OSN dohodlo spuštění varovného systému
KÓBE - Pětidenní konference OSN o možnostech předcházení následků přírodních
katastrof skončila v sobotu v japonském Kóbe s poměrně chabým výsledkem. Ten má
podobu slibů, že v oblasti Indického oceánu bude vybudován varovný systém před
přívalovými vlnami.
Účastníci však přijali akční plán pro léta 2005 až 2015, který definuje
"strategické cíle a priority stejně jako nezbytné strategie a související
opatření, a to jako řídící rámec pro příští desetiletí". Dokument také deklaruje
odhodlání signatářů "omezovat po celém světě společenské i ekonomické ztráty
stejně jako dopad katastrof na životní prostředí". Smrt víc než 225 tisíc lidí,
které minulý měsíc připravilo v jihovýchodní Asii o život zemětřesení a následné
tsunami, učinil z varovného systému pro region naléhavou prioritu konference.
Všichni účastníci jednání souhlasili s tím, že by měl být zprovozněn nejvýš do
jednoho a půl roku.
Někteří delegáti ale dali najevo nespokojenost, že téma varovného systému
odvrátilo pozornost od podstatně důležitějšího bodu: přesvědčit bohaté země, aby
investovaly menší částky ještě předtím, než k nějaké katastrofě dojde.
Jen tak je podle některých řečníků možné zajistit snížení počtu obětí i snížení
následných finančních výdajů.
Podle AP se navíc zdá, že došlo k neshodám ohledně varovného systému. USA,
Japonsko, Německo a Francie své návrhy sladily, zatímco Indie předložila vlastní
podobu varovného systému. Ozvaly se i hlasy, že stěžejní role by měla připadnout
Japonsku, které má s přívalovými vlnami dlouholeté zkušenosti. Představitelé OSN
odmítli, že by mezi delegáty docházelo k rozporům, a ujistili, že jejich
organizace bude v nadcházejících měsících nadále koordinovat práci na upřesnění
systému, aby mohl být včas zprovozněn.
Kritici poukázali na skutečnost, že konference upřednostnila technickou stránku
věci a že se pozapomnělo na výchovu obyvatelstva v ohrožených oblastech.
"Nesmíme se domnívat, že problém vyřešíme už pouhým vybudováním nákladného
systému," upozornil Walter Ammann, ředitel Odboru pro přírodní nebezpečí ve
švýcarském Davosu.
KÓBE - Pětidenní konference OSN o možnostech předcházení následků přírodních katastrof skončila v sobotu v japonském Kóbe s poměrně chabým výsledkem. Ten má podobu slibů, že v oblasti Indického oceánu bude vybudován varovný systém před přívalovými vlnami.
Účastníci však přijali akční plán pro léta 2005 až 2015, který definuje "strategické cíle a priority stejně jako nezbytné strategie a související opatření, a to jako řídící rámec pro příští desetiletí". Dokument také deklaruje odhodlání signatářů "omezovat po celém světě společenské i ekonomické ztráty stejně jako dopad katastrof na životní prostředí". Smrt víc než 225 tisíc lidí, které minulý měsíc připravilo v jihovýchodní Asii o život zemětřesení a následné tsunami, učinil z varovného systému pro region naléhavou prioritu konference.
Všichni účastníci jednání souhlasili s tím, že by měl být zprovozněn nejvýš do jednoho a půl roku.
Někteří delegáti ale dali najevo nespokojenost, že téma varovného systému odvrátilo pozornost od podstatně důležitějšího bodu: přesvědčit bohaté země, aby investovaly menší částky ještě předtím, než k nějaké katastrofě dojde.
Jen tak je podle některých řečníků možné zajistit snížení počtu obětí i snížení následných finančních výdajů.
Podle AP se navíc zdá, že došlo k neshodám ohledně varovného systému. USA, Japonsko, Německo a Francie své návrhy sladily, zatímco Indie předložila vlastní podobu varovného systému. Ozvaly se i hlasy, že stěžejní role by měla připadnout Japonsku, které má s přívalovými vlnami dlouholeté zkušenosti. Představitelé OSN odmítli, že by mezi delegáty docházelo k rozporům, a ujistili, že jejich organizace bude v nadcházejících měsících nadále koordinovat práci na upřesnění systému, aby mohl být včas zprovozněn.
Kritici poukázali na skutečnost, že konference upřednostnila technickou stránku věci a že se pozapomnělo na výchovu obyvatelstva v ohrožených oblastech. "Nesmíme se domnívat, že problém vyřešíme už pouhým vybudováním nákladného systému," upozornil Walter Ammann, ředitel Odboru pro přírodní nebezpečí ve švýcarském Davosu.
Účastníci však přijali akční plán pro léta 2005 až 2015, který definuje "strategické cíle a priority stejně jako nezbytné strategie a související opatření, a to jako řídící rámec pro příští desetiletí". Dokument také deklaruje odhodlání signatářů "omezovat po celém světě společenské i ekonomické ztráty stejně jako dopad katastrof na životní prostředí". Smrt víc než 225 tisíc lidí, které minulý měsíc připravilo v jihovýchodní Asii o život zemětřesení a následné tsunami, učinil z varovného systému pro region naléhavou prioritu konference.
Všichni účastníci jednání souhlasili s tím, že by měl být zprovozněn nejvýš do jednoho a půl roku.
Někteří delegáti ale dali najevo nespokojenost, že téma varovného systému odvrátilo pozornost od podstatně důležitějšího bodu: přesvědčit bohaté země, aby investovaly menší částky ještě předtím, než k nějaké katastrofě dojde.
Jen tak je podle některých řečníků možné zajistit snížení počtu obětí i snížení následných finančních výdajů.
Podle AP se navíc zdá, že došlo k neshodám ohledně varovného systému. USA, Japonsko, Německo a Francie své návrhy sladily, zatímco Indie předložila vlastní podobu varovného systému. Ozvaly se i hlasy, že stěžejní role by měla připadnout Japonsku, které má s přívalovými vlnami dlouholeté zkušenosti. Představitelé OSN odmítli, že by mezi delegáty docházelo k rozporům, a ujistili, že jejich organizace bude v nadcházejících měsících nadále koordinovat práci na upřesnění systému, aby mohl být včas zprovozněn.
Kritici poukázali na skutečnost, že konference upřednostnila technickou stránku věci a že se pozapomnělo na výchovu obyvatelstva v ohrožených oblastech. "Nesmíme se domnívat, že problém vyřešíme už pouhým vybudováním nákladného systému," upozornil Walter Ammann, ředitel Odboru pro přírodní nebezpečí ve švýcarském Davosu.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích