upřesnění potřeb na jednotlivých členských zemích. Většina států rovněž ve svých vystoupeních poukázala na skutečnost, že dosavadní navrhovaný rozpočet se jeví jako nedostatečný, mimo jiné vzhledem k rozšíření, tj. zvýšení počtu potenciálních žadatelů. Česká republika podporuje zejména zavedení víceletých programů a dále alokaci části prostředků přímo pro jednotlivé členské státy tak, aby byly zajištěny rovné šance subjektů z různých členských států v přístupu k podpoře z programu LIFE . Česká republika v rámci LIFE podporuje zachování financování všech činností, které dříve spadaly pod komunitární programy (např. Forest Focus, NGO Programme a Urban Programme). Návrh nařízení bude dále diskutován během lucemburského předsednictví.

Příprava Řídící rady UNEP
Na Summitu tisíciletí v září 2000 byla přijata Deklarace tisíciletí, na jejímž základě následně VS OSN přijalo Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals – MDG). Jedná se o souhrn dlouhodobých cílů v sociální, ekonomické, environmentální a politické oblasti pro 21. století, jejímž hlavním cílem je především snížení chudoby. Jedním z důležitých úkolů je zajištění udržitelného rozvoje, environmentální udržitelnosti a bezpečnosti ekosystémů, nutných k zajištění překonání chudoby a zajištění kvalitního života obyvatel planety.

Na posledním zvláštním zasedání Řídící rady UNEP a Globálním fóru ministrů životního prostředí v březnu 2004 bylo uloženo výkonnému řediteli UNEP předložit nadcházejícímu zasedání Řídící rady v únoru 2005 zhodnocení přínosu UNEP pro plnění MDG s environmentální průřezovou dimenzí a s návrhy, jak posílit environmentální rozměr MDG v kontextů úkolů vyplývajících ze Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburku v září 2002.

Na zasedání Rady EU pro ŽP členské státy v rámci výměny názorů zdůraznily, že problematika životního prostředí a chudoby spolu úzce souvisí. Velká Británie apelovala na budování a posilování kapacit pro pomoc rozvojovým zemím, přičemž UNEP by v systému OSN měl hrát zásadní úlohu. Francie v této souvislosti navrhla přeměnění UNEP ve specializovanou agenturu OSN. Finsko, Švédsko a Německo ve svých vystoupeních zdůraznily potřebu nových přístupů a nutnost analýzy situace v životním prostředí. UNEP dle jejich názoru může sehrát velmi důležitou roli při rekonstruování stavu životního prostředí po konfliktech a také v rámci pomoci zemím při přípravě systému včasného varování. Členské státy se shodly na tom, že vzhledem k tomu, že environmentální rizika představují i bezpečnostní rizika, by nevzetí environmentální dimenze v úvahu znamenalo globální nebezpečí. Konzistentní politika na mezinárodní úrovni v oblasti životního prostředí má dle názoru Rady zásadní význam. Tento bod byl diskutován za účasti výkonného ředitele UNEPu Klause Töpfera.

Ochrana a zachování mořského životního prostředí
V návaznosti na závěry Rady k otázkám ochrany mořských ekosystémů ze dne 4. dubna 2003 předložilo nizozemské předsednictví návrh závěrů Rady zdůrazňujících nutnost přípravy tématické strategie ochrany mořského prostředí, která se zaměří na formulaci rámcové strategie EU na ochranu a zachování mořského prostředí a vyzdvihne nutnost rovnováhy mezi trvalým užíváním a ochranou životního prostředí moří. Návrh závěrů Rady byl jednomyslně přijat. Evropská komise tématickou strategii ochrany mořského prostředí připraví v časovém rámci stanoveném 6. akčním programem pro ŽP.

Mgr. Kamila Kriegová
odbor EU MŽP