zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejzelenější starostka hlásí trumf

25.01.2005
Obecné
Nejzelenější starostka hlásí trumf
Z kanceláře brněnské starostky vychází nezvyklá čtveřice: dredy ozdobený mládenec v bundě s etnickými vzory a tři úředníci v bílých límečcích. "Opravujeme poslední paneláky na sídlišti a s plány pomáhají i ekologové," vysvětluje důvod schůzky nesourodých účastníků šéfka čtvrti Nový Lískovec Jana Drápalová. Drobná čtyřicátnice v elegantním kalhotovém kostýmu se těší pověsti nejekologičtější starostky v Česku.

Holky, pojďte ven

Zemědělská inženýrka Drápalová začala do života v Novém Lískovci mluvit před čtyřmi lety coby nezávislá zastupitelka. Ne že by šlo o její angažovanou premiéru: už předtím pracovala v Českém svazu ochránců přírody a ekologickém spolku Veronika. S veřejným mandátem pak začala požadavky sousedů řešit tak, jak to poznala u nevládních organizací.
Čtvrť Nový Lískovec tvoří kromě původních ulic rodinných domků i panelové sídliště. A právě o to šlo. Zastupitelka Drápalová uspořádala v místní škole týdenní akci otevřených dveří: žáci i dospělí navrhovali různá vylepšení, která by usnadnila život v panelácích, obklopených asfaltem. Nápady radnice nejprve znázornila na modelu, který byl asi měsíc k vidění ve školní hale. Později se kolem domů zazelenaly nové trávníky s kopečky a trsy keřů, stromy a oplocené výběhy pro psy. "Starším lidem vadily nebezpečné a tmavé kouty, mládež zase chtěla mít mezi domy plácky na hraní, hřiště a akrobatickou dráhu pro cyklisty a taky internet v knihovně," vzpomíná Jana Drápalová. "A kdyby bylo v našem zastupitelstvu více žen, šly by věci ještě rychleji - ženy se totiž neohlížejí na stranické zájmy, a když je na programu nějaká nefér věc, tak pro ni ruku nezvednou," dodává politička, která by ráda napodobila své vídeňské partnerky ze čtvrti Mariahilf: "Je jich ve funkcích víc než polovina a prosazují věci potřebné pro ženy. U nás by nikoho ani nenapadlo zbudovat hřiště pouze pro dívky. Ve Vídni je mají, protože pochopili, že kluci své kamarádky z hřiště rychle vykoušou."
Dnes Jana Drápalová pokračuje v humanizaci svého sídliště v křesle starostky. Usedla do něj před třemi lety ještě jako nezávislá kandidátka sdružení Tři oříšky pro Lískovec.

Všechno stihnout nemůžu

Přestože největší projekt Jany Drápalové je čistě lokální věc - oprava lískoveckých paneláků (viz rámeček) -, je dnes známou političkou i za hranicemi své městské čtvrti. Již třetí volební období je zastupitelkou "velké brněnské radnice". Když spolu s kolegy otevřela před rokem a půl v zastupitelstvu problém odsunu městského nádraží, vstoupila do strany Zelených.
A to právě starostce dnes vyčítá lískovecká opozice, nejvíc její předchůdce Jiří Střechovský (ODS). "Drápalová podvedla voliče: dali jí hlas jako nezávislé a ona pak vstoupila do partaje!" zlobí se bývalý starosta, který své nástupkyni vyčítá i příliš blízký vztah s ekologickými aktivisty. "Před časem tu demonstrovali Nesehnutí proti supermarketu, teď tudy zase nechtějí vést dálnici," stěžuje si Střechovský. Přestože šéf Hnutí Duha Martin Ander dobrou spolupráci s Lískovcem nezastírá, podezření, že aktivisté svými demonstracemi a happeningy pomáhají zelené starostce vymáhat nějaké požadavky na státní správě, se smíchem odmítá. Stejně jako paní Drápalová. "Myslíte, jestli mi neslouží jako užiteční idioti?" říká. "K tomu bych je asi nedonutila. A ani nechci. Proč zbytečně navykat lidi, že za ně občanskou povinnost splní někdo jiný?"
Zatím poslední politický úspěch zaznamenala angažovaná dáma z Lískovce v loňských krajských volbách. Z 25. místa na kandidátce ji preferenční hlasy vynesly na místo druhé. Jako jediná zelená se v Česku umístila do krajského zastupitelstva. "Jenže čím dál víc je mi jasné, že všechno stihnout nemůžu," říká Jana Drápalová. "A už brzy se budu muset rozhodnout, kterou ze svých tří funkcí složím."

Pavla Hobstová
Autorka je spolupracovnicí Respektu.

Pohádka o pasivním paneláku

Regenerace paneláků v Lískovci zaujala i na celostátní úrovni. Radnice od počátku postupovala podle ekologických pouček, protože české normy pro izolační technologie byly příliš měkké, měly mnoho chyb, takže dnes po vstupu do EU už neplatí. Například na pláště se používal příliš tenký polystyren, kolem oken a balkonů zůstávala místa, kudy uniká teplo - a toho všeho se Lískovečtí vyvarovali. Kompletní regenerace šesti paneláků stála celkem 120 milionů korun, bezmála půl milionu na jeden byt. Sumu hradila lískovecká radnice z nájemného, bankovních půjček a dotací města Brna (23 milionů). Lískovec za celou akci dostal čestnou cenu od státního fondu rozvoje bydlení. Nejzajímavější plán se ale navzdory všeobecnému nadšení neuskutečnil: nevyšel pokus o zbudování prvního českého i rakouského "pasivního paneláku" - budovy, která nepotřebuje přívod energie. Dva domy otočené k jihu měly dostat ještě solární stěnu, která by vyráběla teplo. Těsně před zahájením stavby od projektu, údajně ve strachu před příliš vysokými náklady, odstoupila Česká energetická agentura.
Kromě zvýšení komfortu se v Lískovci změnila i ekonomika bydlení - teplo v průměrném bytě stojí za topnou sezónu o 8 tisíc (tedy o polovinu) méně než před rekonstrukcí. "Bohužel kvůli regulaci nájemného nemůžeme lidem zvednout sazbu, takže úspory jdou do kapes nájemníků, ale patřily by spíš městské čtvrti," říká starostka.
Zdroj: Respekt

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí